Natírání kmenů vápnem 2020
|
|
|
 |
|
Mimmo - Diamantový Zahrádkář  (2263) - 91.93 (?)
3.1.2020 17:56
Hydratace je to co trhá pytle, aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout, což je v pytli málo pravděpodobné a v bečce, nebo jámě pod vodou, tu vodu nemusíme vidět, hlavně když se to maže, už vůbec ne, ale na okoralém suchém povrchu se tvoří carbonát.
Plně respektuji váš odborný názor, i když se mírně liší od názoru pana Vysloužila. Jenže vaše věta je na mě příliš dlouhá a málo srozumitelná. Zkusím to proto říct jednodušeji tak, jak to probíhá na mých zahradách:
K pálenému vápnu v papírovém pytli se dostane vzdušná vlhkost a malé množství CO2. Hydratací povrchové vrstvičky vznikne silný hydroxid, který velmi snadno reaguje s jakoukoliv kyselinou nebo i s CO2. Karbonizací vzniklý uhličitan uvolní vodu a umožní tím hydrataci další vrstvičky CaO. Současně nastane expanze, při níž z 56mg vznikne 100mg a vzniklé trhliny umožní přístup dalšímu vlhkému vzduchu. O tom, že se ve zcela zničeném vápně objevil nějaký uhličitan, se snadno přesvědčíme tím, že při pokapání kyselinou šumí unikajícím CO2. Dobře si to pamatuji z chemických praktik na ZDŠ.
CaO + H2O = Ca(OH)2
Ca(OH)2 + CO2 = CaCO3 + H2O
CaCO3 + 2HCl = CaCl2 + CO2 + H2O
Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 234.135 (?), 3.1.2020 9:51
Chcel by som natriet par mladych stromov, mam v plastovom vreci starsie vapno co sa pouzivalo na malovanie priestorov, neviem ci hasene alebo nehasene?V akom pomere ho rozriedit? Chcem to len asi na 1-2 litre vody. A ma niekto skusenosti ci moze vybieleny kmen oddialit kvitnutie a o kolko?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 234.200 (?), 5.1.2020 0:39
1kg páleného vápna vyhasím asi 2,5 l vody. Po vyhasení to touto suspenziou natieram. Kryje to výborne, navonok to má akokeby trošku hutnejšiu konzistenciu, ale to len navonok. Ak predsa len náhodou ešte dorieďujem, tak len minimálne. Igor
|
|
|
|
|
|
|
host - 133.242 (?), 3.1.2020 10:27
Bílení vápnem je ten správný výraz a neslouží k ochraně před hmyzem a jinými škůdci, ale před ohřátím slunečním zářením. Bílení vápnem se musí provádět včas před příchodem mrazů, nebo spíše teplot okolo 0°C, aby mohla proběhnout karbonizace a vysušení nanesené vrstvy, která tímto procesem získá pevnost (neotírá se a nesplavuje) a trvanlivost. Použití za sucha hašeného vápna (hydrátu) je neúčelné. Je to jen tužidlo do malt ke zdění. Nehodí se ani ke štukování a ani jako plastifikátor do betonů, protože je takzvaně krátké, netáhne se. K obílení se může použít i latex, což je ale podstatně finančně náročnější.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18318) - 236.1 (?), 3.1.2020 11:20
mam v plastovom vreci starsie vapno co sa pouzivalo na malovanie priestorov, neviem ci hasene alebo nehasene
Neřešte to. Smíchejte to vápno s vodou a uvidíte. Bílení kmenů není omítání stropu, i když to bude (v případě hydrátu) méně trvanlivé, nevadí. Beztak to slouží jen na pár týdnů (jedno jaro). Může se stát, že staré vápno v papírových pytlích částečně zkarbonizuje (pytle bývají zvětšením objemu potrhané). I když je takové vápno pro stavbu nepoužitelné a nátěr oprší podstatně dřív, svou funkci na zahradě nakonec taky splní.
Posunutí doby květu nabílením kmenů nečekejte. Jestli vápno má nějakou funkci, pak omezí teplotní výkyvy na kůře spojené s jejím praskáním. A když časem opadá, v půdě se neztratí.
|
|
|
|
|
|
|
host - 76.13 (?), 3.1.2020 12:13
Pytle z vápnem nabývají na objemu hydratací, ničím jiným. Takové vápno dobře poslouží rozhozením na pěstební plochy ke snížení kyselosti a bílení takovým vápnem je zbytečně vynaložena práce včetně nervů, protože to jde velmi špatně a po prvních deštících (to jediné můžeme v této zimě čekat), bude smyté a funkčnost (ochrana před oteplením slunečním zářením) bude mizivá.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 230.121 (?), 3.1.2020 13:46
Hydratace je to co trhá pytle, aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout, což je v pytli málo pravděpodobné a v bečce, nebo jámě pod vodou, tu vodu nemusíme vidět, hlavně když se to maže, už vůbec ne, ale na okoralém suchém povrchu se tvoří carbonát.
|
|
|
|
|
|
|
Mimmo - Diamantový Zahrádkář (2263) - 91.93 (?), 3.1.2020 17:56
Hydratace je to co trhá pytle, aby to mohlo kabonizovat vzdušným codvě, tak to musí napřed vyschnout, což je v pytli málo pravděpodobné a v bečce, nebo jámě pod vodou, tu vodu nemusíme vidět, hlavně když se to maže, už vůbec ne, ale na okoralém suchém povrchu se tvoří carbonát.
Plně respektuji váš odborný názor, i když se mírně liší od názoru pana Vysloužila. Jenže vaše věta je na mě příliš dlouhá a málo srozumitelná. Zkusím to proto říct jednodušeji tak, jak to probíhá na mých zahradách:
K pálenému vápnu v papírovém pytli se dostane vzdušná vlhkost a malé množství CO2. Hydratací povrchové vrstvičky vznikne silný hydroxid, který velmi snadno reaguje s jakoukoliv kyselinou nebo i s CO2. Karbonizací vzniklý uhličitan uvolní vodu a umožní tím hydrataci další vrstvičky CaO. Současně nastane expanze, při níž z 56mg vznikne 100mg a vzniklé trhliny umožní přístup dalšímu vlhkému vzduchu. O tom, že se ve zcela zničeném vápně objevil nějaký uhličitan, se snadno přesvědčíme tím, že při pokapání kyselinou šumí unikajícím CO2. Dobře si to pamatuji z chemických praktik na ZDŠ.
CaO + H2O = Ca(OH)2
Ca(OH)2 + CO2 = CaCO3 + H2O
CaCO3 + 2HCl = CaCl2 + CO2 + H2O
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
