Dehybridizace rajčat

Takto to robili nasi stari rodicia. Tocili jednu sortu dokola, nikto si nepamatal aku... a vacsinou to boli rajciny s vynikajucou chutou. Iba vynosy neboli take velke ako u dnesnych vyslachtenych....koho vsak zaujimaju vynosy? Vsetci obetujeme mnozstvo dobrej chuti.

Je pravda, ze po niekolkych pokoleniach sa genofond ustali a budete mat rajciny s nemennymi vlastnostami. Napr. Kumato ako sorta vznikla po objave ciernej rajciny niekde na trhu v Spanielsku. A nebolo to ziadne F1. Kumato z tejto rajciny vynikajucej chuti VRAJ vyslachtili v nejakej Svajciarskej firme. F1 sa lepsie predava, resp. za lepsie peniaze, mozno by stalo za to predavat tu vidiecku spanielsku sortu.

Niektori pestovatelia amateri kumata to presne takto robia, ako to chce skusit zadavatel vlakna. Mnohi co pestuju Kumato F2 F3...  tvrdia, ze sa vlastnosti nemenia. Aspon vzhladove a podla ich chutovych buniek. Konspiracna teoria niektorych pestovatelov Kumata hovori, ze Kumato nie je ziadne F1, ale ta povodna vyborna rajcina objavena na spanielskom trhu, niekde na vidieku. Iba nejaky manazer z firmy na cestach zistil, ze to co slachtia vo firme, nechuti ani zdaleka tak dobre, ako to, co vypestuju niektori dedincania v Spanielsku. Mozno to preslachtili, aby si to mohli opatentovat a vydavat za svoje.

F1 je dobry biznis, nehybridne sorty ako napr. Stupicke je biznis mizerny. Za tomatogarden F1 okolo 5 semien si vypytaju tolko ako za stupicke 50 a viac. Preto sa necudujte, ze sa budu vzdy pretlacat hlavne hybridy. Ja fandim kazdemu, ak niekto bude experimentovat s tym, ze z tychto hybridov vypestuje vynikajuce nehybridne rajciny

Děkuji za informace a za podporu.

Jinak asi nejvíce informací ohledně tématu jsem našel v knize od americké farmářky a šlechtitelky Carol Deppe. Tématu hybridů, genetiky, dehybridizace a šlechtění nové odrůdy rajčete věnuje jednu kapitolu.

I když jsem skeptický k nějaké dehybridizaci, tak bych měl zájem o sken té kapitoly.

           Vladimír

Nevím, V tom málu mála co vím o genetice se uvádí, že hybrid vznikne zkřížením dvou čistých rodičovských linií. Jeho vlastnosti jsou v F1 (F2) generaci podstatně lepší, než vlastnosti rodičů. Pak mi uniká smysl návratu k těm rodičovským liniím, protože jejich vastnosti budou pravděpodobně nedobré, neřkuli špatné.

Nejde o návrat k rodičovským liniím, ale o stabilizaci genů jejich křížence. Je to víceméně kombinatorika - viz obrázek zde.

kdy na tom obázku v F2 generaci (kdy se mi geny tzv. rozjedou na všechny možné kombinace rodičů) provedu v ideálním případě selekci na rostlinky mající gen AA (dominantní homozygot), pokud jej jsem schopen nějak poznat. Pokud příště použiji jen semena z této selektované rostliny (a nedojde k opylení jinou rostlinou, což by ale nemělo, protože u rajčat dochází hlavně k samoopylení), již mám jistotu, že v každé další generaci bude tento gen stabilizovaný. V neideálním případě jde o to alespoň vyloučit gen aa (tedy získat osivo z rostlin mající kombinaci AA, Aa) a pokusit se stabilizovat v další generaci. Prostě pokud pokaždé vyloučím nechtěný gen aa, tak z hlediska pravděpodobnosti po určitém počtu generací dosáhnu stabilizace (trefím se do AA).

Pod tím genem si můžeme představit např. barvu, chuť, determinantní/indeterminantní typ, nebo rezistenci (u rajčat jsou známy 3 geny rezistence).

Pozn. různé geny mohu stabilizovat (selektovat) současně (ale pak potřebuji exponenciálně větší počet rostlin), nebo postupně - nejdříve stabilizuji např. rezistenci proti plísni, pak např. chuť, poté dobu dozrávání => je to samozřejmě časově mnohem náročnější...

Výhodou je např. semenaření - mohu pěstovat z vlastních semínek (jistě, můžete si hybridy každý rok zakoupit, ale u odrůd které jsou dostupné jen za mořem, nebo jsou extra drahé to může představovat výhodu...) a můžete rajčata přivyknout svým podmínkám (viz ony krajové odrůdy). Mně se jedná hlavně o ty geny rezistence proti plísni bramborové, protože neznám nehybridní rajče odolné této plísni.

