Jak likvidovat napadené rostliny či jejich části



Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?)
21.6.2020 21:32

Díky moc za podrobné vysvětlení.

Vůbec neuvažuji o použití jakkoliv ošetřených zbytků rajčat napadených plísní bramborovou na zahradě. Při prvním způsobu nemusí být teplota dostatečně homogenní, takže některé části by si mohly uchovat oospóry. V druhém případě to nedoporučujete ani Vy. Třetí způsob je nad mé znalosti a schopnosti.

Takže jsem se rozhodl, že případně (stále doufám, že to nebude nutné) vyrobím maltu mezi vepřovice, a protože nemám vepřovice, vyleju ji do jámy, kterou zahrabu. Budu ale vědět, že spóry jsou zničeny a později na té ploše mohu pěstovat. A hlavně nebudu plíseň šířit.smiley

Milan HP

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2   
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 16.6.2020 19:51, zobrazeno: 3914x

Při čtení vlákna o bramborové plísni rajčat přišla řeč i na likvidaci napadeného porostu. Ale nějaký konkrétnější návrh na bezpečnou likvidaci - tedy tak, aby se choroba dál nešířila - tam nepadl.

Když jsem naposledy likvidoval plísní napadená rajčata, spaloval jsem je postupně v kamnech. Ale to má několik háčků, protože ne všichni městští pěstitelé mají kamna či krb k dispozici a navíc mám obavy, že ještě než dosáhne napadená část pro plíseň smrtící teploty, vynese kouř životaschopné spóry do širokého okolí. Popelnice také není to pravé ořechové, protože odpad většinou končí na skládce, takže si zase plíseň výská radostí.

Doufám sice, že k tomu nebudu muset letos přikročit, ale bylo by dobré mít nějaký spolehlivý a nepříliš náročný či nákladný postup v rukávu. Jak to dělají velkopěstitelé? Těm se to také čas od času přihodí, ne?

Máte někdo nějaké nápady či recepty?

Milan HP

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 91.196 (?), 17.6.2020 12:31

To se např.vykope jamka-jáma-to podle množství materiálu a následně zakryje. Nebo vyčleníte sanitární nádobu-s deklem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
walter. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1695) - 168.103 (?), 17.6.2020 13:00

nať na hromadu, sešlapat a zakrýt, třeba černou igelitovou fólií nebo travním mulčem, až nať shnije a zmenší svůj objem, vykopat jámu a...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 18.6.2020 20:09

Jak dlouho pak zůstane tohle "jaderné úložiště" aktivní? Jak dlouho vydrží spóry plísně životaschopné?

Pomohlo by do té sanitární nádoby přidat třeba nehašené vápno (CaO), či jinou látku, která by spóry zneškodnila, ale zároveň neničí půdu a prostředí?

Wikipedie uvádí - v anglické verzi, ne v české, že nepohlavní spóry žijí krátce a že jsou citlivé třeba na mráz. Ovšem pohlavně vytvořené spóry dokáží přežít několik let, i když promrznou. Většina nákaz prý je od nepohlavních spór, takže zahrádkáři pěstují rajčata na stejných záhonech po sobě roky. Prý ale přibývá spór - oni jim tam říkají oospóry, na rozdíl od nepohlavních zoospór - vzniklých pohlavně. Jenže to nelze rozeznat. Vykopáním úložiště na svém pozemku, jinde si netroufnu, vyřadím tu plochu z provozu na léta. A při manipulaci může dojít ke kontaminaci okolní půdy. Naposledy v 2017 jsem měl kliku: oospóry se nevyskytly, protože v následujících letech se mi plíseň vůbec neobjevila.

Tepelnou sterilizací lze prý oospory zničit, je k tomu nutných 50°C po dobu 30 minut. Při hašení vápna tahle teplota rozhodně vzniká a i vydrží požadovaný čas, tedy podle použitého množství a množství vody.

Dává to smysl nebo je to vyložená kravina? Jasně, je to trochu nebezpečné, ale hašené vápno je ekologicky neutrální.

