Vhodné moderní odrůdy jabloní pro extensivní způsob pěstování na vysokokmenu

Já, jak jsem psal dole v jiném příspěvku, používám teleskopický trháček od Fiskars - je celkem lehký, maximální délka nástroje je 4m, takže jsem schopen utrhnout jablko v max. výšce 6m. Samozřejmě doprostřed koruny s tím jde špatně, takže neprobraná jablka nechám spadnout a použiji na mošt.

Na třešně lezu, zatím jsem mlád. Snad se mi to jednou nestane osudné... ;-)

Na sklizeň vysokých stromů se používá žebřík. Košík je opatřen hákem, aby se dal pověsit na větev a mohl jste pracovat obouma rukama. Je dobré mít korunu zapěstovanou tak, aby se do ní dal bezpečně postavit žebřík a aby byl pohyb v koruně snadný.

V.

Len pár poznámok k tomu teleskopickému "trháčku" alebo "česáčku". Možno sú už teraz modernejšie a kvalitnejšie ako za mojich mladších liet, ale aj tak - oberať takto desiatky či stovky kg jabĺk musí byť tortúra...Ďalšia vec: plody napr. Rubinoly, Jonagoredu, Pinovy aj v čase zrelosti držia pevne stopkou na plodonoši, takže aj pri zbere rukou (či presnejšie oboma rukami!) nie je vždy jednoduché oddeliť jablko bez odlomenia alebo poškodenia plodonoša. Alebo vytrhnutia celej stopky. Trhať to "česáčkom" mi pripadá ako opravovať Rolexky kombinačkami... Veľa jabĺk sa "sklidí" aj s vetvičkami. Tiež sa podľa mňa veľa jabĺk pri takomto zbere poraní alebo otlačí, tie už potom ťažko dlhodobo skladovať. Podobne pevne drží na dreve aj stopka Boscovej, ak by sme riešili hrušky. A to už nehovorím napr. o Jonalorde - toto jablko so stopkou "dlhou" 0,5-1cm je doslova nalepené na konároch. Oberať ho "česáčkom" musí byť etuda hodná Mr.Beana... Možno tie staršie odrody sa takto oberať dajú, ale nech mi nikto nehovorí že je to pohodlné, rýchle a praktické. Mám pocit, že pri tých vysokokmeňoch sa až tak veľmi nerieši zber nepoškodených plodov a veľká časť úrody končí inde než v pivnici. Ale proti gustu žiadem dišputát, ja Vám tie vysokokmene doprajem :-). IH

...jistá forma mimovolného zmlazování plodonosného obrostu-něco podobného se děje při řážení ořechů bidly+vrháním polínky či pomocí kopačáku. Barbarské, leč úspěšně praktikované. SPCH

Máte pravdu, že asi také záleží na odrůdě jablek, na jednom stromu to jde hůře a občas utrhnu i plodonoš a konkrétně Bojkovo obrovské jde asi nejlépe. Jinak jablka striktně nepodtrhávám (to by asi za stopku držela pevněji), i tak mi vydrží ve sklepě do jara, zpracovávám postupně dle odrůd jak vydrží.

Ten trháček od Fiskars má též díky kloubu polohovací horní část, takže když trhám něco v určité výšce stromu, nastavím kloub tak, abych optimálně zuby na trháčku podebral stopku. Jako tortura mi to nepřipadá, dokonce mě ráda střídá i manželka :-) To že by byla nějak otlačená nepozoruji, ikdyž jich do textilního sáčku utrhnu několik. Ale možná je to také odrůdou - jablka které takto trhám jsou v době sběru ještě tvrdá.

Podle té fotky co jsem poslal vidíte, že by u mě kvůli teráskám a svážkům byl žebřík problém. Přemýšlel jsem o takovém speciálním co se používá v USA (tam to mu říkají tripod ladder) i s teleskopickými nohami do svahu, ale u nás to nikdo nevyrábí a cena za dovoz ze západu byla příšerná. A poté co jsme si vyzkoušeli trháček, ze kterého jsem měl nejdříve také obavu, již takový žebřík oželím...

Nastavitelné žebříky i štafle do svahů se u nás běžně prodávají. Mám to také s normálními štaflemi ve svahu "o hubu" a párkrát už jsem šel k zemi :-).

mam predzahrádku s 30 zákrsky pro radost.na sade mam asi 30 vysokokmenu.jednak kvuli secení(nyni sečou ovce) tak pro pristupnost sadu.dostupna jablka se otrhaji ostatni oklepou do moštu.stromy mimo slivoni na pilatku nestříkám ani nemohu mam na zahradě kachny a slepici.větvičky krmim králíkům.zbytek drtim do kompostu na zeleninu.radši strup a červa nežli chemii.jsem z 580 nm.dřív jsem jezdil do rokytnice pro horské výpěstky(vysokokmenu)z jaroměře mi u nas moc nejdou.nyni kupuji polokmeny ktere vystríhám na spičák a založím novou korunu.miloš

