Úvazek roubu

Nic nového neporadím, nepřestaňte trénovat... Roubování za kůru je určitě jednodušší, samozřejmě pokud to průměr větví/roubů dovolí...

Jádroviny se ujímají dobře, i pokud roub není zcela ukázkový. Asi bych to neměl říkat,  ale ujímaly se mi i rouby s kratšími styčnými plochami. Důležité je, aby řezné plochy nebyly konvexní (duté), popř. "do vrtule".  Nebo zkuste použít jiný nožík - já třeba nemám rád tlusté čepele, preferuji čepel co nejtenčí, ale nesmí se při řezu bortit a ohýbat.

Poradil bych asi totéž.  Zdravé svěží rouby jádrovin se ujmou, i když řezné plochy nebudou ideálně rovné a kambia se budou krýt jen zčásti.
    Jako technicky jednoušší metodu bych navrhl anglickou kopulaci - zdá se sice složitější, ale po zaklesnutí roubu a podnože za jazýčky máte obě ruce volné a nemusíte při úvazku roub přidržovat. Jde to pak opravdu snadněji. Nic lepšího u stejně silné podnože a roubu neznám - metoda za kůru je v těchto případech nepoužitelná.

Naprosto souhlasím s tou anglickou kopulací, navíc, pokud je někdo dřevák jako třeba já a není schopen udělat úplně rovný řez, tak přichycením roubu a podnoze za jazýčky dosáhne většího spojení roubu a podnože. Nebo mi to aspoň tak připadlo.   

Nejlepší a nejpřesnější kopulační řez roubu může laik vytvořit na prkýnku nebo polystyrénové nebo korkové desce. Nožem pak jen zatáhnete jako smyčcem. U tenčích roubů, kterých mám málo, to někdy tak dělám. Tlustý roub se tak řezat nedá.   Mimmo

Hlavně si nic nedělejte z toho, že řez neprovedete jedním řezem. Roubuji už 20 let (i když ne moc) a většinu řezů musím opravovat. Procento úspěšnosti ujmutí mám okolo 95%. Řezné rány k sobě přilehnou po stažení pružnou páskou (Někdy používám i pružnou elektrikářskou, lepí a tím dobře drží. Většinou ji ale používám lepicí stranou ven, lépe se pak po srůstu sundává.) Anglická kopulace je po troše treningu nejspolehlivější.

Používám anglickou kopulaci, skutečně manipulace je lepší, ale hodně roubuji i do rozštěpu jednoleté výhony a rouby stejné síly, či rouby o menším průměru, než je podnož. Někdy i rouby od průměru 2mm a jde to(sakury).

Já používám klasickou kopulaci, ale pomáhám si obyčejným kolíčkem na prádlo. Velmi dobře zastane funkci další ruky a omotávání páskou je potom naprosto pohodové.

Také jak pan Vysloužil jsem v knížkách našel doporučení nechat vyčnívat řez roubu nad podnoží.I kyž ne tolik jak on uvádí, jen asi 3-5mm.Doporučuje se to k vuli zavalení kalusem.V posledních letech kromě za kůru obyčejně nebo zlepšený způsob, zkouším Tittlův způsob.Zdá se mi dobrý.

Ve staré německé knize jsem viděl zajímavé roubování za kůru. Roub byl seříznutý na klinek a vsunut do rozříznuté kůry - odchlípnuté jen na jedné straně zářezu. Řez na klínku byl na jedné staně roubu delší -ten přiléhal ke dřevu, na druhé kratší - přiléhal ke kůře. Zboku na klínku byl ponechán pupen. Srůst je na velké ploše a není třeba přesně poměřovat jako u Tittelova způsobu. Nakreslil bych, ale neumím.

Ten pupen na boku mě nenapadl. Je to plochý klínek, nebo "kozí nožka"? je to určitě dobrý nápad, očko bude mít kudy vyrašit.  Jinak když roubuju za kůru, vždy na koci malý klínek udělám. Ta špička by se při zasunutí stejně odchlípla. A to odchlípnutí jen jedné chlopně se dělá při zlepšeném za kůru taky. Ještě se při tom lehce seškrábne kůra na boku přiléhajícím k neodchlíplé kůře.