Jaký druh švestky na slivovici?

Tuleu gras mi zaplodila loni tak, že asi l5 letý stromek přinesl cca 200 kg výstavních zdravých plodů. Letos je to mnohem horší, švestek je na stromě tak na knedlíky. Na listech se šarka objevila, plody jsou veskrze dobré. Na odrůdě oceňuji především typicky švestkovou chuť, velmi blízkou Domácím. Mladý stromek nemám, kdybyste chtěl roub, napište mi v zimě.

V současné době Vám nikdo není schopen poradit zda je lepší na pálenku Hanita či Těchobuzická, neboť obě to jsou velice nové odrůdy. Faktem ale je, že chutí a sladkostí určitě předčí zde jmenované odrůdy panem Vysloužilem, tak jak zde uvádí. Domnívám se, že ideální by bylo zasadit obě a čekat na výsledek. Osobně jsem se už setkal v literatuře s velmi rozdílným názorem na Hanitu co se týče odolnosti vůči šarce. Těchobuzická také není zcela odolná. Vyšlechtění každé nové odrůdy stojí relativně velké peníze které se musí vrátit, proto je třeba vždy jen chválit. V žádné pomologii není napsáno zahrádkáři pozor tuto odrůdu nekupuj protože... Ale v neposlední řadě rozhoduje stanoviště. Učebnicovým příkladem tohoto na mé zahradě je například odrůda President. Plodí asi šestým rokem a každým rokem je chuťově jiná.  Čili závěrem. Odrůdy Těchobuzická a Hanita mi plodí třetím rokem, letos odhaduji asi z každé 2kg. Plody chuťově opravdu výborné, na kvas jak je patrno z množství nevyzkoušeno. Zodpovědně však mohu prohlásit, že zatím si netroufám říci, která odrůda je lepší. Rozhodne čas.

Milan Boštička

Dobrý den. To, že budete mít novou zahradu je určitě radostné. Ale jak vám má někdo správně poradit, když neví ve které oblasti, v jaké nadmořské výšce, v jaké lokaliě (náslunná poloha, mrazová a pod.). Pokud tohle neudáte, jsou naše rady v podstatě jenom teorie. O to bych prosil i ostatní tazatele. Kdybych si měl vybrat mezi Hanitou a Těchobuzickou, zvítězila by ta poslední. Je to česká odrůda s menšími plody ale jistou cukernatostí i ve vyšších polohách.

Máte informace o míře tolerance obou odrůd?

Dobrý den. Kdybych měl z vlastní zkušenosti porovnat odolnost k Šarce, vyjde to asi na stejno. Šarka se možná na listech Těchobuzické projevuje maličko výrazněji, ale Hanita zase trpí ve velké míře houbovou chorobou, která způsobuje dirkovitost listů (snad prosychání). Postřik jsem na to nezkoušel. Plody jsou obojí čisté, což je podstatné. Těchobuzická to však vyhrává vyšší cukernatosí i ve vyšších polohách, proto je sem také určena. Vznikla křížením Domácí švestky se Zelenou renglodou na ŠS v Těchobuzicích. Obě jsou úrodné.

Tak to jsou opakovaně nejlepší reference na Těchobuzickou.
   Mám jednu, trochu kaciřskou myšlenku ohledně vhodných švestek na pálení. Mám totiž pocit, že na slivovici jsou vhodné švestky prakticky všechny - pokud jsou zdravé, dobře vyzrálé a zejména - je-li správně založen a ošetřován kvas - tedy potopený, bez plesni vých, shnilých a nezralých plodů. Občas vídám skupiny nájezdních "pirátů" kteří využijí nepřítomnosti pěstitele (vesměs víkendového) a otřepou mu a posbírají švestky mající ke zralosti daleko. V sudu pak mizí i  moniliové plody, listí, stopky i setřepané suché větvičky. Co všechno ještě v takovém kvasu skončí, těžko domýšlet. Amatérské vypálení pak kvalitu produktu jen podtrhne.
   Možná není až tak rozhodující, má-li odrůda o stupeň více či méně cukru. Roli hraje i množství aromatických látek. Jistě, sladší kvas je méně náchylný na choroby  a při pálení rychleji kape. Rozdíly ale nebudou propastné. Více cukru znamená ale taky relativně méně plodů - a tedy aromatu - na litr pálenky
   Jedním z extrémů je v současnosti oblíbené pálení z letních jablek. Řekl  bych, že stěží najít surovinu méně vhodnou k pálení - cukru málo, plody často moučné, aroma žádné. Jenže co s množstvím přezrálých letních jablek najednou? Výhodou je, že jsou všechna současně  zralá, kvas se pomele nejednou a v létě rychle vykvasí. Předevčírem jsem takovou pálenku chutnal u souseda - a světe div se, dala se pít. Nic převratného, ale určitě lépší, než řada trnkovic z kvasů podivného původu.
   Takže si závěrem myslím, že pokud odrůda švestky v daném místě prospívá, dozrává, je chutná, plodná a netrpí šarkou, netřeba ji zavrhovat jen proto, že u  jiné je udána (v ideálních podmínkách) vyšší cukernatost. 

