destilační přístroj



host - 166.20 (?)
16.9.2007 0:02
Tak tady je opravdu vidět, že se v tom vyznáte. Protože jsem stále ještě nesehnal kontakt ani žádné doporučení na možnost u někoho toto sklo koupit, bral jsem to jako velice zajímavé. Do budoucna bych si něco pěkného rád koupil, bohužel nevím kde. Pokud má někdo tip, jsem na  imeilu  kovoberanZavináčSeznam.cz    Dík.
Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

Alkohol esence - vše pro domácí výrobu lihovin, piva i vína včetně kvasnic, aromat, filtrací, soudků.
   Předchozí příspěvky  |  <  46,  47,  48,  49,  50  >   
                     
host - 4.57 (?), 10.9.2007 23:44
tak nejdřív napíšu, že ten recept na ten pajšl na tu žitnou možná z toho vyleze líh, ale to je asi tak všecko. když zaleješ cukrem třeba gumáky, tak to vyjde na stejno. jak píše mr. vysloužil, na žitnou potřebuješ enzymaticky rozložit škrob v obilí na cukry a pak kvasit.... jinak to nejde, a nebo líp, jinak nemáš žitnou, ale lihovinu, která je obilnou pálenkou asi jako jiskra v zapalovači hvězdou na nebi. zkus to s těma gumákama, efekt bude hodně podobný:
na 60kg gumáků dáš 60 kilo cukru. pro odpůrce slazení cukrem dej 100 kg gumy a 20 kilo cukru. po vykvašení před pálením gumu zcedit.

co se týká toho škraloupu, na slovácku říkáme mu kříst (teda jestli je to ono, a možná na valašsku je to taky kříst). dělá se i na málo alkoholických vínech. u kvASu je to normální, u obilného tvého pazmeku obzvlášť, protože obilí máš určitě na dně a jsi tedy bez koláče, který normálně kříst nepustí nahoru. nemusíš koštovat ani dělat zkušební přepal, to je strašná blbost, co ti radí výš ten týpek. strč tam lihoměr a moštoměr a uvidíš, co to ukáže. hlavně aby to nevonělo jako kvásek na chleba, to bys měl průser jak vrata. nevím proč, ale tuším, že rozžblebtlé obilí bych nepálil ani za všecko na světě.

žitu zdar.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 4.57 (?), 10.9.2007 23:50
měl jsem na mysli rozžblebtané obilí v cukrovém nálevu. po enzymatickém štěpení výsledná kaše jistě taky nebude vábná, ale ne všecko co lejeme do kotle je esteticky příjemné , že. ale mělo by to vonět, to je základ chlastu, protože jestli tomu dobře rozumím, tak pálenka je zkapalněná vůně, alias etylalkoholové vonné silice ovoce.

samozřejmě že taky chutnám kvas, ale stačí si přivonět a olíznout prst. ocet poznáš, a sračku taky. míru lihu lihoměrem a šup na kotel.

hotovo.

sslinf.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 30.25 (?), 11.9.2007 12:37

No, ten týpek by mu klidně poradil i vice, ale nevím jaky je to taťka... klidne bych mu řekl změř to vinoměrem, ať si chytřejší... jinak se dá objednat na tel: 321 570 321, stoji 87 kc (bez dph) a katakogové č. - 388 203 610 001 měří se s nim obsah lihu ve vínu což normální lihoměr nedokáže, protože se s nim měří poměr lihu s vodou (neni uzpusoben, kdy v produktu je obsažen cukr).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 85.27 (?), 11.9.2007 13:10
Připomínám znovu, pokud chcete něco dobrého vypálit, berte jako surovinu raději ovoce a ovocné šťávy. Pokus o náhražku obilného destilátu kvašením řepného cukru nad namočeným obilím skončí v nejlepším případě lihovinou připomínající nejlevnějšího poručíka, po němž druhý den nevstanete bez hadru na hlavě. Srovnání s kvašením gumáků je přesné.
   Pokusy amatérských sládků o výrobu sladových enzymů doma málokdy končí úspěchem.
   I staří sedláci mívající plné sýpky obilí, když se ale chtěli dobrého napít, raději si posbírali švestičky.  Věděli proč.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 41.95 (?), 11.9.2007 22:47
Žitna neni jen o žitu a udelat treba neco i lepsiho neznamena, ze se žito zaleje roztokem z cukru... tak predevsim dobry slad neni nic lehkeho, to tady uz napsal jeden. Je jasne, ze zadny sedlak by se do toho nepustil a ze spadane svestky jsou dalece pohodlnejsi postup vyroby sladu je o mnoho obtiznejsi a to uz musi byt i clovek, ktery se vyzna a ne tekovy ktery ma stoceny trubky v kybly a svestky hrne do sudu hrebema... tak slad: jecmen vypereme a scedime, prolijeme vlaznou vodou, toto opakujeme nekolikrat, do doby nez zacne klicit. Dame na podlozku a opatrne prevracime. Musi byt porat vlhky a neustale zvlhcujeme, az do delky klicku mezi 1-2 cm, pak toto speceme v troube respektive uprazime. Ulameme klicky a korinky odsypeme. To vse rozemelem... to je zaklad vyroby sladu... (myslim, ze svestky jsou jednoduzsi nehlede kdo by se s tim tolik...). Jen tak pro zajimavost i zitna vina se delaji s mirnym naklicenim, neni to jen ze se da zito a zaleje roztokem. Zitne vino se dokonce po nakliceni povari... prave nakliceni je na obili to dulezite... jinak muzete delat treba i ze surovyn co mate suchac - Čonkovici
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 250.231 (?), 12.9.2007 7:09

