Natírání kmenů vápnem 2020



Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 91.93 (?)
3.1.2020 17:56

Hydratace je to co trhá pytle, aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout, což je v pytli málo pravděpodobné a v bečce, nebo jámě pod vodou, tu vodu nemusíme vidět, hlavně když se to maže, už vůbec ne, ale na okoralém suchém povrchu se tvoří carbonát.

Plně respektuji váš odborný názor, i když se mírně liší od názoru pana Vysloužila. Jenže vaše věta je na mě příliš dlouhá a málo srozumitelná. Zkusím to proto říct jednodušeji tak, jak to probíhá na mých zahradách:

K pálenému vápnu v papírovém pytli se dostane vzdušná vlhkost a malé množství CO2. Hydratací povrchové vrstvičky vznikne silný hydroxid, který velmi snadno reaguje s jakoukoliv kyselinou nebo i s CO2. Karbonizací vzniklý uhličitan uvolní vodu a umožní tím hydrataci další vrstvičky CaO. Současně nastane expanze, při níž z 56mg vznikne 100mg a vzniklé trhliny umožní přístup dalšímu vlhkému vzduchu. O tom, že se ve zcela zničeném vápně objevil nějaký uhličitan, se snadno přesvědčíme tím, že při pokapání kyselinou šumí unikajícím CO2. Dobře si to pamatuji z chemických praktik na ZDŠ.

CaO + H2O = Ca(OH)2
Ca(OH)2 + CO2 = CaCO3 + H2O
CaCO3 + 2HCl = CaCl2 + CO2 + H2O

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5   
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 3.1.2020 8:57

Chce to vyzkoušet. Kůra stromů nesaje tak, jako zeď, takže vápenné mléko, které nekryje zdaleka tak dobře jako malířský nátěr, musí být hustší než pro běžné líčení. Jinak vyhašené vápno (pod vodou) v plastovém sudu mám ve sklepě už desítky let a stále je k použití.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 234.135 (?), 3.1.2020 9:51
Chcel by som natriet par mladych stromov, mam v plastovom vreci starsie vapno co sa pouzivalo na malovanie priestorov, neviem ci hasene alebo nehasene?V akom pomere ho rozriedit? Chcem to len asi na 1-2 litre vody. A ma niekto skusenosti ci moze vybieleny kmen oddialit kvitnutie a o kolko?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 245.235 (?), 3.1.2020 11:39
Pálené vápno (nehašené) poznáte, když zalijte několik gramů vodou. V železné nádobě a s ochrannými brýlemi! Stříká a hřeje. Pravděpodobně to však bude hašené vápno (tedy hydrát). Zkuste asi půl kila do 1 až 2 litrů vody. Pokud není zničené karbonizací, půjde s ním natírat. Bílý kmen brzdí přehřívání a proudění mízy. Vliv na dobu kvetení není prokázán. Desinfekční účinek vápna prokázán je.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 234.200 (?), 5.1.2020 0:39
1kg páleného vápna vyhasím asi 2,5 l vody. Po vyhasení to touto suspenziou natieram. Kryje to výborne, navonok to má akokeby trošku hutnejšiu konzistenciu, ale to len navonok. Ak predsa len náhodou ešte dorieďujem, tak len minimálne. Igor
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 133.242 (?), 3.1.2020 10:27

Bílení vápnem je ten správný výraz a neslouží k ochraně před hmyzem a jinými škůdci, ale před ohřátím slunečním zářením. Bílení vápnem se musí provádět včas před příchodem mrazů, nebo spíše teplot okolo 0°C, aby mohla proběhnout karbonizace a vysušení nanesené vrstvy, která tímto procesem získá pevnost (neotírá se a nesplavuje) a trvanlivost. Použití za sucha hašeného vápna (hydrátu) je neúčelné. Je to jen tužidlo do malt ke zdění. Nehodí se ani ke štukování a ani jako plastifikátor do betonů, protože je takzvaně krátké, netáhne se. K obílení se může použít i latex, což je ale podstatně finančně náročnější.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 3.1.2020 11:20

mam v plastovom vreci starsie vapno co sa pouzivalo na malovanie priestorov, neviem ci hasene alebo nehasene

Neřešte to. Smíchejte to vápno s vodou a uvidíte. Bílení kmenů není omítání stropu, i když to bude (v případě hydrátu) méně trvanlivé, nevadí. Beztak to slouží jen na pár týdnů (jedno jaro). Může se stát, že staré vápno v papírových pytlích částečně zkarbonizuje (pytle bývají zvětšením objemu potrhané). I když je takové vápno pro stavbu nepoužitelné a nátěr oprší podstatně dřív, svou funkci na zahradě nakonec taky splní. 
  Posunutí doby květu nabílením kmenů nečekejte. Jestli vápno má nějakou funkci, pak omezí teplotní výkyvy na kůře spojené s jejím praskáním. A když časem opadá, v půdě se neztratí. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 76.13 (?), 3.1.2020 12:13

Pytle z vápnem nabývají na objemu hydratací, ničím jiným. Takové vápno dobře poslouží rozhozením na pěstební plochy ke snížení kyselosti a bílení takovým vápnem je zbytečně vynaložena práce včetně nervů, protože to jde velmi špatně a po prvních deštících (to jediné můžeme v této zimě čekat), bude smyté a funkčnost (ochrana před oteplením slunečním zářením) bude mizivá.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 254.188 (?), 3.1.2020 13:08
Ano, říkáte to skoro přesně. Hydratací vznikne z 56kg páleného vápna cca 74kg suchého hydrátu. Z něj pak vznikne karbonizací cca 100kg uhličitanu vápenatého. Objem však nezáleží jen na hmotnosti.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 230.121 (?), 3.1.2020 13:46

Hydratace je to co trhá pytle, aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout, což je v pytli málo pravděpodobné a v bečce, nebo jámě pod vodou, tu vodu nemusíme vidět, hlavně když se to maže, už vůbec ne, ale na okoralém suchém povrchu se tvoří carbonát.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 91.93 (?), 3.1.2020 17:56

Hydratace je to co trhá pytle, aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout, což je v pytli málo pravděpodobné a v bečce, nebo jámě pod vodou, tu vodu nemusíme vidět, hlavně když se to maže, už vůbec ne, ale na okoralém suchém povrchu se tvoří carbonát.

Plně respektuji váš odborný názor, i když se mírně liší od názoru pana Vysloužila. Jenže vaše věta je na mě příliš dlouhá a málo srozumitelná. Zkusím to proto říct jednodušeji tak, jak to probíhá na mých zahradách:

K pálenému vápnu v papírovém pytli se dostane vzdušná vlhkost a malé množství CO2. Hydratací povrchové vrstvičky vznikne silný hydroxid, který velmi snadno reaguje s jakoukoliv kyselinou nebo i s CO2. Karbonizací vzniklý uhličitan uvolní vodu a umožní tím hydrataci další vrstvičky CaO. Současně nastane expanze, při níž z 56mg vznikne 100mg a vzniklé trhliny umožní přístup dalšímu vlhkému vzduchu. O tom, že se ve zcela zničeném vápně objevil nějaký uhličitan, se snadno přesvědčíme tím, že při pokapání kyselinou šumí unikajícím CO2. Dobře si to pamatuji z chemických praktik na ZDŠ.

CaO + H2O = Ca(OH)2
Ca(OH)2 + CO2 = CaCO3 + H2O
CaCO3 + 2HCl = CaCl2 + CO2 + H2O

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika