destilační přístroj

Mám naprosto stejnou zkušenost, proto jsem se ptal, aroma je celkem dobré ale typuji to také do těch ostřikovačů. Asi se stala někde chyba nebude to tím, že řepa obsahuje jiné cukry než ovoce?

Ak robíte destilát z repy spôsobom pokrouhat a zakvasit, tak sa nečudujem, ža vám vznikne produkt vhodný do ostrekovačov. Repa sa pred kvasením musí riadne očistiť od všetkých nečistôt a od zeleného povrchu na časti, ktorá vyrastala nad zemou, potom sa musí riadne umyť /dá sa to aj v miešačke/ po umytí sa musí repa uvariť do mäka / tak, že do nej vtlačíte prst/. Potom sa až nastrúha/nakruohá/, pomieša sa s vodou v ktorej sa varila a zakvasí sa pri teplote 27 - 30 stupňov C.Na 50 kg repy sa použije cca 150g pekárenských kvasníc. Za cca 2 hod vznikne búrlivé kvasenie ktoré zväčší objem zákvasu asi 1,5 krát preto treba kvasiť vo väčšej nádobe. Kvasenie trvá približne tri dni. Vykvasenie sa prejaví vystúpením "vody" ktorá má 0% cukornatosti. Ak sa dostaví tento stav treba s tým do "stroja"  inak sa môže stať, že je výsledkom kyslá voda. Pre kvasenie je potrebná teplota okolo 20 - 25 stpňov C. "REPÁK" ako mi tento produkt nazývame je u nás obľúbená pálenka a starí ľudia i my sme ho pili hlavne pri zabíjačkách, pretože sa traduje že po repáku by aj klince človek strávil. Veľa úspechov.

fakt zajímavý, jenom pro úplnost, je řeč o červené řepě, nebo o cukrovce..díky

Ja som mal na mysli cukrovú repu

Děkuji, zdá se to být jako velice důvěryhodný a určitě léty ověřený návod

Ze školy si pamatuji, že cukrová řepa, obsahuje vedle cukru i další rozpustné látky, tuším se jmenují saponiny. To je ale vcelku jedno, hlavní je to, že kvůli těm látkám se cukr z řepy musí tolikrát přečišťovat. Proto se asi taky musí kvas ze řepy zkvasit velice rychle hned vypálit, jinak se tyto příměsi asi taky přemění na ony nežádoucí látky, co z lihu k pití dělají náplň do ostřikovačů.

Zdravým paliče

Letos jsem s kamarádem zakoupil přístroj MEDIENKA. Máme naložena jabka u kterých je cukr 2. Chystáme se poprvé pálit. Mám pár dotazů na skušené matadory

1 - je nutné při prvním pálení řešit odkap a dokap, nebo se to jede bez odkapu do doby než má lutr nějakých 15%

2 - Jaký je správný postup při přepalování lutru

3 - v diskuzi někdo uvádí, že lutr neředit pod 30%, jiní paliči mi tady (doma ne na fóru) radili, že voda neuškodí a zachytí pachy a pachutě, které se tam dostali

4- kamarád co taky doma pálí (vojenský kotel z POKY 60l) dává zbytek po druhém pálení do další várky kvasu který bude přepalovat na lutr. Má to význam?

Paličům zdar

kotel Medienka má prý na vzestupu oddělovač úkapu, takže není nutné si lámat hlavu s jednotlivými frakcemi (tedy předek a jaádro..) má s tím někdo zkušenost..

Oddělovač úkapu má to je pravda, ale v návodu jsem se nedočet, jestli to pochytá všechno, nebo jenom částečně.

Při prvním pálení se úkap ani dokap neřeší, pálí se, dokud neteče nějakých 10-12%

Při druhé destilaci je třeba dbát na to, aby náběh nebyl příliš rychlý a nedošlo ke smíchání úkapu s jádrem. Pro správné oddělení úkapu je třeba, aby náběh byl pomalý a úkap jímat do jiné nádoby než jádro. Okamžik kdy přestat jímat úkap je závislý na kvalitě kvasu a osobně ho chutnám naředěný asi v poměru 1:10 s vodou, kdy pachuť hodně vynikne. Při náplní kotle 50l lutru je někdy úkap jenom 2dcl a jindy víc než litr.

Lutr ředím s vodou vždy, když je víc než 30%, dá se ještě naředit na 25%, ale níž nikdy nejdu. Důvod je ten, že pak má proces pálení velice dlouhý konec, a jádro má malý obsah alkoholu kolem 60-65%. Naopak při velké lihovitosti je zase dokap hodně krátký a velmi špatně se odděluje. To ovšem záleží na typu kotle a jeho zesílení.

Zbytek se může přidat do další várky, třeba klidně i v příštím roce, ale nepřidává se do kvasu, ale lutru. Má to ale za následek zdvojnásobení „svinstva“ v dokapu a musí se často skončit dřív. Tento zbytek se už pak taky nenechává pro další použití, může se tedy vždy použít jen jednou.Jinak by docházelo ke znásobení nežádoucích látek.