Vhodné moderní odrůdy jabloní pro extensivní způsob pěstování na vysokokmenu

Však já říkám v podstatě totéž co Vy. Na polo i vysokokmenu můžete pěstovat při adekvátní péči jakoukoli moderní   odrůdu (s mála výjimkami jako spur typy, Clivia a jí podobné, baleriny atd.). Výška kmene není důležitá, rozhodující je agrotechnika - výživa, ochrana, řez, hnojení. Ale bavíme-li se o skutečně extenzivním způsobu pěstování, myslíme tím stromy podél cest, na mezích, maximálně v zatravněných sadech, kde na chemickou ochranu a speciální výživu není prostor a řez není žádný nebo se omezí na průklest jenou za pár let. A tady je, myslím, lepší sáhnout po starých odrůdách dlouhého vývoje. Názor, že nejsou tak chutné jako nové odrůdy je mýtus, který vzniknul porovnáváním plodů ze starých nemocných a vyčerpaných stromů. Odtatně chuť odrůd jako Grávštýnské, Matčino, Čistecké, Blenheimská r., Biesterfeldská r., Jardernička, Malinové holovouské mluví spíš o opaku.

V ceskom zahradkari bola fotka s Panom Loudom pri vysokokmenu rubinu, ktory ho vyslachtil a cely bol obsypany krasnymi jablkami. Ked ho taky fachman mal na vysokokmeni, urcite vedel preco.Podla mna ani rubinola by nemala mat problem.

Nemá někdo zkušenost s odrůdou jabloně Petra a Blaník? Petru mi v tomto fóru před lety doporučil pan Vinšálek.

Našel jsem si o nich informace na internetu - pochází ze sorty Podblanických jabloní, o těchto dvou se píše že jsou vhodné i pro pěstování na bujných podnožích, nenáročné. O Blaníku se dokonce píše o velmi zřídkavé probírce a také lze najít slůvko extenzivní pěstování...

Rodiče Petry jsou Jolana a Šampion a Blaníku Florina a Šampion. Šampion ale zdrobňuje plody při přeplození a nedostatečném řezu, takže nevím, jestli tuto vlastnost nepodědily i tyto dvě odrůdy.

Proto bych uvítal osobní zkušenost s pěstováním (nejlépe na bujných podnožích - nakolik zdrobňují plody, zda-li a jak moc se musí řezat...)

Konkrétně Petru bych chtěl nasadit jako pozdně letní/raně podzimní jabloň. Hledám totiž vhodnou jabloň pro toto období s požadavky na extenzivnost, bujný růst, pravidelná plodnost, minimum řezu spolu se zachováním nějaké kvality plodů - určité zdrobnění plodů a pár strupů navíc mi nevadí výměnou za nenáročnost, stejně tak úroda nemusí být nikterak hojná...

Na základě fóra Jablko podobné James Grieve jsem vyloučil James Grieve (nehodí se na bujnou podnož) a také Grávštýnské, které bohužel obrok vynechává. Pěstuji i jiné staré odrůdy, bohužel většina z nich má sklon k alternaci, takže vyhledávám nějakou spolehlivě plodící odrůdu pro raný podzim.

Pěstuji i jiné staré odrůdy, bohužel většina z nich má sklon k alternaci, takže vyhledávám nějakou spolehlivě plodící odrůdu pro raný podzim.

Nevím, jestli nehledáte kvadraturu kruhu. Budete-li pěstovat pravidelně plodnou odrůdu extenzivním způsobem - na bujné podnoži, s minimem řezu, dovedete ji rychle k zababčení, zestárnutí, zástavě růstu. Buďto striktně nelpěte na pravidelné plodnosti nebo pěstujte intenzivně.

Nehledám kvadraturu kruhu, ale zkušenosti pěstitelů a za každou takovou zkušenost jsem vděčný.
I mezi starými odrůdami jsou rozdíly - některé mají úrodu obrovskou a pak se z ní příští rok vzpamatovávají a téměř úplně vynechají (u mě nějaký druh renety, průsvitné letní, jadernička), jiné střídají větší a menší úrodu (např. můj starý neřezaný strom Boikovo obrovské má v plodném roce lehce nadprůměrnou úrodu, v příštím roce zase podprůměrnou, ale stále nějakou a na samozásobitelské zpracování to stačí). Matčino mám ještě malý strom, takže nemohu sdělit své zkušenosti, ale píše se o něm, že má nižší plodnost, nepravidelnou ale nikoliv střídavou! Čistecké lahůdkové nemám, ale píše se o něm že je plodnost pravidelná, ikdyž menší, stromy dlouhověkké. A o to mi jde - to jsem psal i do příspěvku výše - nepožaduji obrovskou úrodu, stačí mi nižší (vzhledem k objemu koruny vysokokmenu to bude stále dost...). Plodnost může být střídavá ve smyslu, aby ten slabší rok byla alespoň podprůměrná (Grávštýnské dle zkušeností diskutujících na tomto fóru naopak vynechává úplně). Nepotřebuji výstavní ovoce, nemusí to být chuťová jednička, malé zdrobnění mi nevadí.

