Nájezdy hryzců = pletivo neúčinné



Jaroslav u Prahy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 140.118 (?)
7.10.2015 15:04

Také jsem měl potíže s hryzci, tahal jsem stromky okousané jako tužky, pastí si nevšímali.

Před 10 lety jsem využil varování, že na pasti se nemá sahat holou rukou, hlodavci se takovým předmětům vyhýbají.

Dovedl jsem to ad absurdum - stromky jsem začal zalévat lidskou močí, i do děr. Pomohla mi diagnoza diabetes, lékař požadoval slévat moč 24 hod. a pak dodat vzorek k rozboru. Nastřádanou moč jsem použil na zálivku.  Za 3 roky mám pohnojeno a hlodavci (hryzci, myši atd.) jsou pryč. J.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2,  3,  4   
host - 45.252 (?), 5.10.2015 19:31, zobrazeno: 30461x

Marně jsem si cca 3-4 roky lámal hlavu proč dříve dosti bujná v růstu mladá cca 15-ti letá jablon na středokmeni postupně v růstu zastavuje... zkoušel silné hnojení dusíkem, silný střih všech větví o více jak 1/3 a nic.

Letos jsem však na záhoně za pár dní!! pochytal 10 hryzců do nové pasti... záhony jsou pár metrů od jabloně-ní. Podotýkám, že všechny jabloně i jiné stromky mám sázené ve velkých koších z králičiho pletiva cca 50-70x70cm. Nakonec jsem milou jablon popadl za kmen a sice se nepodařila vyvrátit, ale klátí se v suché(jablon jsem musel vydatně zalévat nebot jako první začala již v červenci schazovat postupně žloutoucí listy) půdě spolu jen s kořenovým balem uvnitř pletivovoého koše jako kdyby byla v půdě ve velkém květináči. Nebot bestie hryzci dokázali celý velký pletivový koš pěkně dokola a zřejmě i zespod komplet ohryzat všechny kořeny co si dovolily růst mimo velký koš ven do volné půdy...

Našel jsem i podobně zřejmě letos napadanou švestku, která se také ve velkém pletivovém koši v půdě klátí jako ve velkém květináči... švestka však letos měla přírůstky...

Dálě hryzci téměř zlikvidivali malou 60-ti letou jablon, taktéž se dosti klátí.

Letos jsem taktéž vykopal 2 roky chřadnoucí mladou(dříve velmi bujnou) broskev (je vzdálena cca 20metrů) a kořeny sice nebyly přímo ohryzány komplet a přerušeny, ale bylo vidět že bud choroba na nich nebo hryzci zlikvidovali na části kořenů, vždy část kořenové kůry a strom se rány snažil zčásti zahojit zatánutím pletivy, ale současně zčásti začaly uhnívat a trouchnivět... Většina kořenů vypadala zdravě, ale broskev přesto letos v létě uschla, možná je broskev obecně velmi citlivá na poranění i malé části kořenů???

Ptám se, pokud dokáži zatím velmi účinou pastí chytat hryzce, dokáže na počátu zmíněná 15-ti letá jablon zregenerovat kořeny a postupně obnovit jejich růst za pletivový koš a růst koruny, nebo je lepší stagnující jablon vykácet??

A dále co proboha už použít na ochranu proti hryzcům, když i velký pletivový koš je jen slabě účinný??

A za poslední někde jsem tu našel napsané v jiném vlákně, že snad jeden pěstitel roubuje na jakési "plánata" jabloně a ty údajně hryzci nežerou... je to možné nebo jak jinak se bránit??

Je pravda že za plotem bují trsy-keře plané švestky roky jako nežádoucí plevel a hryzci si jich ani nevšimnou, ale jim asi nejvíce chutnají jabloně...

Děkuji za rady.

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 248.106 (?), 6.10.2015 0:23

Ne vždy na vině musí být hryzec vodní, ale i hraboši a myši při přemnožení napáchají značné škody. Právě obyčejná myš má velikost, která jí umožňuje průchod košem z králíčího pletiva s okem "na hryzce". A letos myši scháněli vodu jak se dalo a tedy žraly na vodu bohaté části rostlin nebo se rády stahovaly do míst se závlahou. Na rozdíl od hryzců, myši okoušou jen mladou kůru z kořenů, takže stromek dobře kotví a víceméně hodně vadne. S množstvím chodeb pak narůstá možnost vývratu. Hryzec žere kořen i se dřevem, takže zasažený stromek má dole špičku jak ořezaná tužka, nebo je bal zakrácen podle koše.

