Kompost

Skusal uz niekto pouzit komposter ako vyvyseny zahon? Myslim, pre zretie kompostu v 2 roku.

Ano, lehké, vzdušné, hluboké a plné živin ale velmi náročné na vodu. substrát velmi rychle vysychá. Při víkendových náštěvách zahrady byly rostliny často zavadlé, zapracování kompostu do zeminy mi z hlediska udržení vláhy více.    j.c.

Jako že nahoře (na velmi tvrdě udusaném a již slehlém kompostu) přisypu hlínu a zasadím? Ne to nikdo nezkoušel, ale zní to velmi zajímavě. Akorát mám obavu že ten kompost ješte klesne o tolik že by to záhonku neprospělo. Také si neumím představit jak by to drželo vodu? Jedno jsem to přehnal s koňským hnojem (čistým, to je prakticky samá natrávená tráva) a také to vůbec neudrží vodu. Od té doby kobilince dávám jen do kompostu. Nadruhou stranu se obávám, že kdyby zase nahoře na kompostu byla nějaká hutná hliněná zátka, tak kdo ví jak by to kompostovalo?! Kompostoval jsem už i v igelitových pytlích a také to má něco do sebe i když mikroorganismů z půdy bylo minimum. Bylo to spíše jak hnůj (ono to také docela dost hnije, ale jde to udržet tak aby to nesmrdělo a přes zimu máte do jara kompost - to dělám když je na podzim hodně trávy a listí), ale rostlinám se to líbilo.

Jinak jsem jednou v trávě zahrabané v zemi zkoušel pěstovat brambory a celkem to šlo dobře, nať vydržela velmi dlouho zelená. Akorát jsem použil mizerné brambory které zůstaly po zimě a podle toho vypadal výsledek. Od té doby jsem to nezkoušel, ale v zásadě by to mělo jít, a mělo by díky té trávě být i dost místa no nové hlízy.

Na zbavení se trávy byste také mohli zkusit zelené hnojení. Já sekám trávu která roste nerovnoměrně a jeden úsek je nevhodná k ničemu (část trávy dávám na seno), ale stále to nedokáži odhadnout tak aby nezarůstaly příliš velké kousky. Jinak sekám někdy i 5x ročně, ale letos to i přes přihnojení vbidím ještě bleději než loni. Je prostě velmi sucho a to jsem já vůl z jara tak mrhal krásnou travou...

Jak ale říkám, teoreticky mohu prkýnka dovyrábět a kompostéry ještě zvětšit (ten malý, do toho velkého by se mi špatně lezlo)....................nevím jestli dělám chybu, ale já nelezu do žádného kompostovače, ani kompostéru.Připadá mi to neúčelné, je tam sice po košení trávy teploučko, ale jedna molekula dusíku+tři atomy vodíku vytvářejí velmi nekomfortní prostředí pro dýchací ústrojí člověka.Taky nevím,co bych tam dělal.

No abych uvedl věci na přijatelnou míru, tak především musím sdělit, že mě žádné trávní hmoty pro kompostování nezbývá.Kdyby přeci jen zbyla, použil bych ji pro mulčování malin, aby tam tráva, plevely nerostly, a já nemusel stále dokola vyplévat.Všechnu trávní hmotu kterou získám po košení zahrady použiji ke stromkům.Když nesbírám do koše, mulčuji trávník.A aby mi nesmrděl hnůj, musím si trávní hmotu na přikrytí přivést odjinud.

 P.S. Jak tu někdo zmiňuje to spálení semen tím že kompostujete naráz velké množství. To je urban legend, i když vkládané větší množství může být kompostování opravdu prospěšné.Kompost se opravdu značně zahřívá, kočka se na něj chodí v noci ohřívat, mne naštěstí ještě nevzplál (polévám i když i to tomu může někdy napomoci) ale pamatuji že dědkovi párkrát začal doutnat.

