Šarka na meruňce

Pan Mike Dundee máte šarku na Hargrande a aj na Harcote.Škvrny na peckách tomu nasvedčujú. Harcot bude asi o niečo viac odolnejší na šarku ako Hargrand keď škvrny na jeho plodoch nie sú. Skúste zasadiť Kuresiu mala by byť vysoko odolná na šarku a aj veľmi chutná.    Jano

Pořád špekuluju co s napadeným stromem. Letos mi z 8 meruněk zaplodil jen Harcot a Hargrand. Oba 2 mají šarku. Zatímco Harcot má jen slabé příznaky na pecce (což potvrzuje vyšší rezistenci této odrůdy), Hargrand i na plodech. U ostatních meruněk napadení šarkou taktéž nemůžu vyloučit. Vzhledem k tomu, že v okolí šarka řádí, tak nemá cenu kácet sad (zvláště ne pěkně plodící 8letý Harcot), ale nasázet jen imunní (či vysoce tolerantní / rezistentní) odrůdy. Přemýšlím tedy, že bych napadený Hargrand přeštěpil např. za Harlayne, která by měla být vůči šarce imunní. Využil bych tak 6-letou podnož s již vyvinutým kořenovým systémem. Ikdyž tedy podnož bude infkovaná, tak by to vadit nemělo - odolná Harlayne by měla dávat plody bez příznaku šarky. Nebo se mýlím? Zkoušel někdo takto přeštěpit strom napadený šarkou? (i třeba slivoň).

Ano, mýlíte se. Rezistent by se neměl na šarkové podnoži ujmout. Tolerantní ano. Osobně však nedoporučuji vytvářet nový nemocný strom.

Zkoušel někdo takto přeštěpit strom napadený šarkou? (i třeba slivoň).

To bychom museli přeštěpit nějakou švestku Jojem. To jsem nezkoušel, ta odrůda si to nezaslouží. Ale přerouboval jsem Jojo několika odrůdami, včetně infikovaných (jiné snad ani nemám). Něco se chytlo, něco ne. Pravidlo o neujmutí asi neplatí absolutně (jsou lidé, kterým se ujala jabloň na hrušni).
   Já bych to přeštěpovat zkusil. Když strom vykopete a zasadíte nový - zdravý, do 6 let beztak zdravý nebude. Akorát ztratíte čas.

Je právě rozdíl mezi hypersenzibilitou a rezistencí (ještě před pár dny jsem o tom také nevěděl), kopíruji definice různých stupňů:

1. Hypersenzitivita, neboli extrémní náchylnost je vztah hostitele a viru, kdy odrůda, resp. buňka, rostlinné pletivo infikované virem kolabuje, nekrotizuje, odumírá. Pokud dojde k lokálnímu (místnímu) odumření infikovaných buněk, virus se nemůže v rostlině šířit, a takovou odrůdu je dokonce možno využít v praxi, k pěstování podobně jako odrůdu odolnou. Je-li hypersenzitivita úplná, rostliny dané odrůdy nelze virem infikovat, protože buňky inokulované PPV odumřou, nekrotizují.
2. Náchylnost je vztah hostitele a viru, kdy se viru v buňce, v rostlinných pletivech daří, množí se, dosahuje vysoké koncentrace na úkor produktivity a kvality rostliny. Jedná se o zápornou „symbiózu“ rostliny s virem. Rostlina reaguje silnými příznaky na listech i plodech, až deformacemi listů i plodů, snížením výnosu, kvality, zhoršeným vzhledem tak, že plody jsou neprodejné. Náchylnost je vždy relativní, protikladem je odolnost, rezistence.
3. Tolerance je vztah, kdy se viru v buňce, v rostlinných pletivech rovněž daří, množí se tam a dosahuje vysoké koncentrace, avšak minimálně na úkor produktivity a kvality rostliny. Příznaky na plodech jsou slabé, málo zřetelné, nebo dokonce žádné, kvalita je dobrá. Jedná se o kladnou „symbiózu“ rostliny s virem. Vysoký obsah viru v tolerantních rostlinách ale způsobuje, že tyto rostliny jsou nebezpečným zdrojem infekce, a mohou být stejně náchylné k přenosu mšicemi, jako odrůdy náchylné.
4. Odolnost, rezistence je vztah, kdy se virus v buňce, v rostlinných pletivech množí jen omezeně, dosahuje nízké koncentrace a minimálně ovlivňuje produktivitu a kvalitu rostliny, rostlinného produktu. Příznaky na plodech jsou velmi slabé, často chybí, kvalita plodů je velmi málo, nepatrně ovlivněna, nebo vůbec neovlivněna. Také rezistence je vždy relativní. Nejlepší jsou ty odolné odrůdy, kde se virus po inokulaci, např. po přenosu mšicemi, nebo roubem zprvu mírně množí, první rok po inokulaci a infekci je možno pozorovat např. slabé příznaky na listech, virus lze prokázat sérologicky a pod., ale v dalších letech i tak nízký obsah viru klesá a jeho přítomnost v rostlině je obtížně stanovitelná. Dochází k zeslabování, umlkání virové infekce, jev byl popsán jako „silencing“.
5. Imunita je absolutní odolností, to znamená, že ve skutečnosti k žádnému vztahu mezi rostlinou a virem nedojde. Po inokulaci rostliny virem, prováděné jakýmkoli způsobem, tj. mechanicky, hmyzem (mšicemi), roubováním nebo očkováním nemocného, infekčního roubu, očka nedochází ke množení viru v rostlině, tj. nedojde k infekci. Rostlina, odrůda je k infekci virem imunní, což je pro pěstitele ideální stav.

Takže pokud vycházíme z těchto definic, tak rezistent by se ujmout měl, avšak hypersenzibilní typ (např. Jojo) nikoliv:

Hypersenzibilní odrůda nesmí však být v žádném případě přeroubována, nebo roubována, očkována na jiné stromy a podnože peckovin protože, po naroubování, přeroubování, naočkování na rostlinu, strom, podnož infikovaný šarkou by tato odrůda jako hypersenzitivní odumřela, nebo částečně odumřela.

Harlayne se považuje za imunní. Betinka, Harcot, Paviot, Adriana, Candela, Sophia za rezistentní. U nových něměckých odrůd Clarina, Mino, Hilde se také uvádí rezistence k šarce (ale zatím jsem nenašel potvrzení z jiných zdrojů než od prodejce, budu u sebe zkoušet). Jano zmiňuje Kuresii - nevím do které kategorie spadá. Hypersenzibilní odrůdu meruňky jsem nenašel.

Mě zaujal ten pojem "silencing" z bodu 4. S velkou pravděpodobností by k němu mělo dojít pokud přeroubuji nemocný strom imunní nebo rezistentní odrůdou...

Ta problematika nabízí řadu otazníků.
1. Co bude dělat strom Joja, když jej přeroubujeme zdravou citlivou odrůdou? Jistě se přihojí a poroste. Co když pak ta odrůda onemocní? Může dojít k odhojení víceletého pevného srůstu? Asi těžko. Jaký bude zdravotní stav takového stromu?
2. Proč se jako podnože nepoužívají výhradně rezistentní (imunní, hypersenzitivní) peckoviny? Přece by nebyl problém rozmnožit vegetativně (nařízkovat, nahřížit,  z meristému) třeba Jojo, Harlayne nebo jiné, které se šlechtily, ale neprošly kvůli horším plodovým znakům.

Touto problematikou se celoživotně zabývá Doc. Polák. Koho to zajímá může si přečíst více zde.   

J.A.R.

Odkaz na tuto publikaci jsem dával v příspěvku 17.7.2017 8:37

Taktéž definice různých stupňů odolnosti, které jsem zde vložil, jsou z této publikace. 

Ale neviděl jsem tam odpovědi na otázky které uvádí pan Vysloužil (zejména ty podnože).

Má nejlepší meruňka asi 10. letý Bergeron, který praktikcy každý rok zaplodil, letos ukázal téměř na všech plodech projevy šarky, plody ještě zcela nedozrály. V zahradě mám 3 starší domácí švestky dlouhodobě s projevy šarky, ale dostatečně plodící chutné plody (poté co asi 1/4 opadá). Též v okolí mají sousedé projevy šarky. Ostatní meruňky mám zdravé.Takže stojím před rozhodnutím, zda strom udržovat při životě se zvýšenou péčí (hnojení, zálivka...), nebo ho vykopat a vysadit odllnější odrůdu (Harlayne, Harcot...). Jaké máte zkušenosti s životností, chutí a péči o takto postižneé meruňky? Díky za odpověď.

Lucas

Několik let jsem pěstoval Lejunu, která měla šarkovité skvrny nejen na peckách, ale viditelné i na plodech. Přesto to byla chuťově nejlepší meruňka na zahradě. Skorá, sladká, typicky aromatická. Dužina bez jakýchkoli změn, skvrny se týkaly jen slupky a pecky. Letos bude asi po ní. Vzdor chemické ochraně masivní úžeh - mrtvice, z celé koruny zůstaly zelené 2 větve. Vedle stojící Leala je bez jediné kapky úžehu. Nakolik se na osudu stromu podepsala viróza, těžko říci. Jako další v řadě stála do předloňska Harlayne. Šarka se jí netýkala, zato ji zkosila fytoplazmóza. 
   Já bych ten Bergeron, pokud plodí kvalitní meruňky, nevykopával.