Natírání kmenů vápnem 2020

Chcel by som natriet par mladych stromov, mam v plastovom vreci starsie vapno co sa pouzivalo na malovanie priestorov, neviem ci hasene alebo nehasene?V akom pomere ho rozriedit? Chcem to len asi na 1-2 litre vody. A ma niekto skusenosti ci moze vybieleny kmen oddialit kvitnutie a o kolko?

Pálené vápno (nehašené) poznáte, když zalijte několik gramů vodou. V železné nádobě a s ochrannými brýlemi! Stříká a hřeje. Pravděpodobně to však bude hašené vápno (tedy hydrát). Zkuste asi půl kila do 1 až 2 litrů vody. Pokud není zničené karbonizací, půjde s ním natírat. Bílý kmen brzdí přehřívání a proudění mízy. Vliv na dobu kvetení není prokázán. Desinfekční účinek vápna prokázán je.

1kg páleného vápna vyhasím asi 2,5 l vody. Po vyhasení to touto suspenziou natieram. Kryje to výborne, navonok to má akokeby trošku hutnejšiu konzistenciu, ale to len navonok. Ak predsa len náhodou ešte dorieďujem, tak len minimálne. Igor

Bílení vápnem je ten správný výraz a neslouží k ochraně před hmyzem a jinými škůdci, ale před ohřátím slunečním zářením. Bílení vápnem se musí provádět včas před příchodem mrazů, nebo spíše teplot okolo 0°C, aby mohla proběhnout karbonizace a vysušení nanesené vrstvy, která tímto procesem získá pevnost (neotírá se a nesplavuje) a trvanlivost. Použití za sucha hašeného vápna (hydrátu) je neúčelné. Je to jen tužidlo do malt ke zdění. Nehodí se ani ke štukování a ani jako plastifikátor do betonů, protože je takzvaně krátké, netáhne se. K obílení se může použít i latex, což je ale podstatně finančně náročnější.

mam v plastovom vreci starsie vapno co sa pouzivalo na malovanie priestorov, neviem ci hasene alebo nehasene

Neřešte to. Smíchejte to vápno s vodou a uvidíte. Bílení kmenů není omítání stropu, i když to bude (v případě hydrátu) méně trvanlivé, nevadí. Beztak to slouží jen na pár týdnů (jedno jaro). Může se stát, že staré vápno v papírových pytlích částečně zkarbonizuje (pytle bývají zvětšením objemu potrhané). I když je takové vápno pro stavbu nepoužitelné a nátěr oprší podstatně dřív, svou funkci na zahradě nakonec taky splní. 
  Posunutí doby květu nabílením kmenů nečekejte. Jestli vápno má nějakou funkci, pak omezí teplotní výkyvy na kůře spojené s jejím praskáním. A když časem opadá, v půdě se neztratí. 

Pytle z vápnem nabývají na objemu hydratací, ničím jiným. Takové vápno dobře poslouží rozhozením na pěstební plochy ke snížení kyselosti a bílení takovým vápnem je zbytečně vynaložena práce včetně nervů, protože to jde velmi špatně a po prvních deštících (to jediné můžeme v této zimě čekat), bude smyté a funkčnost (ochrana před oteplením slunečním zářením) bude mizivá.

Ano, říkáte to skoro přesně. Hydratací vznikne z 56kg páleného vápna cca 74kg suchého hydrátu. Z něj pak vznikne karbonizací cca 100kg uhličitanu vápenatého. Objem však nezáleží jen na hmotnosti.

Hydratace je to co trhá pytle, aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout, což je v pytli málo pravděpodobné a v bečce, nebo jámě pod vodou, tu vodu nemusíme vidět, hlavně když se to maže, už vůbec ne, ale na okoralém suchém povrchu se tvoří carbonát.

Hydratace je to co trhá pytle, aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout, což je v pytli málo pravděpodobné a v bečce, nebo jámě pod vodou, tu vodu nemusíme vidět, hlavně když se to maže, už vůbec ne, ale na okoralém suchém povrchu se tvoří carbonát.

Plně respektuji váš odborný názor, i když se mírně liší od názoru pana Vysloužila. Jenže vaše věta je na mě příliš dlouhá a málo srozumitelná. Zkusím to proto říct jednodušeji tak, jak to probíhá na mých zahradách:

K pálenému vápnu v papírovém pytli se dostane vzdušná vlhkost a malé množství CO₂. Hydratací povrchové vrstvičky vznikne silný hydroxid, který velmi snadno reaguje s jakoukoliv kyselinou nebo i s CO₂. Karbonizací vzniklý uhličitan uvolní vodu a umožní tím hydrataci další vrstvičky CaO. Současně nastane expanze, při níž z 56mg vznikne 100mg a vzniklé trhliny umožní přístup dalšímu vlhkému vzduchu. O tom, že se ve zcela zničeném vápně objevil nějaký uhličitan, se snadno přesvědčíme tím, že při pokapání kyselinou šumí unikajícím CO₂. Dobře si to pamatuji z chemických praktik na ZDŠ.

CaO + H₂O = Ca(OH)₂
Ca(OH)₂ + CO₂ = CaCO₃ + H₂O
CaCO₃ + 2HCl = CaCl₂ + CO₂ + H₂O