Destilovať v medi, alebo antikore

Polovinu mer. kvasu jsem pálil loni v pálenici s nerezem, druhou polovinu v pálenici s mědí. Po vypálení se zdála meruňka z mědi nějakou dobu lepší a voňavější, dnes nejsme schopni rozdíl poznat, jsou výborné obě.     j.c.

A opět je na místě otázka, zda rozdíl v chuti byl dán tou mědí, nebo spíše samotnou funkčností aparatury a vedením destilace. Každá aparatura se chová jinak, jinak dělí... takže obsluha musí mít její vlastnosti vychytané. I když vede obě várky stejná osoba, každá aparatura chce něco jiného... je otázka zda proces je v obou zcela identický (pravděpodobně zdaleka není) a zda je rozdíl dán právě jen tou mědí. Prostě nevěřím tomu že měděná aparatura je tím rozhodujícím faktorem. Ale samozřejmě kdo tomu věří, ten mědí nic nezkazí.

Na to právě neexistuje obecná odpověď. Někde mezi 20 až 40 procenty právě vytékajícího produktu. Je to dáno jak vlastností aparatury, tak i okamžitým příkonem topení, intenzitou zpětného toku... a zejména aktuálním stavem kvasu. Je prostě třeba ochutnávat (malou nerezovou lžičkou po pár kapkách "na jazyk") a zastavit to jakmile se objeví náznak kyselky. Někdy je to dříve, někdy později. Nebojte, po pátém pálení už to budete umět :-)

Otázka tazatele zněla, zda-li si má nechat zpracovat 700 litrů kvasu v nerezové aparatuře či v takové, která má měděné prvky, např víko vařáku. Od zhruba poloviny sedmdesátých let minulého století se tvrdí, že se v ovocných destilátech a to především z peckovin, vyskytuje v nepatrném, nicméně měřitelném množství organická sloučenina ethylkarbamat NH2COOC2H5, která je silně podezřelá z kancerogenity. Záhy se zjistilo, že se toto molekula zachycuje na kovovém povrchu mědi a tím se z par destilátu odstraňuje. Nedávno proběhla v televizi dehonestace jakéhosi výrobce meruňkovice, kde byla tato molekula detegována v množství, které naše normy nepřipouštějí. Nevím, jak byla tato norma stanovena, cosi mi říká, že Brusel tak přísný není. A samozřejmě je na místě další námitka, jak se s tímto problémem vyrovnaly minulé generace, které o existenci této molekuly neměly ani ponětí, tedy je výskyt rakoviny v oblastech země, kde je zvýšená konsumace např. slivovice vyšší, než-li v jiných částech země, kde tento nápoj není tolik konsumován? To asi nikdo neví, nicméně bych radil tuto skutečnost nepodceňovat a dát raději přednost aparaturám s výskytem měděných prvků. slosar-petr@seznam.cz

No s tím ochutnáváním, v oficielních pálenicích u nás, to nebude asi tak žhavé. Pokud vím ty aparatury nemají tzv. koštovačku, kde by se mohl vzorek, právě protékejícího destilátu, odebrat. No a za měřidlem vyteče už úplně jiný alkohol a hlavně v dávce 1 litru. Takže pár kapek je "idea" jen pro "domácí pálenice"...

To máte pravdu, ale některé to i mají. Ale i ochutnávání po litrové dávce je lepší než nic. Ono na konci pálení je možno ty litrové vzorky nepouštět do nádoby s produktem, ale jímat jej zvlášť. Teprve následně rozhodnout který litr je ten poslední a ten přidat k produktu. Jinak je potřeba se spolehnout na zkušenosti a pečlivost páleníka.

Chjo.. Měď, nerez..Měď je dobrý  vodič, ale uvolňuje látky(někdo řekne že jsem blbec, že se  to nemůže stát, když ji propláchne octovou  vodou-kecy).. Kotel z  mědi je ideální.. Pokud je z nerezu,  tak se tam dává plech z mědi jako katalizátor.. Chladič jedině  z nerezu..Já osobně  uznávám sklo..To žádný kov neobsahuje a je jasně daná i jeho čistota..Chladiče z něho jsou  dokonalé a osobně používám zesílený kuličko-spirálový už několik  let..Kotlík mám nerezový s mědí..

Aká veľká plocha medeného plechu by mala byť v cca 350 lit. kotli? (Súčet plôch oboch strán plechu). Môže byť poohýbaný do tvaru, aby sa "nebil" s miešacím zariadením? Prosím o Vaše skúsenosti.  Ďakujem za odpoveď a Vaše názory.

Pokud vím, měděným katalyzátorem by měla být správně vybavená každá pálenice s kolonou. Není v kotli, ale v hlavě kolony - na katalyzátoru reagují páry stoupající do chladiče.

Co ta med katalyzuje?