Sklizeň révy 2013

Letošní jarní nápor roztočů réva zvládla a i když je násada menší, hrozny jsou v pořádku, až na občasný výskyt padlí. Jako první posel zrání ve vinohradu je Portugalské šedé, dále zatím neidentifikovaná bílá odrůda podobná BV 16-17-4.
Muškát Otonel a Irsai Oliver se dají konzumovat, přičemž Muškátu se vosy netkly, zato Olivera se zhostily na jedničku. Podobně tak dopadla Chrupka bílá. Dle mého názoru jí neprospělo deštivé počasí. Prim letos mírně zaostává, Panonia Kincse lze bobuli od bolule ochutnávat. Nero (pokud to Nero je) končí s vybarvováním, také se dají jednotlivé bobule ochodtnávat. Chtělo by to 14 dní slunečného počasí.

Pane Frany, ty Vaše fotky - hrozen s listem na tmavém pozadí jsou z estetického hlediska velice zdařilé, chce se mi dokonce napsat famózní. Jak jste to fotil? Večer s bleskem? Máte nějaký lepší foťák?

List a jeho vykrojení je pro určení odrůdy důležitým faktorem.Alespoň takto by měli zobrazovat své nabídky všichni prodejci sazenic.  AB

Díky, těší mě, že to tak vnímáte.
Je zatím trocha fotografické teorie.

Ve své hrubé podstatě je to tak, jako když na večírku pálíte bleskem do tmy. Jen často s tím rozdílem, že tam se aparát marně snaží malým výkonem naširoko prosvětlit prostor, v lepším případě zachytí nějaký objekt a ukončí expozici.

V mém případě nemusím fotit za tmy, ale zato ignoruji, co nabízí automatika (P, Av, Tv a další auto režimy). Vím, že chci exponovat tak, abych potlačil to světlo, které vychází z místa záběru. A to tak, že bych vlastně bez blesku vyfotil polotmu až tmu. Proto nenechávám automatiku určovat čas a ani clonu. Vzhledem k tomu, že chci nastavovat obojí, na svém starém foťáku toto fotím na M režim.

Clonu určuji celkem vysokou (8-11, někdy až k 16), protože potřebuji dostatečnou hloubku ostrosti - prostor mezi listem a nejzazší bobulí je velký. Čas k tomu určím takový, abych v rámci přirozeného světla vyfotil onu tmu až polotmu. Objekt mého zájmu zase nechám nasvětlit bleskem tak, abych jeho světlem při dané cloně naexponoval scénu správně.
Jedna z fotografických pouček totiž ríká, parafrázuji: "Vzhledem k tomu, že bleskové světlo trvá zlomek nejkratší expoziční doby, je čas (při použití bleskového světla) nepodstatnou veličinou."
Proto je jedno, jestli objekt fotím sekundu, deset vteřin nebo setiny sekundy (až do synchronizačního času blesku). Rozdíl by byl v expozici pozadí od přirozeného světla. Jinak řečeno za delší dobu objektivem proletí úměrne víc fotonů, za kratší méně.

Hloubavé povahy teď přemýšlí, jak někde může být přirozené světlo, ale už ne bleskové. Nutno proto podotknout, že toho lze docílit vzdáleností pozadí od popředí (intenzita světla klesá se čtvercem vzdálenosti), a zároveň směrováním bleskového světla jen tam, kde je potřeba.

Tolik v kostce. Technicky, co se týče expozice, toto dokáže realizovat každý aparát, co má volič s režimy, no a režim M.

Další kapitola je samotná práce se světlem (bleskovým). To by se nám ale začalo nabalovat a už bychom nesklízeli révu, ba dokonce nediskutovali nad samotným focením, ale nad nasvětlením scény.

Jinak Vaší myšlenku focení večer (ale bez blesku) lze také realizovat se zajímavými výsledky - a to za bezvětří, s baterkou svítící malým kuželem, no a s fotoaparátem v M režimu na minimální clonu a dlouhý čas "B". Trochu experimentování, a výsledky se musí dostavit.

Hrozen odrůdy Viktoria se již hezky vybarvil, viz foto.Martin

Moje Viktorie je vybarvená taktéž, a přestože ještě není úplně zralá tak ji kompletně zlikvidovaly vosy a sršně, dají se sklidit jen jednotlivé bobule. Vypadala nádherně, násada je bohatá ale kvůli tomu hmyzu dostane ještě rok na zkoušku, ale pokud to dopadne jako letos... Musím sklízet i Kišmiš, Kodrjanku a Afroditu, první dvě jmenované odrůdy jsou slaďučké, Afrodita by potřebovala ještě chvíli slunce (jak který střapec). Přestože byly chráněny pytlíky proti hmyzu, díky lijákům praskající bobule hnily. 

krásná uroda, i ja bojuji s vosami, je to hnus velebnosti, nici na co sosnou a aby toho nebylo málo, tak i mravenci se přiživují

Pomalu dozrává Olšava, je to klasika, typ evropské révy ale s velmi dobrou mrazuodolností.Martin

Dnes som otestoval cukornatosť Hrona a Muškátu žltého. Ukazuje sa,  že to bude dobrý ročník. Hron som nechal 12 hodín macerovať. Cukornatosť bola 22,4° NM, keďže teplota muštu bola 21° C, tak konečná cukornatosť je 22,7° NM.  Spĺňa atribút pre víno s prívlastkom: výber z hrozna. Muškát žltý mal cukornatosť po korekcií 20,9 ° NM, čo je kabinetné. Z testovaných vzoriek bude burčiak. Hron oberiem o týždeň, aby nestratil kyselinky a Muškát ešte nechám podľa počasia.

Zdravím Vás Petoo! Obdivujem Vaše krásne stolové hrozno V.vinifera (najmä Negru). Máte holt výbornú polohu a výrazne nižší infekčný tlak. Pokiaľ ide o prekvasenú vzorku červeného mláta, rád by som sa spýtal: Plánujete ju, za účelom inicializovania kvasenia, naliať do pomletého hrozna po obratí modrého Hronu?

P.S. V Modre oberajú Hron až v októbri. Bohužiaľ som sa tam vlani nezastavil a neokoštoval. Pestujem iba Dunaj a Nitriu. Zvyšný Dunaj preočkujem, je málo sladký.