Hryzec

Hryzec nám žere kořeny pětileté jabloně. Napadlo nás obkopat strom a do hloubky cca 0,5 m zakopat po obvodu králičí pletivo - má to význam? Nepodhrabe se tam spodem? Je nám líto stromu, už dva roky plodil...

to víte, že proleze spodem, ale při obkopávání do 0,5 m hloubky a 0,3 m od kmínku není problém ten válec balu zeminy podříznout jak 60ku zeď a zasunout pletivo i pod bal.

Po pěti letech by měla mít jabloň dostatečně velký kořenový systém, aby mu hryzec vážně neublížil. Harakiri s pletivem v tuto dobu nemá smysl.

Kolego pro vás není nic problém, to už jsme si zvykli. Zkusil jste si v duchu přehrát, jak to podříznutí proběhne, jaké se použije nářadí a jak velká bude manipulační jáma? Jak jste vypočetl ty 0,3 m od kmínku? Mně to vychází docela neřešitelně, ale možná znáte nějakou special technologii.  Nesouhlasím taky s p.  MV., pětiletou jabloň hryzec, resp. hryzci za dva roky dostanou, pokud je "velký infekční tlak". Zvlášť když to není dobrá poloha a stromek neroste naplno. Řešil bych to spíš tím pletivem okolo, v kombinaci s nástrahou. To by mohlo atak omezit.

Na přiloženém snímku 9-letý zbytek jabloně po předloňské zimě.

Jan z pod Javorového.

Pokud se o stromek pěstitel stará tak, že za 9 let přiroste jen tak málo,  že ho hryzec stihne sežrat, pak není něco úplně v pořádku.

Pokud by se postaral o ochranu proti hryzci, je to asi pravda. Ale když to neochrání, třeba proto, že tam o hryzcích neví, nebo hryzce hned nerozpozná, tak se může jinak starat sebelíp a dopadne to takto.

Něco opravdu není v pořádku.Odlišný názor.Podle síly kmene je velmi jednoduché poznat, že stromek před nájezdem hryzců byl v normálním růstu a plodil, bez pořádných kořenů by nenarostl do tloušťky viz srovnání s pivní sklenicí.Celý zbytek kořenů padl za oběť hryzcům. .Víc, jak stovka stromů v zahradě a obalení kořenů sítem, to je nesmysl, navíc oka síta zaškrcují kořeny.Vykopával jsem stromky, které sázel otec v roce 1972.Pocínované pletivo se dalo znovu použít, jen část kořenů prorazila ven a stromky v podstatě živořily.

U jabloní používám již dlouho pláňku na kořenovou soustavu, poté M-9 nebo M-26.Bohužel, některé z mála jabloní na typových podnožích to sem tam odnesou, přesto, že kousek vedle mají hryzci návnadu v podobě řepy.

Už jsem to tu psal. Nastěhoval se pod mladé třešínky hryzec, do všech děr jsem nasypal párkrát pálivou papriku, okolo kmínku taky. Dali jsme to do všech velkých děr na zahradě, zkusili jsme i čili papriku. Třešínky jsou v pořádku, už krásně rašej. Zkuste to, snad vám to pomůže, stojí to pár korun. Zopakujte to, a do všech děr i v okolí. Asi jim ta paprika moc nevoní, mají prý dobrý čich. Pak sem za čas napište, zda vám to pomohlo. Zda už není pozdě. Mě kdysi takhle sežrali dvě jabloně. Nevšiml jsem si, a pak už byl kmínek nakřivo, byl stromek pryč. Ať se daří!

Do děr hryzce jsem několikrát nasypala po troše růžových granulí na myši.  Taktéž jsem nahrubo nastrouhala mrkev a jablko a podrcené granule zamíchala do něj. Párkrát to zahrabal, ale pak se spletl. Celá akce trvala zhruba týden. Mrtvý ležel navrchu u své poslední pracovní činnosti. V.L.