Rajčata pro sezónu 2015

Philovita je jako každé jiné tyčkové (indeterminantní) rajče, takže se vyštipují fazochy. Je to cherry rajče a lze je pěstovat na jeden, dva nebo i tři stonky a tomu přizpůsobit vyštipování.

Pro zvýšení Ca přidávám dřevěný popela a také nemám problémy se suchou hnilobou květního konce rajčat na kterou trpí zejména bifteková rajčata a rajčata na sušení z oblasti San Marzano.

                  Vladimír

Prosím   o radu  stačí ve skleníku vzdálenost mezi rajčatama  tyčkovými (Tornádo   atd.)  40 cm mezi  sebou a mám to jen   jedné řádce  .Mám už  připravený tyčky  s zavlažováním   a soused mi tvrdí  ,  že je to asi  málo  .Musím to  předělat    nebo ne  na větší  vzdálenost a  důvod  ? Viděl jsem v zahradnictví i  blíže, že to měli  . a ještě jeden dotaz  v jednom skleníku mít na jedné straně  rajčata  a přes uličku v pravo    a  okurky  hadovky roubavaný na dýni   Děkuji

Prosím ještě jeden dotaz i kydyž to není  k věci  .Mohu papriky  ve skleníku  zalévat i přes listy  jako sprchu jemnou  ? Rajský se  nesmí zalévat na list  jen ke  kořenům  , ale   o paprikách  na internetu  jsou rozdílný  názory prosím  odborníky   Děkuji   

Rajčata a okurky mám společně ve skleníku už přes 25let a žádný problém s tím nebyl, jen každý rok střídám záhony. S tou vzdáleností bych se tolik netrápil já je vysazuji po dvou. Když se v době vegetace trochu prostříhají listy, tak je to v pohodě. Zalévání paprik na list ve skleníku bych raději nezkoušel. Já pěstuji papriky venku, protože když jsem je dával do skleníku, vždy se objevila nějaká plíseň a zaléváním na list to ještě zhoršíte. Venku rostou poslední léta bez problémů. 

40 cm je rozumná vzdálenost rajčat při pěstování ve skleníku v jedné řadě. Přesně tak je mnoho let pěstuju i já. A na druhou stranu také dávám hadovky. Soused nemá pravdu, protože v jedné řadě mají rajská více místa do šířky. Papriky také raději zalévám ke kořenům, jsou dost husté a ve skleníku jim bude trvat dost dlouho, než oschnou, opylování a případná plíseň pak mohou dělat problémy.

děkuji moc a moc za  radu pomohli jste mi. Já mám   připravenou zálivku jak u rajských, okurek    tak i  u paprik v  zemi průsakovou  hadicí  (protože tomu moc nevěřím pči ucpání atd  .i když to má filtr) +   mám ještě  kapénkovou metodu po domácku rozvody   s originál tryskami  na rajčata.   To samí  mám u  okurek hadovek  připravený. Na papriky jsem  myslel, že udělám  klasickou jemnou sprchu z výšky tak 1 m zatím podle velikosti paprik ve  skleníku, aby voda nezasahovala do rajských ani do okurek.

Jak píšete asi  by to  dělalo problém  s vlhkostí  celého skleníku, a pak nedoporučujete    vodu ani  u paprik na list  . Oni budou mít vodu  z průsakové  hadice asi 15 cm v zemi, ale nemám  ji odskoušenou a zatím tomu nevěřím   a zdali  taky mi to  vyjde hadice  na každou papriku přímo na kořeny  .  10 cm   odchylka   může být u některých   a to je  moc  .  Proto jsem   myslel přidat ještě  sprchu, bylo by to jednoduchý řeěení  .Nic dám k paprikám taky  jako u rajských, okurek, atd kapénku  ,  můžu ji kdykoliv zapnout - vypmout   podle potřeby místo sprchy 

Děkuji moc všem za radu

Pane Vladimíre, moc děkuji a s tím popelem to taky vyzkouším.

Ve skleníku, kde se pěstují rajčata, je nutno udržovat nižší vzdušnou vlhkost s ohledem na postižení plísní bramborovou. Sprchu bych k zalévání nepoužívala. Zalévání podmokem je ideální řešení.

S popelem ze dřeva mám výborné zkušenosti, trochu rozhodím na zrytý povrch půdy na podzim. Dále jsem loni používala výluh z popela na list při léčbě a prevenci apikální nekrozy. Vycházela jsem z logické úvazy, že hlavní složkou popela je vápník, část vápníku je přítomna v rozpustných formách, takže se něco musí vstřebat přes listy. Nutno volit nižší koncentraci, aby nedošlo k popálení.           Jiřina

Jak prosím získáte výluh z popela, jaká koncentrace je účinná a zároveň bezpečná? Děkuju za odpověď, S.P.,Ch.

zmerajte pH papierikom. Ak je alkalicke zriedit, alebo vyliat jednu sodovku na kybel vody.

Nebo si kupte lignohumát, s těmito home made pokusy si akorát uškodíte.

Ty výluhy z popela, dřevěnýho uhlí atd. mají za cíl získat lignohumát.