|
Kompost
|
|
|
|
host - 234.9 (?) 18.11.2014 21:58
Anaerobny proces nie je pre kompostovanie dobry.
1. Jednak to smrdi, co by mohlo zahradkarovi vadit. Aj susedom. Mozu vznikat toxicke latky.
2. V takomto prostredi sa rozsiria nespravne mikroorganizmi. Napr. hnilobne bakterie. Asi to nerobi dobre ani rastlinam, ak takyto matros pouzijeme ako substrat.
3. Vela cennych zivin vyprcha do vzduchu. To co smrdi, ak by sa mineralizovalo, bolo by cennym hnojivom.
4. Prostredie zabranuje mineralizacii dusikatych, sirnych aj uhlikatych latok. Bez kyslika to jednoducho nejde. Aj toto sa podiela na bode 3. Ak je mineralizacia pomala, vela latok, napr dusikatych, ide do vzduchu.
5. Vzniknuty matros nema spravnu strukturu, ktora je asi najdolezitejsou vlastnostou kompostu. Nie je vzdusny.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4, 5 >
|
|
|
|
|
|
host - 91.178 (?), 18.11.2014 15:57
To že velká vrstva trávy smrdí jak králičí hnůj je fakt.Mi je celkem jedno co smrdí hlavní je výsledek a ten je poznat.Každý rok získám tak jeden metr krychlový kvalitní zeminy, neříkám kompostu ten vypadá jinak.
Další častá ale těžko splnitelná rada je nedávat do kompostu infikovaný materiál.Dnes pokud snad každý týden nestříkáte proti houbovým chorobám nebo různým škůdcům nemáte šanci.Tak se ptám je dobré přidávat třeba dusíkaté vápno nebo něco podobného? Případně jaké dávkování.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 184.133 (?), 19.11.2014 9:48
Tak se ten kompost od jara uležel a začíná pracovat... host 91... dusíkaté vápno dejte až do hotového kompostu při posledním přehazování. Dávkování je na obalu. Když ho dáte hned ke hmotě, vybijete dost velké množství mikroflóry a mikrofauny, která by se na rozkladu podílela. A pak se tam může nastěhovat a bujet i něco škodlivějšího než v kompostu obyčejně je, nebo je to přirozeně potlačováno. Základní živiny se musí přes mikroorganismy dostat do minerální podoby, aby byly přijatelné pro rostlinu. Jsou tam i při anaerobním rozkladu? Neodchází živiny tou břečkou z kompostu pryč? No a když se pustí žížaly do té hnijící hmoty, dělají dírky, kterými tam může vzduch a postupně napravují naše chyby.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář (2064) - 247.50 (?), 18.11.2014 18:22
Ale, ale to jsou veletoče Stando, no u vás nic neobvyklého, aspoň, že už netrváte na tom svém bludu.
A Stando, co to znamená, že je to z energetického hlediska výhodnější?
A potřebují zahradkáři, aby to bylo výhodnější z energetického hlediska?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 234.9 (?), 18.11.2014 21:58
Anaerobny proces nie je pre kompostovanie dobry.
1. Jednak to smrdi, co by mohlo zahradkarovi vadit. Aj susedom. Mozu vznikat toxicke latky.
2. V takomto prostredi sa rozsiria nespravne mikroorganizmi. Napr. hnilobne bakterie. Asi to nerobi dobre ani rastlinam, ak takyto matros pouzijeme ako substrat.
3. Vela cennych zivin vyprcha do vzduchu. To co smrdi, ak by sa mineralizovalo, bolo by cennym hnojivom.
4. Prostredie zabranuje mineralizacii dusikatych, sirnych aj uhlikatych latok. Bez kyslika to jednoducho nejde. Aj toto sa podiela na bode 3. Ak je mineralizacia pomala, vela latok, napr dusikatych, ide do vzduchu.
5. Vzniknuty matros nema spravnu strukturu, ktora je asi najdolezitejsou vlastnostou kompostu. Nie je vzdusny.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 234.9 (?), 18.11.2014 23:52
Urcite, ze v urcitej miere anaerobny proces je OK. Ale viac aerobnych procesov kompostovaniu len pomaha. Na youtube su aj nejake videa, na ktorych sa fanatici prebiehaju kto rychlejsie dokaze skompostovat zahradny odpad. Niektore rekordy su na neuverenie. Dosahuju ich tak, ze odpad v roznych sudoch a bubnoch casto miesaju a prevracaju.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2, 3, 4, 5 >
|
|
|
|
|
|
|