Jak likvidovat napadené rostliny či jejich části

V minulosti sme s plesnou na zemiakoch nemali taky problém. Dokonca pred 3 rokami sme plesen nemali vobec, zemiaky boli pekné, chem. prípravky na baze medi neboli použité ani preventívne.
Posledné dva roky su zemiaky komplet zdecimované plesnou, okrem plesni su samotné hluzy chrastavité. 
Dávali sme to za vinu daždom a počasiu.

Pri tomto vlákne som si uvedomil v com asi bola chyba. Okrem nasich zemiakov sme kupili 2 mechy zemiakov na skúšku. Odpad sme hádzali do kompostu.

Pri sadení zemiakov posledné 2 roky som ten kompost dával priamo pod zemiak do jamky (hnojenie pod petku). Predpokladám, že tym možno nedokonalým kompostovanim som si spory chrastavitosti a plesne zavliekol na záhradu.

@Standa - Viete mi prosím napísať viac o "anaerobní fermentace"? Stačí napadnuté zemiaky a paradajky dať do vedra a zaliať vodou? Nechať ich 2-3 týždne a tak hodiť do kompostu?

- Tá krátkodobá plodina (efeméra) je aká? Napr. horčica, ktorá sa zaseje po zbere úrody a na jesen zaorie? Aky je tam postup?

Zabudol som sa prihlásiť pri pridavani príspevku. Vsimol som si, že prispevok chýba na uvodnej stránke. Z toho dovodu vkladam este jeden prispevok ako prihlasený uživatel.

Myslím, že to spíš nebyla tahle Vaše chyba. Musel byste mít velkou smůlu na oospóry (pohlavně vytvořené spóry), které jsou u nás stále velmi vzácné. Pokud kompost promrzl přes zimu, nebyl nejspíš zdrojem nákazy. Máte ho udělaný tak, že do něj může vzduch i zespoda?

Otázka je ale sadba. Použil jste kupovanou ošetřenou sadbu nebo své vlastní brambory ze sklepa, kde nemrzne? Pokud to druhé, je spíš zakopaný pes tam. Jenže plíseň bramborová se dokáže šířit větrem na desítky kilometrů a stačí vlastně jeden soused, který použil neošetřenou sadbu - což dělá hodně lidí - a máte vymalováno i Vy. Mně se to letos stalo na rajčatech, i když možná ta plíseň přišla i odjinud, protože vítr byl hodně divoký. A hned nato zapršelo. Tohle všechno se ale týká jen plísně bramborové.

Strupovitost čili chrastavitosť je způsobena jiným patogenem, který v půdě přežívá, tedy i v kompostu. Tam jste si asi na malér zadělal sám. Zkuste příští rok zasadit profesionální ošetřenou sadbu tam, kde jste brambory nejmíň poslední dva roky neměl a svým kompostem je nepřihnojujte. Není to zaručené, ale mohlo by to vyjít. Pokud nemáte takový prostor, zkuste prohnojit půdu na jaře dusíkatým vápnem podle návodu. Nejsem si úplně jist jestli likviduje také Streptomyces, ale na některé patogeny zabírá.

Pěstujete také rajčata? Pokud ano, jak ta letos dopadla?

Milan HP

Použili sme našu sadbu, ktorú sme kupovali min. roku. Ale je pravda, že hned vedľa pozemku pestuje zemiaky sused, a vedla neho další sused. Vsetci sme toho roku mali urodu kvoli plesni mizernú.

Rajčiny - tak tie toho roku neboli vobec. Resp. ich plesen absolútne zdecimovala.
Pestoval som to od marca, v máji zakrýval aby nezmrzlo, staral sa, napadnute časti poctivo odrezaval, a odnašal mimo a nakoniec nic z toho. 

Zahradu mame rozdelenu na 3 časti. Stále ic točíme aby sme nepestovali to isté po sebe každý rok. Teraz momentálne robíme tak, že 1/3 zasejeme datelinu, a rok necháme oddychovať, na 1/3 pestujeme zemiaky, a na 1/3 pestujeme zeleninu.
Neviem kolko žije patogen sposobujuci chrastavitosť zemiakov, preto neviem ci 2 roky budu stačiť...

Neviem akym patogenom je spôdobená ta chrastavitosť, ale ak Streptomyces, tak prave čitam, že sa hluzami neprenáša. 
Ak by to spôsoboval patogén Spongospora subterranea prašná chrastavitosť, tak potom tak ako píšete, ze je to infikovanim hluzami.

Ked sme už pri tej životnosti spór, akú životnosť majú spóry chrastavitosti?

Napr. do kompostu radsej nedavam supky z kupovaných jablk, nakolko su nové kmene chrastavitosti, ktoré by som si nerád zavliekol na záhradu.

Také mne to zajímalo, takže jsem si to vyhledal ve Wiki.

Tam se střídá pohlavní a nepohlavní fáze, takže přezimuje pomocí pohlavně vytvořených orgánů, které pak ale tvoří konidie, tedy nepohlavní spóry a ty se pak šíří na jabloních. Přežívání v kompostu je nejspíš otázkou toho, zda v něm vznikne fermentací dostatečná teplota k zahubení té pohlavní fáze. U většiny houbových chorob je to kolem 60°C. Specificky pro strupovitost jabloní jsem to nenašel.

Opatrnost velí raději se těm slupkám vyhnout, tedy pokud jabloně také hnojíte kompostem. Možná je to ale spíš otázka pro Standu_HK.

Milan HP

Tak hadam to Standa_HK najde. Ta chrastavitosť ma značne zaujíma aj preto, pretože opadane listy na jesen nehrabem.

Niekedy som hrabal vsetko, ale tak som zistil, že na chrastavitosť to absolútne nemá vplyv, a že listy aj tak do marca vsetky zmiznú. 

No ale v opadaných listech pod stromy strupovitost přezimuje... Že se listí rozloží, je věc jiná, to neznamená, že tam nezůstane ten patogen.           Lída

To neviem, preto dúfam, že niekto znalý to vysvetlí. Zo skusenosti vam poviem, že absolutne nevidim rozdiel, či som hrabal alebo nie. Vela robí počasie. 

Raz niekto spomínal, že ponechané listie stromu skor pomože, pretože chrastavitosť pride tak či tak, a daždovky aspon spravia humus, a prevzdusnia pôdu.

Já jsem přesvědčen, že daleko větší nálož patogenů číhá na novou vznikající úrodu na povrchu větví a kmenů-čím drsnější borka, mechy a lišejníky, tím víc živ.škůdců a spor hub. Jsou tam na čekačce, postřiky něco zvládnou, ale očištění kartáčem-ručně či vrtačkou, nabílení jsou mnohem efektivnější.