Co říkáte na tento barbarsky poškozený ořešák ze školky

Co se týče hlubokého zimního řezu do víceletého dřeva u jabloně, tak z takových pahýlů nikomu dřevo s květními pupeny v dalším roce nenaroste. To si může opravdu každý vyzkoušet sám.

Nevím, jestli to už neproběhlo, ale jak by tazatel dokázal vyorat, manipulovat, uskladňovat k prodeji a prodávat stromek s metrovými - i delšími kořeny - aby tedy nebyly poškozené? Jak by na to kupující kopal jámu? To je přece základní princip všech sazenic stromků, že prostě mají kratší kořeny, než narostly.

V rozsáhlém sadu a zahradě v polích a poblíž lesa beru semenáčky ořešáků jako plevel.
(A to jsou tam jen dva cca 80-100leté stromy a dva mé cca 30 let staré).
Vyrůstají skoro všude kde je něco zanese.
Likvidovat je mi jich líto, tak se je snažím nějak zachránit a nějak je udat. Někomu, třeba vlastníkům lesa, nějakých mezí nebo remízků či škarp kde by mohly růst a obohatit krajinu..
*
Už jsem o tom tady kdysi psal.
Jsou to velmi vitální dřeviny, "dobýváme" je dost brutálně, vysázejí se taky tak a i při takovém zacházení se ujmou a rostou.
Sice ještě nikde neplodí, ale i tak se všechny i bez většiny kořenů,  i bez toho "hlavního" ujaly..

Rafael.

Loni jsem si nechal poslet třešeň na Gisele. Taky jsem měl obavu že díky "kořenům" se neujme. Probíralo se to ve vlákně "zakládám novou zahradu". Na jaře začala pěkně pučet, ale potom zaschla. Dávám to za vinu právě kořenům. Zároveň s ní jsem sázel dalších x stromků a všechny krásně rostou, ťuk, ťuk...

Sice foto velikosti poštovní známky, ale i tak se dá poznat, že na Giselu 5 slušné kořeny. Že se Vám neujala, malým kořenem to nebude. Kdoví co se se stromkem dělo než jste zásilku dostal. P

Fotku jsem zkopíroval z níže uvedeného vlákna, tam jde rozkliknou a zvětšit. Stromek jsem reklamoval a reklamace byla uznána a peníze vráceny  (s poštovným 550,-) Paní říkala že s tou várkou bylo více problémů.

už keď je tu debata o orechoch, tak má zmysel sadiť orech do 830 mnm (približne) na slnečný svah, alebo radsej zemiaky a cesnak? :) 

Souhlas Rafaeli.

Při nákupu roubovaného ořešáku je nesmysl koukat na nepoškozený terminální kořen, ale na sílu kořenového krčku a minimální délku 15 cm použitelného kořenového systému. On totiž podnožový ořešák poprvé přijde o hlavní kořen ještě před roubováním při přípravě podnoží na uložení roubovanců do nahřívacích boxů. Po naroubování se podnože s ujatými štěpy školkují na dvě vegetační sezóny na pole a poté znovu přijdou při vyorávání o nově vytvořené části hlubokých kořenů.

Osobně považuji vytvoření hlavního kůlového kořene spíše na závadu než jako výhodu. Stále v našich podmínkách platí, že se ořešáky občas musí obnovit kvůli poškození nadzemní části (mrazem, neodbornou péčí, neplodnosti,...) a nikoliv z důvodu nedostatečnosti kořenového systému. Pro Vaši představu, tvoří boční kořeny 4/5 zásobovací kapacity stromu a jen méně než 1/5 jde pro vodu do hloubky. Já osobně bych při sázení dal dokonce pod výsadbové místo překážku proti vytvoření a prorůstání terminálního kořene, protože pak při dobývání pařezu budu mít méně starostí ale přitom boční kořeny s odbočkami do hlubokých vrstev zaručí lepší zásobování stromu než jeden terminální.

Tedy ať Pavel podá reklamaci na jeden z 30% nejlepších sazenic (které jsem měl možnost hodnotit) a bude za "hloupého" nejen tady na fóru, ale i u dodavatele stromků. Oni mu samozřejmě vyhoví s nějakým ohlozkem, co bude mít sotva 1/3 obvodu stávajícího kořenového krčku, ale přeseknutí tenčího kořenu o kousek níže bude vypadat méně brutálněji. Navíc na začištění mu budou stačit malé nůžky (a nikoliv pilka a žabka).

SfK.

Obhajuji dotaz pana Rábka takto:

Pan Rábek (dle mého) reagoval (ovlivněn) na "vyblitý mýtus" o rozvoji kořenové soustavy ořešáku. Takže by mne spíše zajímalo, kdo rozhodnul o tom, který kořen poroste a který neporoste z osekaného kořenového systému. Genetika rostlin je daná! Tu můžeme ovlivnit jen krátkodobě! Genetiku rostlin neochčijete!  :)  

Z praxe mohu potvrdit to, že když strýc před 25 lety podkládal hrušeň (roubovanou na hrušňovém semenáči) pěti střešními eternitovými taškami za účelem potlačení růstu kůlového kořene (což jsem se již tenkrát divil), tak i koruna této hrušně rostla velmi netradičně. Velmi neochotně tvořila kosterní větvě (letěla do výšky) a při vykopání před pěti lety (pro získání místa pro jabloň) byl kůlový kořen nejmohutnější ze všech kořenů a byl pěkně zarostlý do již zmíněného eternitu (podařilo se vykopat i s eternitem). 

Dále bych chtěl reagovat na tzv. řez na metr (zde v tomto vláknu uvedený):  Nejsem vševěd, ale řez na "metr" bez nezmíněného následného řezu může obnovit zesílený růst a tím i násadu květních pupenů ve druhém roce, pokud je růst před řezem slabý. Víme přece, že zmíněné hrušně plodí na dvouletém a starším dřevě, pokud není moc slabé. Při tvorbě plodné koruny mladého stromku je třeba docílit zdravého silného růstu. Hluboký řez = silný růst! 

A ano (v jiných příspěvcích) o kroužkování větví či přesekávání mladých kořenů.  :)  To už jsou speciální řezy pro laiky nedoporučované. 

Základní pravidlo je, že jakýmkoliv řezem koruny podporujeme její růst.  :)  

sapmok

Přiznám se, že z příspěvku pana sapmoka jsem úplně nepochopil, co vlastně chtěl říci. Rozumím jen poslední věte:
Základní pravidlo je, že jakýmkoliv řezem koruny podporujeme její růst
ale doslova se s ní neztotožňuji. Existuje řada řezů - výchovný, udržovací, prosvětlovací, zimní, letní, detailní,... ne všchny nutně podporují růst.