Plně dávám za pravdu, že kvalitě kvasu a kvalitě úplně dozrátého ovoce se věnuje malá pozornost. Prodávám již létá pouze kvas. Já ty švestky sbírám, dokonce nepřipouštím ani stopky. Kvas "nastartuji" částí rozdrceného ovoce nebo rozdrcených renklót v době sucha i zaleji 2 litry sladké vody  a pod. A ovoce sbírám co nejzralejší postupně a ještě jiné drobné finty. Pak zákazníku garantuji výtěžek na 100 kg s vysokou přesností. Ještě nikdo si nestěžoval a rád se vrací. V podstatě ale důvod tohoto byl jiný. Zákazník když si švesky třepal sám, tak otřepal i nezralé, anebo strom takzvaně nedočistil, nebo blbě udělal kvas a těch polámaných větví na to se nedalo dívat. I kvalita slivovice má své zásady přípravy. Ze špatného kvasu ani dobrý mistr páleničář nic moc nevykouzlí.

Dobrý večer. K oběma příspěvkům nemám co dodat. Napsal jsem jenom svůj osobní posudek na obě odrůdy. U nás Šarka zničila vše původní.

Vůbec jsem nemínil příspěvkem negovat Váš posudek obou diskutovaných odrůd. Naopak, málokdo má s těmito novými odrůdami delší zkušenosti a jsem rád, že se potvrdily mé první dojmy.
   Povzdech nad rozdílnou kvalitou kvasů měl upozornit, že ani ideální odrůda není zárukou dobré slivovice a že bychom neměli s despektem hledět na klasické, v kraji osvědčené odrůdy a taky si víc  hledět  péče o kvas.
   Zrovna včera jsem navštívil zahradu jednoho z diskutujících na tomto chatu. Ukázal mi prastarou, v srpnu sladce zrající , nyní však již odumírající slivoň - ale bez známek šarky - uprostřed houštiny jiných s šarkou!  Bude těžké najít na ní roub, ale pokud tuto, mně neznámou odrůdu  zachráníme, bude to záslužný čin.

Pročítám tuto diskusi, protože bych ráda vytypovala odrůdu nové švestky do naší zahrádky. Na naší staré švestce domácí jsem cenila ještě jiné vlastnosti než pálení, a sice dlouhou sklizňovou periodu. V průběhu několika týdnů až do mrazu je bylo možno konzumovat a zpracovávat na knedlíky, buchty, kompoty, povidla, křížaly a co přebývalo, dávalo se do sudu. Byl  to nejužitečnější strom, 70 let starý, bohužel, vzal za své působením šarky. Náhradou byla Hamanova švestka, která však velmi brzy chytla šarku také a úroda spadla dřív než dozrála. Dalším nástupcem by mohla být Hanita, ale nikde jsem se nedočetla, zda opadává a jak dlouho je možno ji sklízet. O Těchobuzické nic nevím, kdy dozrává a pod. Také odolnost vůči šarce je důležitá. Snad by mi k tomu někdo mohl napsat komentář, případně poradit možné odrůdy. Bydlíme na severním předměstí Brna, 250 m n.m.