Rajčata ve stavebních vědrech

Na pytlech se substráty je dokonce napsáno: Při práci nejezte a nepijte, pracujte v rukavicích, po práci si umyjte ruce teplou vodou a mýdlem. Tak nějak.   Zdraví Jiřina

A což teprve, když v létě napadne rajčata plíseň bramborová a je nutné zasáhnout chemií. Věří snad někdo, že postřik proti plísni je zdravotně nezávadný? A přitom je dost pěstitelů, kterým jeden postřik nestačí. Vedle toho mi polemika o škodlivosti nádob na vypěstovaná rajčata připadne úsměvná.

 tak bych se bál.Je to něco podobné jako odpad z bioplynek který u nás vyvážejí na louky aby bylo lepší mléko.V těch substrátech budou rezidua těžkých kovů

Proč myslíte? V bioplynce jde o normální rostlinnou řezanku zkvašenou s prasečí kejdou. Proč by tam měly být těžké kovy či detergenty?

Opravdu se mně líbí tato diskuse a dokonce jsem se i poučil. Zaujala mne věta:
„Zjednodušeně tam přichází v úvahu přítomnost Nonyphenolu, který umí migrovat do potravin“. Pravdpodobně se tam dostává ze zpracování plastů z tříděného odpadu (asi z PVC).  A tak jsem se mrkl na Wikipedii.com co to vlastně je. Nijak příjemná látka pro zdraví to není a dokonce je částečně rozpustná ve vodě.
Rajčata ve kbelících nepěstuji, ani nebudu. Je opravdu každého věc v čem si rajčata pěstuje. O tom, že se setkáváme s jinými jedy (kouření, výfukové plyny z motorových vozidel, postřiky, atd.) nemá nic společného s těmito kbelíky. Nelze říct, že když je těch jedů tolik, tak jeden navíc nic neznamená.  Kdybych neměl jiné řešení, tak bych také zasadil rajčata do těchto kbelíků, stejně jako když je potřeba postříkat proti plísni bramborvé, tak postříkám.

           Vladimír

Kdybych neměl jiné řešení, tak bych také zasadil rajčata do kbelíků, stejně jako když je potřeba postříkat proti plísni bramborové, tak postříkám.   Inu nezbývá, než souhlasit, otázkou je, zda stojí za to taková rajčata konzumovat. To je ale na rozhodnutí každého pěstitele. Za sebe mohu prohlásit, že k úspěšnému vypěstování rajčat nepotřebuji kbelíky, ani ochranu chemickými postřiky. 

K té plísni bramborové bych jen dodal, že v posledních letech nebyla u nás celoplošná infekce touto chorobou. To neznamená, že se nemůže kdykoliv (kterýkoliv rok) objevit a zasáhnout i nestříkané porosty ve sklenících. Nikomu to ale nepřeji. Jinak v jiné situaci je pěstitel, který pěstuje několik desítek rajčat s omezeným sortimentem odrůd a jinak firmy, které pěstují rajčata pro obchod. Jinak jsem na tom také já, protože každý rok utratím za semena různých odrůd více jak 1000,- Kč a taková plíseň by pro mne znamenala ztátu jednoho celého roku. Přitom i při preventivním postřiku nemusí všechno vyjít, ale člověk má pocit, že udělal všechno proto aby to vyšlo.
Je to možná až s podivem, ale já věřím, že po uplynutí ochranné lhůty nezůstávají v plodech rajčat zbytky použitých chemikálií, pochopitelně firmy toto testují. Někdo může oponovat, že podvádí, ale to by člověk nemohl koupit v obchodě s potravinami nic.
Rozdíl oproti kbelíku je ten, že z kbelíku se opravdu uvolňuje něco co není košer a nikdo ani nekontroloval, kolik. Proč taky, když je to na maltu. 

Ať se Vám i nadále daří!

           Vladimír

Žádný přípravek se nerozloží beze zbytku - úbytek je exponenciální - tj. jestli se rozloží 1/2 za 1 den, druhý den se rozloží zaspoovina poloviny... U látek se nekontroluje, že tam nejsou detekovatené, ale, že jejich množství poklesne pod danou mez. Navíc může být problém s rozkladnými látkami, Jak se určuje OL u anorganických látek jako je Kuprikol by mě zajímalo - nerozkládají se, asi se počítá s oplachem. Pokud je přípravek systémový musí pronikat i do plodů.

Bylo by zajímavé zkusit skutečný výluh z kbelíku - stačia by vodivost. Ale podobný výluh bude ze všech plachet použitých na zakrytí (z průsvitného PE asi minimální, z PVC určitě větší. z tkaného PE srovnatelný).

Kolik těžkých kovů je z hnojiv, substrátů. Organika z postřiků, nátěrů, odpadů...

A k původnímu dozazu - z čeho jsou pytle? Pokud nepoužíváte čiré jde o totéž - včetně vdouvrstvých od substrátu

EM

dobrý den, už 10 let pěstuju rajčata ve starých kbelících, nepoužívám ale stavební a to úplně jednoduše kvůli jejich černé barvě, protože je mám venku u domu pod střechou, skoro 90% závislé na zálivce - přišlo mi že dochází k přehřívání kořenů a rajče velmi rychle prosychá v té tmavší barvě. Natřela jsem i tmavomodré kbelíky co jsem měla na bílo a zem okolo jsem osázela rychle rostoucí mátou, kterou sestříhávám k okrajům kbelíků což tomu přehřívání dost pomohlo.

Kbelíky mám navrtané na třech místech asi 5-8 cm ode dna aby mohla odtéct přebytečná voda v případě přelití. Zkoušela jsem i falešné dno, ale přišlo mi po sezoně když jsem z kbelíků rostliny vyjímala, že to vychází nastejno (kořeny se stejně protáhly otvory a koupaly se ve vodě)  a s vrtáním mám méne práce.

Co se týče diskutovaných fenolů, nabízí se zřejmě jediná možnost nezávadného pěstování a to pěstovat rajčata v kojeneckých lahvích a vyvazovat dudlíky nebo savičkami.