No, nevím jestli poradím, ale já, když jsem byl mlád (tak kolem 30 let), tak jsem používal na trhání jablek na stromě pytel. Takový šikovný, trošku upravený. Menší pytel uvázaný za jeden spodní cíp a horní okraj popruhem a pověšený na prsa přes hlavu a rameno. Délka pytle a popruhu tak, aby horní, trochu podkasaný okraj (aby se nezavíral), byl v úrovni prsou.
Pytel jsem si přehodil přes rameno a hupnul na strom. Trhaná jabka jsem strkal do pytle (jako za košili). Když byl prázdný, tak opatrně, aby se nepotloukla. Když byl už hodně plný, tak jsem zase dával pozor, aby se mi nevysypala. Pak jsem slezl, jabka opatrně vysypal a roztřídil. Okraje koruny jsem trhal z cca 2 m štaflí a zbytky česáčkem. Košík s háčkem jsem měl také.
Trhal jsem takhle především Boskoopské (žluté) a Grávštýnské (žluté). Jabka moje nejmilejší.
Stromy to byly starší (věk neumím odhadnout), a vůbec nebyly obrovské. Myslím, že 5 m neměly. Kmeny cca 1,2 m, trošku převisající koruny ve tvaru podlouhlého bochníku (ve směru políčka). Na počátku mé péče (cca 15 roků) jsem je pro zababčení a střídavou plodnost prořezal. Pak občasný průklest. Boskoopské plodilo každoročně. Grávštýnské asi také (ale přesně si nevzpomínám). Stále je pokládám za ideální stromy do zatravněného sadu. (Vysočina 600 m/m). Ostatní stromy jsem klidil jak to šlo (na „přerostlé brokolice“ Bernského nejde vylézt). Obrovské stromy jen sběrem na zemi a na mošt třeba oklepal ráhnem.
Dnes mám Boskoopu a Grávštýn zas. Boskoopu mladý strom a Grávštýnem jsem letos přerouboval část Jamesa Grevesa. JG

Dovolím si citovat z této knížky z roku 1938:

Jedním z nejrozšířenějších omylů při pěstování polo- a vysokokmenů a i keřovitých zákrsků jest názor, že nutno koruny jejich řezati stále, aby nesly ovoce. Hlavním propagátorem této nešťastné myšlenky byl Mikuláš Gaucher, rodem Francouz, potom aklimatizovaný Němec, jehož zahrady ve Stuttgartě byly svého času evropskou zvláštností, a jeho následovník Pekrun. Jejich názor na pěstění vysoko a polokmenů, na vyumělkovaný tvar husté koruny s jeho stálým a věčným řezáním plodonosných a jiných větévek, byl a je úplně falešný a byl jednou z hlavních příčin, proč ovocnářství zůstávalo ve svém vývoji nazpátek. Dnes neřežeme vyrostlých vysokokmenů a polokmenů ani keřovitých zákrsků vůbec, aby koruna jejich nebyla příliš hustá, aby slunce a vzduch mohly všude působiti a svůj blahodárný účinek vyvíjeti, poněvadž tyto jsou jedním z nejhlavnějších podporovatelů plodnosti. Stálý řez stromům škodí velice a stále řezaný vysokostrom není nikdy tak plodný, jako strom neřezaný.

Vysokokmen, polokmen a volný krsek řežeme pouze v prvých dvou až třech letech života abychom mu dali správný základ, silnou a nosnou korunu a když jsme toho docílili, obmezujeme se pouze na odstranění hustých a nesprávně rostoucích větví a v časech pozdějších, kdy strom již stárne a nerodí dostatečně, na omlazení koruny.

Stálý řez stromům škodí velice a stále řezaný vysokostrom není nikdy tak plodný, jako strom neřezaný.

Dovolím si text knížky z roku 1938 považovat za překonaný, dokonce zastaralý a dnes již neplatný.
V dobách, kdy potravin, ovoce i hnojiv byl nedostatek, bylo hlavním cílem získat co nejvíc kilo ovoce za co nejmíň nákladů.
   Dnes je situace zcela opačná Jiné než prvotřídní ovoce nikdo nechce, je neprodejné a vlastně je to odpad, kterého se obtížně zbavujeme. Nemusíme jako vzor brát ovocné dřeviny jako víno či broskve, kde je každoroční řez bezpodmínečný, stačí se podívat do komerčních sadů. 

Sám zkonzumuji během roku velké množství ovoce... z padavek děláme na domácím odšťavňovači mošt na zimu nebo hruškové placky, šveskové křížaly  . Úrodu sklízím teleskopickým trháčkem, jde to celkem rychle

Nechci Vám brát iluze, Váš přístup k přírodě a ekologii je mi velmi sympatický. Ale 3-4 slušně plodící vysokokmeny Vám přinesou úrodu, kterou Vaše rodina nesní v plackách a křížalách ani jako stočlenná a teleskopický trháček by měl práci do jara.
   Moderní odrůdy se na extenzivní tvary - až na výjimky - nehodí z jednoho důvodu. Dlouhověké stromy nesou vždy odrůdu, která bujně roste, pozdě vstupuje do plodnosti a není momořádně (a každoročně) úrodná. A takové odrůdy se dnes jednoduše nešlechtí.