Kvas z jablek

Ano, jistým předobrazem pro zhotovení byl vodní lis Lancman. Funguje mi bez problémů asi 15 let. Výtěžnost je trochu větší než 70litrový šroubový lis, co jsem měl dřív. Ono vzhledem k té centrální nádobě se do 120l koše vleze drti něco méně - přesně 7 beden po 15 kg. Nevýhodou lisu je, že musí být plný, nelze vylisovat menší množství, takže třeba pro rybíz je nepoužitelný.
   S výlisky žádná velká dřina není, výhodou je pytel vystýlající koš. Dřina je ovšem s lisem jako takovým, protože podstava, koš i víko jsou těžké. Zejména pro jednu osobu jsou manipulace a umývání náročné.

Dobrý den pane doktore, srdečně vás zdravím z jižní Moravy a moc děkuji za cenné rady. Jste znalý a moc ochotný. Díky a hodně zdraví a úspěchů.

Zdeněk

Dík za psaní p.Vysloužile.
Poučil jsem se.
Ale můj problém s výlisky a manipulaci s nimi - největší dřina pro mě to neřeší.
Zkoušel jsem taky různé plátna, pytloviny, třeba i pytlíky do lisů na vosk, zkrátka vše možné. A pokud něco vydrželo, tak zas nastal jiný problém. Staly se neprůchodnými a bylo třeba je vyprat-vymáchat ve vodě. A jelikož jsem zpracovával zimní jablka a v té době už skoro mrzlo, nebylo to příjemné.
Tak jsem zůstal u klasiky. Koš lisu ve tvaru V, takže se z něho výlisky vysypaly až po povolení obručí nad vozíkem a ne v míse.
Jinak dřinu s tím lisem jako takovým bych kvůli jeho hmotnosti měl taky problém. Ale to mi nevadí, je ve stodole na stabilním místě a venku se trápím jen s košem, resp. se špachlí a mezerami mezi laťkami.
Letos po neúrodných létech a změně počasí, budu lisovat dřív, tak to monstrum pofotím. Teda pokud se k tomu přinutím, bo jsem už starý, líný a hlavně invalidní...

Zapomněl jsem ještě napsat, že jsem jako zdokonalení a zvýšení výlisnosti použil v koši taková falešná dna. Vypálil, nebo lépe napsáno, vytavil jsem je autogenem z nerez plechu. A díky tomu, tepelnému pnutí, se ten plech zdeformoval, vypoukl, do tvaru mírného kužele a tím se zvýšil nebo zlepšil odtok moštu z koše.

Rafael.

Já jsem dno i víko lisu vylepšil šprušlemi s lichoběžníkovým průřezem, čímž se plocha lisování nemálo zvětšila. 
  Vyzkoušel jsem růzmné materiály textilu, ale nakonec jsem vybral lisovací plachetky a pytel nechal ušít z nich. Drť se k té látce vůbec nechytá, šťáva lehce protéká a je neuvěřžitelně pevná. Taky není nejlevnější. Když se z pytle výlisky částečně vyberou a částečně vysypou (naráz vysypat je moc těžké), nic se nezachytí, stačí pytel propláchnout od moštu.
   I když lis funguje dobře, pošilhávám po originál Landsmanovi.

Tak jsem se konečně přinutil, nebo byl přinucen, ke zpracování jádrovin.

Nebýt té obrovské nadúrody a příslibu pomoci tak bych do toho nešel a nechal to zhnít, nebo bych v obci vyvěsil plakát ať si to někdo setřepe a odveze.

*

Asi jsem to měl tak udělat. U mě ve Valašském království je na ně nějaký divný rok. Polámané stromy nadúrodou, plody vizuálně krásné, hniloba minimální, strupovitost taky - vzhledově skoro vše jako marketové ovoce.I taková Carola která u mě vždy trpěla vším možným je výstavní.

(Namnožil jsem si ji kdysi kvůli nejvyšší výlisnosti v té době mi známých odrůd).

*

Takže jsem zjistil.

Na kompostu mám obrovskou hromadu výlisků a sudy se plní velmi pomalu. Takže výlisnost oproti dobám minulým velmi mizerná. A to jsem ten sad zakládal, výběr odrůd, jen z toho důvodu.

Cukernatost moštu jen 10-12°Bx. Vzhledem k odrůdám a starým zkušenostem úplná KATASTROFA!

I chuťově mi přijde velmi kyselý a bez přicukření bych ho vůbec nezavařoval.

*

Pravdou sice je, že jsem násilně setřepával a hodně plodů ještě zůstalo na stromech a nechtěly dolů, ale nevěřím, že ještě nějakou cukernatost naberou.
*

Jinak kdo chtěl ovoce do sklepa na uskladnění už si je u mě dávno obral.

*

U švestkovin žádný problém s cukernatosti a šťavnatosti nebyl. A extrémní sucho u mě taky nebylo. Tak nevím.

*

A v příloze slíbovaná fotka lisu.

Rafael.