A co zkusit sladovny SOUFFLET a slad si koupit hotový v pytlích: http://www.slad.cz/vyrobky.php

Pak už jen vyrobit břečku a nechat kvasit v sudu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 4.57 (?), 12.9.2007 8:17
To není úplný postup. po naklíčení a sušení vznikne "maz", který potřebuješ zkukřit.

Při zcukřování připraveného škrobu nebo škrobu obsaženém ve sladu se využívá především působení β-amylázy, jejíž teplotní optimum (vzniká nejvíce maltózy) je při 62°C; inaktivuje se při 75°C. Teplota může kolísat mezi 60-65°C. Optimální doba působení β-amylázy je 90 minut až 2 hodiny v tomto teplotním rozmezí.

Na rozdíl od pivovarnictví je však v lihovarství lepší, pokud škrob zcukří při 70°C, což snižuje dobu zcukřování (nesnažíme se většinu dextrinů zcukřit působením β-amylázy) a dále se směs nermutuje ani nevaří, aby se zabránilo inaktivaci β-amylázy (75°C) i α-amylázy (80°C). Při 70°C sice vzniká větší množství dextrinů na úkor cukrů, amylázy však mají schopnost štěpit později za přítomnosti živých kvasnic dextriny na cukry, které pak zkvasí na alkohol.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 166.20 (?), 14.9.2007 23:26
Ten vínoměr je velice dobrá rada. Mají i spoustu dalších věcí, no samozřejmě i scháněné destilační přítroje tedy chladiče.  http://www.vitrum.cz   Děkuji VašekB
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 0.132 (?), 15.9.2007 11:31

Jo od vitrumu jsou dobre meraky, ale pristroje co tam jsou, jsou urcene spise pro laboratore... jejich vykon je tak kolem 5 l objemu. A jsou dela ne prevazne na zabrusy. Spojky nejsou ani zesilene. Leda, ze by jste vybiral z katalogu na aparatury, tam jsou uz do poloprovozu, ale to jsou zase jine ceny. Myslim ze na doma, je lepsi si nechat vyrobit. Tady nesezenete deflegmator prumer 50 mm ani chladic se zesilenou spiralou na 12 mm ani tak silne olivky na chlazeni. Ja od vitrumu beru trubky a i teplomery a lihomery. K vyrobe zarizeni, ktere mam uz proverene i letama... vyucil jsem se foukacem tech skla. Tak vim o cem mluvim...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 166.20 (?), 16.9.2007 0:02
Tak tady je opravdu vidět, že se v tom vyznáte. Protože jsem stále ještě nesehnal kontakt ani žádné doporučení na možnost u někoho toto sklo koupit, bral jsem to jako velice zajímavé. Do budoucna bych si něco pěkného rád koupil, bohužel nevím kde. Pokud má někdo tip, jsem na  imeilu  kovoberanZavináčSeznam.cz    Dík.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  46,  47,  48,  49,  50  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Cesta z litého betonu18.4.2024
Husqvarna 36. - zapalování17.4.2024
Ako očistiť zalakované časti?14.4.2024
Cesta z litého betonu13.4.2024
Motorova pila stihl 02813.4.2024
Kouří do místnosti12.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika