Vliv podnože na chuť

Pokud přeroubuji nějaký strom - a provádím to přes 30 let -  mají jablka z prvních úrod obvykle jinou velikost chuť i skladovatelnost než matečný strom. Je to pochopitelné, vznikl nepoměr mezi kořeny a nadzemní částí, změnila se distribuce živin.  Postupně však, jak strom doroste původní velikosti, se plodové znaky připodobní původním. Možná jsem neměl to štěstí při kombinaci odrůd, ale já žádný rozdíl v chuti plodů v závislosti na přeroubované odrůdě nenacházím.

Dobrý podvečer, 

natrafil som na zaujímavý článok, v ktorom je popísané ako sa vzájomne ovplyvňujú podnož a vrúbeľ resp. očko. Priznám sa, neveril by som tomu že to je možné. Zaujímavé čítanie.

Peter

Článek je trochu bulvární. Píše o ovlivnění genomu.  Jenže genom je tvořen DNA, zatímco oni hovoří o mobilní (patrně mesenger) RNA. Takže štěp neovlivňuje genom rostliny, spíš její chování. Jenže to už by taková mediální bomba nebyla, protože to je dávno známé.

Článek jsem nečetl. Podnož (donor RNA - tzv. sRNA/miRNA) skutečně neovlivňuje pouze messenger (mRNA, transkript, předloha pro výrobu bílkovin), nýbrž i prostřednictvím epigenetických změn i vlastní genom (=DNA) roubu. Představte si to tak, že v rostlině jsou téměř všechny buňky (narozdíl od živočichů) propojeny trubkami (=plasmodesmy), kterými spolu komunikují. U podnože reagující na nějaký podnět vznikne signál (malá ribonukleová kyselina, smallRNA/microRNA), která putuje floémem celou rostlinou vzhůru do roubu, kde vstoupí plasmodesmy do buněk a ovlivní nejen produkci příslušné bílkoviny, ale i genom buňky (kupř. vypne úplně výrobu předlohy bílkoviny - mRNA=messengerové RNA).

Mičurin v lecčem pravdu měl, nevěděl však proč a bohužel řadu myšlenek dovedla propaganda/lysenkismus ad absurdum (př. "budou-li slepice zobat spolu se zrním sklo a roky si obrušovat zobáky, po několika generacích se budou rodit se zobáky jako orli").

další infomace a zdroje třeba zde (v AJ) nebo celá kapitola v knize Manual of plant grafting, Peter T. MacDonald, kde je zmíněna i možnost zpětné transkripce genu z mRNA podnože do DNA roubu.

Co třeba kouknout do starších análů. Mičurinova metoda sbližování.

V.

Taktiež mám jednu negatívnu skúsenosť s preštepením - cca 13 rokov preštepená jabloň odrody Starkrimson na odrodu Melrose plodí jablká s výrazne nahorklou chuťou šupky. Dužina je chutná, jablká výdržia až do mája.

Milan

Já připojím taky svoji zkušenost, mám 3 jabloně odrůdy Otava. První je štíhlé vřeteno (spolu s dalšímy stromky jiných odrůd tvoří jednu řadu) na podnoži M9 - chuť i barva nic moc. Druhý stromek je samostatně stojící čtvrtkmen na podnoži M7, chuť výrazně lepší. Třetí stromek rouboval otec, podnož odkopek, následně mezištěp (zpomalovací můstek) a roub. Jablka výborné chuti a krásné barvy. Stanoviště je pro všechny stromky obdobné. Pak se v tom vyznejte...

Zdravím p.Lucas

Tato Vaše otázka padla na neprozkoumanou púdu plnou záhad a tajemství. Je na místě připomenout, že se tím to a docela podrobně zabíval sovětský šlechtitel Mičurin a u tohoto šlechtitele bych si vyprosil kdyby měl někdo nemístné politické narážky.

Mičurin zjistil, že podnož a to i odrúda silně ovlivňuje svou lidově řečeno krví i roub do kterého teče.

Na podobných poznadcích Mičurin hledal vznik a chování chymér vzniklých z oček místa srůstu.

Je fakt, že zimní odrůdy naroubované na rané mají horší skladovatelnost a odrůdy naroubované na odrůdě kalvilového typu jsou podlouhlejší než originální odrůda. S těmito problémy se na každé výstavě dostaneme do problémů, kde odrůda vypadá jako Idared a má tvar Glostru. Vždy při určování odrůdy je u mě první otázka , jestli je to přeroubovaný strom.

V pomologii se vždy uvádí z jaké podnože je typizovaný plod. V nové pomologii to bývá z podnoří M9.

s pozdravem sadař vlada