V každém případě doporučuji si najít v archívu ČT reportáž o hubení hryzců letos v sadech u Ostroměře...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 111.183 (?), 6.10.2015 17:30

Jakou máte tu past? Hryzce mazané a opatrné neumím chytat.  Rosťa

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 192.99 (?), 6.10.2015 18:20

Hryzec je jak vodní, tak zemní a nemusí být vázán na vodu. Chytal jsem je do pastí. Kolmo odkopnout zeminu a nastavit kovovou sklopnou past jak na krysy. Bez návnady a se širokým plíškem. Pokud není nanýtovat. Musí to být umístěné tak aby rovnou z otvoru šlápl na plíšek a nemohl se mu vyhnout. Budete překvapen co se tam dokáže chytit. Vrabci, lasičky (predátor hryzců), i myši. Ještě jednou. Úzká drážka, kolmá stěna a tam přiložit kovovou past. Otvor nory tak na 1 cm nad.

Když bude past zahrnuta hlínou, tak tam byl krt, ten do pasti nevleze. Očichá a zahrne.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 45.252 (?), 6.10.2015 18:28

Past na hryzce Super cat Swiss, psal jsem o ni referenci na vlákno Hryzec.

U mě se na 95% jedná opravdu o hryzce, ale ne vodního, ale zahradního či jak. Hraboš to není, ani myš, nebot stromy se v pletivovém koši hýbou opravdu jako zasazené v ohromném květináči-tj. koš je zvenku pomplet ohlodán od kotevních výživových kořenů, tedy ne jen kůra, ale naprosté přerušení. Navíc jak jsem psal, pochytal jsem na záhoně v létě rekordní množství hryzců za doslova cca 10dní.(Likvidovali tam plošně kobercově kapustu, po podzim-zimo-jarní sezoně likvidace kořenů stromků a jednotvárné stravě kořeny)

O napadení hraboši či myši se dá uvažovat pouze u té broskve, ale tam je to asi nejasné proč vlastně uhynula, většina kořenů vypadala ještě i ted na podzim po jaro-letním uschnutí koruny (broskev chřadla, žloutla, umírala postupně 2 roky) zdravě růžovo-hnědě a syrově.Pouze na realativně menší části bylo znát nejakési povrchové poškození kůry kořenů škůdcem či chorobou, staršího data cca rok, dva a pokus stromu o zavalení táhlých ran pletivy.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Jaroslav u Prahy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 140.118 (?), 7.10.2015 15:04

Také jsem měl potíže s hryzci, tahal jsem stromky okousané jako tužky, pastí si nevšímali.

Před 10 lety jsem využil varování, že na pasti se nemá sahat holou rukou, hlodavci se takovým předmětům vyhýbají.

Dovedl jsem to ad absurdum - stromky jsem začal zalévat lidskou močí, i do děr. Pomohla mi diagnoza diabetes, lékař požadoval slévat moč 24 hod. a pak dodat vzorek k rozboru. Nastřádanou moč jsem použil na zálivku.  Za 3 roky mám pohnojeno a hlodavci (hryzci, myši atd.) jsou pryč. J.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 153.9 (?), 8.10.2015 14:01

Asi byste měl upřesnit, jestli zaléváte močí koncentrovanou nebo ředěnou. U koncentrátu bych se obával poškození stromků, jako bezpečná koncentrace se uvádí 1.8. Mohl byste to trochu rozvést?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Jaroslav u Prahy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 225.159 (?), 8.10.2015 15:16

Lidská moč není příliš koncentrovaná ve srovnání na př. s močí psí, proto ji neupravuji, neliju ji přímo na kmen, na stromek vyjde 1 dávka (2 l) 2x ročně, postupně dávky rozšiřuji dál od kmene ev. do děr. Na stromech nepozoruji žádná poškození, snad někde klejotok, pak hnojení omezím (důvod klejotoku spatřuji v nadměrném přísunu živin a tím i mízy do koruny).

U některých jablůněk se vyskytuje hořká skvrnitost, pak přeruším hnojení dusíkem a dávkuji vápník. Přesnou souvislost neznám. J.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 153.9 (?), 10.10.2015 23:57

Opravuji, v mém dotazu mělo být 1 ku 8 (1:8), nějak jsem si nevšiml, že se mi tam dostala tečka namísto dvojtečky.

Děkuji za zkušenost.

U klejotoku příčinu neznám, u mne ho mají i stromy, které vůbec nehnojím. Na nadměrný přísun živin bych to moc neviděl.

JZ

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 14.170 (?), 6.10.2015 18:28 Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika