destilační přístroj

Tu výtěžnost z brambor uvádíte správně, ale vztahuje se na přepočtený 100% líh. Takže je zhruba dvojnásobná oproti průměrným jablkům či horším švestkám.

Pravděpodobně došlo k nedorozumění výtěžnost lihu se přeci vždy udává v 100% alkoholu. A to z důvodu zdanění, tato skutečnost sice nehraje v našem případě žádnou roli, ale stále platí. K výtěžnosti a cenovým nákladům vyrobit líh z brambor nebo z cukru. Je výhodnější v domácích podmínkách jít do cukru. Za tím si stojím. Brambory se vyplatí jen v případě, že jste pěstitel brambor a chcete tohoto lihu vyrábět obrovské množství. Jinak je to podle mne slepá cesta. Hodně zdaru

Přapalovat se dá i minimální množství lajtru, určitě bych kvůli tomu nekupoval menší kotel. Co se týká přidání vody do lajtru, aby ho bylo víc, dostal by jste se k prvnímu přepalu, a líh by tekl slabý...

Měl bych velice konkrétní dotazy na zkušené kořalečníky. Je nutno na aparátu s jednoduchým zesilovačem (trubka vyplněná např nerez drátěnkou) a deflagmátorem destilovat dvakrát, nebo bude stačit jedna destilace? A jak se u těchto přístrojů reguluje úkap a dokap? Nechá se to prostě klasicky projít jako u jednoduchých přístrojů, nebo je třeba citlivé manipulace ve správnou chvíli s uzávěry a kohoutky, regulujícími přívod alkoholické páry do chladiče? Jednoduchým aparátek jsem myslel třeba to, co je na obrázku v odkazu...

bimber.ovh.org/images/aabratek_aparat.jpg

Na Vaši otázku se nedá jednoduše odpovědět.Vše záleží na tzv. teoretickém počtu pater kolony. Takže může stačit jedno pálení, ale také nemusí. Předkap a dokap se na těchto typech kolon nejlépe řídí dle teploty v horních částech kolony a většinou je třeba systém odzkoušet v provozu a praxe pak ukáže...

Vazeni, poradi mi nekdo s konstrukci "taliroveho chladice"? Dekuji. Frantisek.

Zdravím všechny příznivce tohoto tématu.

Protože už nastala doba, posílám tak jako loni recept na výbornou ořechovku.  Všem ji doporučuji, a radím udělejte více dávek, ať nelitujete tak jako já loni. Hledal jsem ještě v září variantu jak toto lahodné pití udělat. Zkusil jsem ještě na radu ze slupek. Také to šo, ale tento originál nemá konkurenci. VašekB

OŘECHOVÝ LIKÉR

Do 5 litrové lahve dáme:
40 zelených omytých ořechů nakolečka nakrájených, 40 kuliček nového koření, 30 kusů hřebíčku, kůra ze dvou citronu, /dávám jen z jednoho/ proutek vanilky, není nutný.
Zalejeme 2 litry vodky, nebo domácí pálenkou 50% silné, která může být i horší kvality, třeba z jablek.

Toto vše se nechá 4-6 týdnů vyluhovat s občasným mícháním.

Po této době se vše scedí. V trochu měkké nejlépe kojenecké vodě se rozvaří cukr, dávám půl kg. Při 1 kg je likér dost sladký. Množství vody se řídí silou pálenky, raději méně.
Po rozvaření cukru přidáme výluh a 1 litr RUMU.
Zamíchat, ochutnat, v tuto dobu možné ještě přiředit měkkou vodou. Nalahvovat a takto získáme asi 4 litry výborného likéru.

Ořechy použít asi do Svaté Anny, tedy 26. července. Po této době začíná tvrdnout slupka a ořechy se špatně krájí.

Mohu doporučit, loni jsem ji zkoušel v menším množství a je skutečně výborná jen se po ní zaprášilo. Letos to musím co se týče množství napravit.           PV

Konstrukce "taliroveho chladice" - myslíte tím obrácený lavor položený nad hrnec (v kterém se vaří lutr) a shora chlazený třeba mokrou hadrou? Viděl jsem to jednou před dobrými třiceti lety u známého v Ostravě, ale slivovice se pít dala jen se sebezapřením... a kvalitu určitě neurčovalo jen nedozrálé ovoce (myslím, že to tenkrát byly jablka). Každopádně klasika je klasika - dostatečně chlazený a dostatečně dlouhý měděný had. T.

Talířový chladič - vyrábí fi Kovoděl Janča s.r.o. (ale nevím co za něj chtějí). V nabídce - chladiče je i částečně rozdělaný na ukázku. Jinak princip najdete v publikaci : Josef Pischl - Vyrábíme ušlechtilé destiláty, str.95. Jedná se o soustavu kruhových desek nad sebou, upevněných na ose, umístěné v chlazeném válci (uzavřené soustředné trubice, chlazené vodou). Talíře nutí páry lihu aby kondenzovaly na vnitřní straně chlazeného válce. Výhodou tohoto systému je relativní jednoduchost při čištění.

K předchozímu příspěvku: i systém "lavoru" (ne však obráceného), ale v normální poloze (lepší je však kotlík) lze upravit pro solidní odvod kondezátu. Ukázka je např. v publikaci : Domácí výroba lihovin - Helge Schmicklová a Bettina Malleová, str.53, resp. foto na str.139. Na webu schnapsbrennen.at mají i jiné užitečné fotografie.

Jinak samozřejmě proti "klasice" (chlazené trubce v soudku a jejich variantách) nic nemám.

Zdravím Tonda.