Co dělat se dvěma hektary louky a traktorem?

Zdravím všechny a prosím o rady a názory. Zdědil jsem dva hektary louky a zánovní traktor Zetor Major s příslušenstvím (ruchadlo, brány, sekačka, obracák,...). Pozemek je přibližně v 360 m, celkem rovný, půda trochu jílovitá, ale nijak špatná, v okolí se pěstuje obilí, brambory, řepka, je tam dost větrno a doteď se na něm jen sušilo seno. Rád bych to nějak zemědělsky využil, ale nevím jak. Měli byste nějaký nápad co pěstovat nebo chovat, aby z toho byl užitek a aby to přineslo alespoň nějaké přilepšení do rodinného rozpočtu? Je něco, co se vyplatí? Co byste dělali, kdybyste měli 2 ha půdy? Díky.

Asi nejlepší sepsat si smlouvu s nějakými koňáky na odběr sena a s chovateli hovězího dobytka na odběr otav.

Na takhle malé ploše by mohl být zajímavý i kmín - ten tradiční český jemnější ... najděte si více "proč ten a ne jiný".

Stoji za spomenutie iste aj cesnak, no to by nebolo take jednoduche..

Jestli pán zdědil k polnostem taky zánovní traktor Major s příslušenstvím, hledal bych i pro něj využití, aby neležel bez užitku ladem.V dnešní době se npř. cena brambor dostává na zajimavé úrovně, tak bych pěstoval něco podobného.Ve zbývajícím čase by mohl s traktorem, a příslušenstvím obdělávat pole-role-pole zákazníkům za úplatu.

jenže kmín se dá řešit přísevem do louky bez změny kultury Louka>Orná půda. Aby to mohl používat jako ornou půdu, měl by se nejprve informovat na příslušném OŽP "trojkové obce", jestli může kvůli ÚSES, erozi apod.

Česnekový boom už zase končí, čínský česnek spadl v dovozových cenách zase někam pod 30Kč/kg a španělský je stále pod 1€/kg. Navíc je to spousta ruční práce, pro kterou mu je traktor nanic.

A co hlavně hlídat a hlídat i když dnes se krade i seno.

ale seno se krade většinou až nabalíkované, proto je dobré mít tu smlouvu, aby nenasušil a než najde kupce tak by si to někdo "půjčil bez placení" a vrátil h..., nikoliv však hnůj.

Dva hektary(100 x 200m=20 000m²) není malá plocha.Tedy... jak na co, ale pěstovat na ní pouze kmín,byť tradiční,český,jemnější pro svou potřebu, tak to bych pak musel jíst bramboráky s kmínovou posypkou ve dne v noci, nebo si pořídit pekárnu chleba, a ten chleba kmínový prodávat.Jestli není smlouva o odbytu kmínu, kampak s takovým velkým množstvím... na trh?...a jaké využití traktoru Major s příslušenstvím?

Nevím, zda nějaký státní ouřada kontroluje, že se na pozemku, v katastru uvedeném jako louka oře role, a pěstují plodiny.To se snad nikde nekontroluje, ani nepostihuje... tedy u malých zemědělců asi né,...a možná ani u těch velkých.

měl by cca 1% celkové pěstební plochy v ČR, konkurenční výhodu, že jako vedlejšák mu to nedává do nákladové strany odvody na sociální a zdravotní pojištění (na to má HPP). Oproti jiným plodinám mu nebude naopak vadit konkurence podniků pobírajících dotace...

Njn odbyt na 1-2 tuny kmínu? To je spíše otázka dohodnuté výkupní ceny než nedostatku poptávky.

Když by jste chtěl kmín prodávat, musel by jste odvádět daň ze zisku.Možná by to taky vyžadovalo potvrzení o nezávadnosti, zdravotním stavu zemědělské produkce.

Traktor zn.Major, pokud je zánovní,bezporuchový neprodávat.Nikdo Vám za něj nedá skutečnou hodnotu,ale nižší.Doporučoval bych pro využití dvouhektarové louky-pole, a traktoru zn.Major s příslušenstvím (ruchadlo, brány, sekačka, obracák) pěstovat raději ty brambory pro svou potřebu.Odpadají daně ze ziskuchtivosti, a obstaravání všelijakých potvrzení.

Spotřeba brambor znovu klesla a pohybuje se kolem 62 kg na osobu a rok.
K neustálému poklesu spotřeby brambor dochází i u zahrádkářů. Je to škoda, brambor má vysokou nutriční hodnotu a přispívá tak k dobrému zdravotnímu stavu člověka.

1)Populace chodí do práce,brambory si koupí.2)Zahrady se mění,a tam kde byly políčka v zahradách,jsou udržované trávníky.

Brambory se nikdy nepřejí, konzumují se každý den.Neumím si přectavit, že bych jedl něco jiného, než brambory vypěstované na hnoji.Svoji celoroční spotřebu kryju vlastním malopěstitelstvím,bez povinnosti odvádět z produkce daň.