Nevím proč by to měla být fáma, nebo pověra.Ale je dobře, že pochybujete.Když člověk pochybuje, znamená to, že nepřijímá vše bezmyšlenkovitě, a předem přemýšlí, jak to doopravdy může být,jak to funguje.Když najde logické vysvětlení, pak myšlenku přijme.

Uvnitř trávní hmoty opravdu vznikájí vysoké teploty potřebné ke zničení semínek plevelů, patogénů chorob.Jen je nutné zaplnit najednou větší objem.U najemno posekané trávy to mám vyzkoušeno.Tráva na kupce se zehřeje(zapaří)hodně rychle.U vysoké pokosené trávy proces zapaření bude trvat déle, ale nakonec i tam dojde k tepelné hygienizaci.

Vy to asi špatně chápete. Mám prořezaná prkýnka či fošny (mezi nimi zůstává jen párcentimetrová mezera pro provzdušnění) tak jako když se staví hranice na táborák. Nelezu dovnitř, ale lezu nahoru abych mohl hmotu kompostu při přidávání více stlačit, případně zalévat. To s těmi semeny jsem řekl schválně nadsazeně. A víte proč? Podívejte se k nám na jaře jak poprvé zaprší, nemusel bych vůbec dávat do země žádné semeno, stačilo by jen zlikvidovat to co budu zrovna považovat za plevel. Kolikrát člověk najde i rostliny které se velmi dlouho nepěstovali. Kdybyste takové semínko koupil v obchodě, a měl ho i perfektně uskladněno, tak s největší pravděpodobností vůbec nevyklíčí.

Pravda, v kompostu probíhají procesy a teploty, které ničí většinu choroboplodných zárodků a taky semena plevelů. Tato poučka je známá ještě z dob před používáním kompostérů. Je jasné, že ji nelze brát doslova. Kompost není sterilní hmota. Má i své okraje, související se zemí, s ohradou, se vzduchem, tam samozřejmě takových teplot nedosáhne.  Přesto považuji vyzrálý sypký kompost za dostatečně nezávadný materiál, abych s ním mohl hnojit úplně všechno, sahal do něj holýma rukama (a když na jaře tak krásně voní čerstvou zemí, bych ho málem snědl). Iluze, že kompost bude prostý jakéhokoli semínka, si ale nedělám. Když si uvědomím, kolik plevelných semen se přenáší větrem (zdaleka ne jen padáčky pampelišek), vůbec mě to netrápí. Boj s plevely nelze vyhrát, je to zákopová válka. Třebaže máme účinné zbraně v podobě motyk, ohlých hřbetů a mulčovacích folií. 

Omyl!!! Zapáchat to rozhodně bude - jedná se v tomto případě nikoli o fermentaci bioodpadu ale o hnilobný proces a v tomto případě je voda urychlovačem. Jako příklad slouží názorně silážování kukuřice na farmách, kde se silážuje ve vybetonovaných krechtech. A když se odkryje zaplachtování je cítit typická vuně siláže v širokém okolí. A toto bude případ i dědečkova krechtu.

O tom jak založit kompost je toho napsáno hodně a ne vždy je možné rady dodržet. Například založit najednou, dávat jen zdravý materiál ap. Já jsem si udělal dvě ohrádky 1x3m vysoké 1m vedle sebe z klasického pletiva. Do volného dávám tak jak potřebuji posekanou trávu, plevel,zbytky rostlin a na podzim listí. Příležitostně rozdrcenou omítku, písek,hlínu prostě veškerý rozložitelný odpad.Na podzim vyváží druhou již dříve zaplněnou část a to tak že co neprojde zednickým sítem dám na čerstvou hromadu.Tak že nic nepřehazuji.Na zaplněné hromadě pěstovaněji okurky nebo cukinu.Okurky pěstuji vertikálně, samozřejmě musím počítat s poklesem substrátu a okurky navázat velmi volně.