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
krtek - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (79) - 155.31 (?), 18.6.2020 20:34

Myslím si, že to zbytečně přeháníte. Já do kompostu dávám veškeré rostlinné zbytky, i ty napadané, a nemám problém s tím, že by to v příštím roce infikovalo rostliny. To, zda se infikují, záleží především na počasí a na spórách šířených větrem. Někdy přijde, někdy ne. Kdyby se to šířilo z kompostu, mám plíseň každý rok a velmi brzy díky zalívání rajčat a vlhkosti od půdy. Neděje se to.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 38.27 (?), 18.6.2020 23:21

Od toho, aby došlo k tepelné desinfekci kompostu slouží horká fáze fermentace, při které je dosahováno teploty kolem 70-80°C po dobu 2 dnů.

Další možnost je anaerobní fermentace. To je proces stejný jako výroba kopřivové jíchy nebo zkvašení slepičáků. Jenže pokud používáte anaerobní fermentaci k sanitaci napadených rostlinných zbytků, není vhodné takto získaný digestát použít přímo k hnojení, ale je lepší jej užívat k zvlhčování aerobně vedeného kompostu.

Třetí cesta bioremediace je využívání produktů vzniklých na sanitárním kompostu pod ke konkrétnímu patogenu necitlivé plodině. Nejlepší je dokonce, když krátkověká plodina (efeméra) provokuje klíčení oospór, ale její životní cyklus neumožní patogenu dokončit cyklus do pohlavního stádia - příkladem budiž brukvovité plevele v období mezi pěstováním hospodářsky významných brukvovitých plodin. Protože cyklus kokošky pastuší tobolky se snažíte ukončit před jejím kvetením, tak se spory nádorovitosti sice probudí a ten plevel infikují, ale než se rostlina stane infekční, tak už je z pěstební plochy odstraňována. A to je prakticky čtvrtá cesta bioremediace.

Aby jste hašením vápna dosáhl potřebné teploty, tak by jste zase z rostliných zbytků neudělal kompost, ale maltu mezi vepřovice. A pokud by bylo zase vápna méně, nenastalo by hašení ale proces, kterému zedníci říkají "utopit mlynáře" - vápno se vyhasí na vápenné mléko (studenou cestou), ale to neváže ani není vhodné k bílení.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 21.6.2020 21:32

Díky moc za podrobné vysvětlení.

Vůbec neuvažuji o použití jakkoliv ošetřených zbytků rajčat napadených plísní bramborovou na zahradě. Při prvním způsobu nemusí být teplota dostatečně homogenní, takže některé části by si mohly uchovat oospóry. V druhém případě to nedoporučujete ani Vy. Třetí způsob je nad mé znalosti a schopnosti.

Takže jsem se rozhodl, že případně (stále doufám, že to nebude nutné) vyrobím maltu mezi vepřovice, a protože nemám vepřovice, vyleju ji do jámy, kterou zahrabu. Budu ale vědět, že spóry jsou zničeny a později na té ploše mohu pěstovat. A hlavně nebudu plíseň šířit.smiley

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 42.110 (?), 22.6.2020 16:53

Vybral jste si nejhorší možný způsob...

Mně to připadá jako příběh toho rusa, co když se mu nelíbil jeho vlastní nos, tak si uříznul celou hlavu motorovou pilou.

Pokud opravdu chcete rostlinými zbytky provádět vápnění, tak ty problematické patrie usušte a pak spalte. Aby jste při ohřívání biomasy dosáhnul sanitační teploty, potřeboval by jste dva díly páleného vápna na jeden díl biomasy (vyzkoušeli jiní před Vámi a potvrdili, že tudy cesta nevede). Při uvážení, že biomasa obsahuje 80-90% vody, pak ta malta bude ve své sušině obsahovat 5%NPK a 92% CaCO2.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 28.6.2020 18:45

Zatím jsem nevybral nic. Rus nejsem, můj nos mi nevadí, stejně jako jiné části těla. Hledám ten nejjednodušší způsob, který je bezpečný i pro sousedy. Při sušení, tedy pokud nebude v uzavřeném prostoru, uniknou spóry do vzduchu. Stejně tak mohou i při pálení. 

Ale možná si dělám zbytečné starosti: pokud to budou pouze zoospóry, nepřežijí zimu. A možná se plíseň zase ani nedostaví. Kdo ví.

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 94.166 (?), 28.6.2020 20:42

Třicet let nať z brambor a zbytky rajčat přímo zaorám a najednou se z toho dělá věda.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika