Natírání kmenů vápnem 2020

aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout

Jinými slovy "aby to mohlo karbonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed zvlhnout" (zreagovat oxid na hydroxyd)
  V praxi, i když je pytek roztržený a vápno znehodnocené, nejedná se o čistý vápenec, skoro vždycky tam ještě nějaký kysličník či hydroxyd zbyl. Když takové vápno nasypeme do vody, možná tolik nebublá a nestříká, ale nádoba se zahřeje, což je toho důkazem. Na omítku a líčení zdi v žádném případě, na zdivo radši taky ne, na stromy dobrý. Kryvost můžeme vylepšit přidáním běloby, latexu, hlinky.

vysloužile, nějak jste to velmi nepěkně zašmodrchal, což od vás jako od člověka s univerzitním vzděláním neni pěkné. Možná je to váš záměr. K vápenným nátěrům, by se mělo vždy použít vápno jakýmkoliv způsobem neznehodnocené, řádně vyhašené a uložené. Použít znehodnocené vápno k nátěru, je plýtvání vlastními silami a časem. Takové vápno je maximálně vhodné k povápnění záhonu, nebo do kompostu. To co popisujete je vhodné jen k vápnění. K ochraně před osluněním použitý nátěr by měl vydržet do jara a ne aby po druhém deštíčku, na kmeni zbyly jen šmouhy. Přece nevápníme jen proto, abychom nějakým způsobem využili znehodnocenou věc. Vápníme proto, abychom ochránili jinou věc před poškozením. Pro vás specielně ještě jednou: vápenný nátěr, při pomalém vysychání přijímá ze vzduchu kysličník uhličitý a mění se v tuhý uhličitan vápenný, který je vodou nerozpustný. Hlavním činitelem při vápenných nátěrech je pomalé vysychání, čím pomaleji schne, tak je pevnější. S plnivem na zvýšení kryvosti se to také nemůže přehánět, může ho být max 10%, kterých, tak to si hravě zjistíte ve wiki. Jakékoliv další komentáře jsou zbytečné a zavádějící.

nie som chemik, takze chemicke vzorce mi nic nehovoria :-)

Ja som to robil tak, ze vrecovany vapenny hydrat som zalial v kybli s vodou este na jar, pomiesal, zatvoril, nechal ho ostat a teraz pred mesiacom som ho nacal, som si nabral s kelnou mazlavu hmotu :-) rozmiesal s vodou a stetkou ponatieral. A drzi :-) zatial sa nezmyva. Niekde tu na fore som nasiel tento postup, ze je dobre ak vypenny hydrat sa zmiesa a necha sa dobre odstat.

Použít znehodnocené vápno k nátěru, je plýtvání vlastními silami a časem. Takové vápno je maximálně vhodné k povápnění záhonu, nebo do kompostu. To co popisujete je vhodné jen k vápnění.

Svatá pravda. U jednoho pytle špatného vápna bych se také nerozmýšlel. Pokud má však někdo celý vlak horšího vápna, nechá si na to napřed udělat expertízu. A to už není jen o anorganické chemii. Díval jsem se na snímky vápna z elektronového mikroskopu a byl jsem překvapen změnami v čase. Ze špatných (větších) krystalů Ca(OH)₂ se po 90 dnech ve vodě staly malé mikrokrystalky obalené vápenatým hydrogelem. Takže když si s tím někdo chcete hrát, vyhaste vápno dešťovou vodou místo vody ze studny a nechte ho přes zimu v teple. Mohlo by to pomoct.

Další věc: proměna vápna v uhličitan vápenatý (ne vápenný) je trochu delší proces. I povrchová vrstvička se promění až po několika týdnech. Po několika hodinách vyschne hydrogel a samotné krystaly hydroxidu vápenatého jsou málo rozpustné. Nedávno jsem si nechal měřit karbonizaci v odvrtaném vzorku 40 let starého betonu. Hydroxid vápenatý se změnil na uhličitan jen do 5mm. 

Mr. Mimmo, nejsem chemik a ze základky si ještě pamatuji a vím kde ona školní budova stojí a polovina mých spolužáků si již užívá radostí nebeských. Nějaké nýnatýitýičný mi dnes celkem nic neříká. Kdyby se respektovaly desetiletími ověřené technolgie, používaly správné suroviny a nástroje, nevymýšlely se kraviny, tak toto vlákno mohlo skončit u 133.242 3.1.020 v 10:27. Že se mírně liším od názoru vysloužila, bych vylepšil na diametrální, že moje věta je příliš dlouhá a nesrozumitelná, tak ta vaše je ještě delší a nesrozumitelnější a nebude tomu možná rozumět většina současných středoškoláků.

Je zajímavé, že tak vcelku nicotná témata, jako je bílení kmenů nebo zatírání ran na větvích způsobují takový var až kypění v diskusi. Chtě nechtě, musím opět souhlasit s MV, i když budu asi zase označen za slouhu. Podle mně je jedno, čím se kmen nalíčí, když to není mletý vápenec, nebo zvětralé hašené vápno (hydrát). Vše ostatní tam chvíli vydrží a účel splní. Opravdu nejde o bílení obýváku, nebo štukatérskou výzdobu Národního divadla.  Zasypávat diskusi hromadou chemických vzorců a jejich následné vyvracení nemá žádný vliv na funkci. Rostlináře.

Kdybych se náhodou letos vyhecovala a kmeny stromů také nabílila, hrozí jim pak nějaká újma v létě, až na ně dám pásek potravinářské fólie s lepem na mravence? Kůra pod fólií zůstává trvale vlhká (někdy i zapařená), nemůže se to tím vápnem nějak spálit?

Co je to za nešvar, dávat lepový pás proti mravencům? Všechny poznatky ukazují na to, že mravenci stromům prospívají.

SfK.

Mravenci možná ano, ale kolonie mšic, kterou si na letorosty nanosí a starají se o ně, tak ta ne.

hmm, další co podle pohádky o červené karkulce věří že vlk dokáže polknout Babičku bez kousání a že se mravenci starají o mšice.

Přitom stačí mírně mýdlová voda, aby se z listů omyla medovice produkovaná mšicemi a mravenci nemají důvod chodit mlsat. Pokud Vám vadí mšice, stačí insekticid proti mšicím.

SfK.