Myslíte, že by se vážně nenašla mezi novějšími rezistentními a pravidelněji plodícími odrůdami ani jedna vhodnější do extenzivního pěstování?
Kdysi jste mi radil například Anetu - prý tolik nezdrobňuje plody. O plodnosti se píše že je poměrně pravidelná i na silných podnožích. Nevím jak je to s dlouhověkkostí, podle vás tedy za pár let odejde z důvodu vyčerpání?
O Angoldu se píše, že je určen i do extenzivních podmínek na bujném vysokokmenu. Holovousy jej prý doporučují do selských zahrad. Podobné se říká o Nabelle (potomek Matčina). Ptám se, proč by toto všechno tvrdili, pokud by bylo třeba každý rok šplhat s pilkou do koruny vysokokmenu, nebo bylo potřeba strom za 10-15 let porazit...

Proto jsem se také ptal na zkušenost s jabloní Petra, kterou mi zde kdysi poradil pan Vinšálek. Osobní zkušenost pěstitelů je totiž k nezaplacení. Mezi jednotlivými kultivary jsou velké rozdíly, občas se šlechtí i staré odrůdy (viz Nabella), proto se mi nechce věřit, že bych měl jen dvě možnosti - rozloučit se s pravidelností (a rezistencí) nebo pěstovat intenzivně.

můj starý neřezaný strom Boikovo obrovské má v plodném roce lehce nadprůměrnou úrodu, v příštím roce zase podprůměrnou

Mám jen 1 větev, nemohu posoudit

Čistecké lahůdkové nemám, ale píše se o něm že je plodnost pravidelná, ikdyž menší, stromy dlouhověkké

Vysokokmen Čisteckého z r.1983 plodí striktně střídavě. 20 let ho nikdo neřeže, přestal růst, odumírá.

Grávštýnské dle zkušeností diskutujících na tomto fóru naopak vynechává úplně

Gr. červené má ob rok malé množství, že skoro ani nestojí za to pro ně lézt. Spadené plody na pochutnání stačí.

Kdysi jste mi radil například Anetu - prý tolik nezdrobňuje plody.

Ano, plody má Aneta velké, byť na kmenném tvaru ji nemám. Ale chuť nedosahuje průměru, skladovatelnost nic moc a citlivost k pihovitosti velká.  Dnes nevidím perspektivu

O Angoldu se píše, že je určen i do extenzivních podmínek na bujném vysokokmenu

Asi ano, ale moje stromky Angoldu mají sklon střídat i na zákrsku

Podobné se říká o Nabelle (potomek Matčina)

Nevěřím. Úplně jiný růst.  Letorosty Nabely jsou sice silné, ale růst je slabý, skoro spurtypový. Vyžaduje pravidelný řez.

Každopádně bych zkusil pěstovat na polo- a vysokokmeni Admirála. Střížovičtí šlechtitelé to amatérům výslovně doporučují.

Děkuji za informace. Jak jsem říkal - osobní zkušenost je k nezaplacení. Zvláště jsem si poopravil informace o čisteckém - v pomologiích jsem se o střídavosti nedočetl.

Přesto kdyby se chtěl někdo další podělit o zkušenosti s Anetou, Angoldem, Nabellou, Blaníkem a Petrou na bujnější podnoži, budu jen rád.

Jen nevím, jak si mám vyložit tu poznámku s Admirálem...

Angold na podnoži A2 jsem vysadil do extenzivních podmínek na jaře 2014.  Loňského roku přinesl prvních pár plodů a letos má plody opět. Vzrůstnost je bujná, habitus neuspořádaný, nevytváří rovný terminál, má sklon k zahušťování koruny dlouhými tenkými výhony, které vyrůstají z kmínku.

Dále zde zkouším Orion, Merkur, Sirius, Admirál, Coxovu R.,Rozelu, Rubín, Honeycrisp, Matčino, Krasavu a Grávštýnské. Z těchto odrůd jsem měl první sklizeň pouze z Merkuru, některé odrůdy jsem ovšem rouboval na vlastní semenáče loni a letos. Takže o zkušenostech zde nemůže být řeč. Snad jen tolik, že se srnčí zvěří je to v pohodě, mnohem nebezpečnější je stádo ovcí.

Není žádný důvod nepěstovat nové odrůdy na semenných podnožích s minimalizací řezu, extensivním způsobem. Jsou samozřejmě odrůdy vhodnější a méně vhodné. Dá se říci že hlavním kritériem by mělo být to, na jak starých plodonoších je schopna odrůda ještě přinášet kvalitní plody, dle toho uzpůsobit četnost řezových zákroků. Pro srovnání, při optimálním pěstování odrůdy Šampion bychom v rámci koruny neměli mít starší dřevo než 4, maximálně 5 let, u odrůdy Rubín si můžeme dovolit plodonoše o stáří 10, nebo i 15 let a nebude to úkor kvality plodů.

Rubín je tedy jedna z Top odrůd pro extensivní pěstování, přispívá k tomu i výborná autoregulace násady- nepřeplozuje. Závadou je náchylnost k rakovině.

Nutnost každoročního řezu je obecně přecenována, při kvalitním zapěstování koruny stromu, je možno řez minimalizovat, až zcela vyloučit, bez negativních dopadů na kvalitu plodů, velice pěkně to vystihl Mudr. Dohnálek ve své kultovní knížce, která je věnována hlavně detailnímu řezu přísně vedených tvarů. V kapitole o volně rostoucích stromech doporučuje ovšem s výjimkou tvarování koruny v prvních letech- neřezat!

Že by to bylo proto, že jako jeden z mála opravdu pochopil, co je podstatou řezových zákroků?

           Ing. Fidla