Housenky babočky kopřivové

Jistěže hmyzem, včetně těch housenek. Ale jeho množství je malé, i vzhledem k tomu, že kukačky nekrmí mladé a že u nás žijí jen od května do srpna.

To jste zhodnotil velmi logicky. Přestože diskuse byla velmi obsáhlá, nikdo z nás neviděl kukačku, která by snědla housenku babočky. U slepic bych tomu věřil spíš.

Pro vás, kteří se skutečně zajímáte o škodlivost baboček mám ještě pár informací. Babočka kopřivová byla spolu s babočkou paví oko řazena v minulosti mezi zemědělské škůdce. To se však ještě jmenovaly b. žahavková a b. chmelová a na polích se pěstovaly kopřivy na výrobu zelených bio-oděvů pro vojsko.

Pozn.: fotografie zachycující invazi jsem pořídil před několika lety přímo ve velikém městě s 90 000 obyvateli. Na zanedbaném pozemku mohlo být až statisíce housenek.

Z vašeho lehkého popisu to vypadá, že zahradní biotop ve vaší lokalitě není vyvážený. Patrně chybí vhodná místa (houštiny, staré stromy,..) pro hnízdění ptáků a trochu toho "nepořádku" pro vývoj různých hmyzích predátorů. Přitom musíte mít dost velikou zahradu, když se vám tam vejde 70 krušpánků - mimochodem přírodní zimostrázy nevypadají jako koule a není s nimi žádná práce, krome zasazení. Zkuste vysadit i další kaliny (obecné), třeba housenky nezvládnou sežrat všechny a budete mít možnost se kochat květem i plody. Každý ptáček se živí nějakou jinou potravou a ti, co žerou vaše housenky tam patrně chybí

Co se motýlů týče, je každý jinak hezký a jsou to klenoty zdravé zahrady - těžko některého označit za škaredého, i když takový mol...

Koupací přírodní jezírko je velice užitečná věc - a pokud v něm nejsou ryby, tak je v něm i neuvěřitelně živo, takže s vámi souhlasím, že odkalení by možná způsobilo ve vašem jezírku doslova hmyzí genocidu...

Tak snad se letos najde ten správný hladovec, který vaší kalině pomůže

Staré stromy nemám, to máte pravdu, protože má zahrada je vybudovaná na bývalém poli(nechaném ladem) V okolí jke straých stromů dost, bojuju o ně dnes a denně se sousedy až se do nich pustí obec obávám se, že to už nevyhraju nepořádku mám (a příbuzenstvo z něj šílí) hromady kamení, vyskládané dřevo, hromady větví(pár let zpátky jsme měli ježčata) Obr kompostér, kde se nám každoročně narodí užovky. Ano, mám buxusové koule i stříhané živé ploty, protože trochu toho pořádku do toho chaosu vnést musím, jinak by to už byla jen buš Ryby v jezeře mám, proč ne, ryba do vody přece patří. Mám hrouzky a jiné potvory potoční(ryby moc neznám) připletl se nám tam i jeden okounek. Plánuju okounkovi pořídit ještě kamarády, poněvadž mi sestřenka nabízí už dva roky přemnožené karasy, tak je hoši budou eliminovat Co s nima jinak? Jako potrava pro větší ryby dobrý, ne? A pokud mi poradíte, jak se zbavit orobince a rákosu(jmenuje se to tak vlastně?) tak budu radostí bez sebe. Mám už totiž problém jezero a život v něm vidětKonvalinka

Co se týče radění, od toho jsme přeci tu. K omezování rákosu ve vodní ploše, pokud mě paměť neklame, se doporučovalo sekání pod hladinou. A to ve výšce cca 10 cm pod hladinou a při nejvyšší teplotě vody. Posečenou hmotu raději odstranit. Zatopená stébla by měla uhynout. Jestli i orobinec ale nevím. Já ho vytrhával (bylo ho trochu).

Jestli máte hrouzky, jsou kyslíkové poměry dobré. Okoun, pokud jsou obě pohlaví, se bude přemnožovat. Tak raději štičku. Větší zábava a produkce z 5 kg potravních rybek (nebo žab, myší) = 1 kg štiky. Míval jsem to takhle. Housenky snad prominou. JG

Krásné to tam máte Tak velké jezero nemám Občas tu pobudou jen divoké kachny. Co se ryb týče, s těma vůbec nemám zkušenosti, jen mi bylo okounka líto, že je tu sám, mezi těma nenažranýma ploticema(snad) A navíc je to hezká rybaS rákosem děkuju moc, letos to určitě vyzkouším, začínám z něj být celkem zoufalá. Orobinec by možná trochu vytrhat šel, ale nevím, co jsem zkoušela něco vytrhnout, ani se to nehnulo, je to vrostlé do kačírku a té ochranné textilie.

Píšete, že je to krásné, no ale poslední rok, co nebyla voda, to tak pěkné vůbec nebylo.
Dříve rybáři rákos, když se moc rozrůstal, sekli pramicí s prstovou lištou. Celý stroj se jmenoval Esox (štika). Princip omezení/hubení rákosu byl v tom, že do zatopeného, přeříznutého, stébla se dostala voda s bohatým mikrobiálním životem, a to dalo rákosu „na frak“. S orobincem by to mohlo být podobné. A pěkná věc, to brouzdání teplou vodou.
Velký, vybarvený okoun je krásná ryba, ale štika jak „poleno", vyhřívající se pod hladinou u nějakého kusu dřeva, mi připadala ještě krásnější (a plný pekáč se nepřipaluje ). JG

O vodě mi nemluvte, ne, že poslední rok, ale posledních pár let nám vyschne přítok a jen sleduju, jak vody ubývá a čekám, kdy na hladině najdu plavat mrtvolky. To už pak není o radosti, to je doslova horor. Rybáři nejsme, ryby na jídlo kupuju, své bych nikdy nesnědla. Měli jsme půlmetrové pstruhy, umřeli postupně stářím