Neverim, ze F1 je dobre dieta zlych rodicov. Mozno predajca by chcel, aby sme tomu verili. Ak s tym mate problem, mozno stale pestovat vynikajuce nehybridne rajciny. Ako napr je to v tomto videu.

Moje klonování řízkováním, kde získáte z jednoho semínka až 15 sazenic, mi přijde jednodušší, než snaha o vyšlechtění čisté linie, která je odolná na plíseň, v domácích podmínkách.  Rajče klíčí až 10 let, nakupovat z Ameriky by stačilo po více než pěti letech. Navíc letos u nás dosud plíseň není, takže nemohu rozhodnout, co je odolné a co není odolné. J.

ide o hobby a nie o to, co je jednoduhsie. Urcite to co robite vas naplna a je to zaujimave, ale kazdeho bavi nieco ine. Preto argumenty, ze je jednoduhsie lyzovat nez hrat hokej, nie je celkom namieste.

Občas se objevuje někdo jako byl vědec Orfanik z Tajemství hradu v Karpatech. V cizině, u nás, Někdy o sobě nevědí, jindy si notují, vidí v sobě vzájemně svůj vzor. A publikují. To už dík internetu a klávesnici pod téměř každým počítačem není problém... S problémy se dopracujete k něčemu, co bude blízko původní odrůdy. Pokud to tak budete vidět, spíše půjde o shovívavost rodičů. Mnohdy ty přednosti hybrida nejsou všechny viditelné, ale jsou uvnitř. Jestli se rozpadne F1 na několik typů a Vy je dále budete pěstovat jako samosprašné a dělat výběry, dostáváte se po čase k odrůdě nebo k "linii" s dosti úzkým základem, ze kterého se vytratí část genů otce i matky F1, které mají malou schopnost seberealizace, jsou recesivní či částečně dominantní. Buď se ztratí do nenávratna, nebo přejdou do ilegality. Je jedno, že to bude dvacet linií, všechny si totiž budou žít ve své bublině, se svou sádkou genů, které dalším výběrem korigujete. Výběrem zužujete genetický základ, odstraňujete odchylky, vytváříte možná novou odrůdu, vracíte se někam před "Velký třesk" F1. Kouzlo hybridizace je v tom, že obrazně řečeno, dvě chudinky (linie) mají super potomstvo. Ovšem ty dvě "chudinky" také mohou být velmi úspěšné odrůdy, které v F1 potomstvu dají světu ještě něco lepšího. A jejich cena? Myslíte, že je to jednoduché udělat kvalitního hybrida? Že je to otázka jednoho roku? Že dobrý hybrid vznikne jen tak náhodou? Kouzlo dehybridizace u mě působí spíše tak, že mám vztek, když si uvědomím, že se někdo zabývá takovými ptákovinami a já v podstatě ani nestíhám v čase, který zahradě mohu věnovat a věnuji to, co bych měl. Snad v důchodu, nebo v pekelné zahrádce. Tam bude teplo, možná půjdou stihnout dvě generace přesevů za rok (F 2+3, F 4+5, F 6+7, F 8+9,...) a budu moct skrze poštovního havrana poslat na svět poslat zprávu "přátelé, tudy cesta nevede", tak jak by to udělal mistr zkoumání slepých uliček Jára Cimrman   

Na vaše urážky nemá cenu reagovat.

Vaše další připomínky které jdou k tématu jsou jistě validní. Ale jak již bylo několikrát řečeno, je to dobrodružství. Třeba se podaří geny ustálit a i za cenu ztráty recesivních genů bude mít rajče dobré vlastnosti, třeba se podaří vyselektovat malinko jinou odrůdu, která mi bude v mých podmínkách vyhovovat chutí i odolností a možná taky ne... Možná se také jen budu snažit ustálit geny rezistence selekcí na nejodolnější rostliny a zbytek nechám variabilní s širším genovým základem - to se uvidí až v generaci F2...

...mám vztek, když si uvědomím, že se někdo zabývá takovými ptákovinami a já v podstatě ani nestíhám v čase, který zahradě mohu věnovat a věnuji to, co bych měl.

Já už mám pane odslouženo - postavil jsem dům (a tím neříkám nechal si postavit), zasadil strom a zplodil syna. Tak se můžu věnovat těmto ptákovinám.  Ano, můžete mít vztek, můžete se rozčilovat, ale to je tak vše co s tím můžete dělat... Jára Cimrman