Uschnutí jabloně

A co ta žlutočerná trubka u plotu na druhém obrázku? Není to plyn? Nevede v místech onoho tmavého pruhu? Nevedl výkop tamtudy? A čistě náhodou: neuniká ten plyn? Stačil by i naprosto nepatrný, prakticky nepozorovatelný únik plynu a může ze země buď vytlačit kyslík anebo sám od sebe škodlivě působit na kořeny stromů (tráva koření povrchově a tak by jí to nemuselo vadit tolik, jako stromu).

Josef.

Dobrý večer. Pavle, pokud je takto poškozený kmen v jarních měsících osluněn /jižní strana kmenu/ mám zato, že je to mrazová deska. Podle toho co je patrné na první fotce strom již dříve několikrát namrznul. Měl snahu poškození zacelit. Letošní velice teplé předjaří a potom mráz strom odrovnalo. Strom měl  jenom to co se dostalo nad poškození a zbytek nepoškozené kůry již nestačil utáhnou korunu. Otázka je proč ostatní stromky nejsou načnuté. Píšete, že jste u potoka - hryzec vodní.Zdeněk 

Myslím si, že to je kombinace obojího. Mrazových desek i hryzce. Letošní únor mrazovým deskám docela přál.

Hryzec vodní dokáže zlikvidovat i 5 letý stromek. Zvláště pak mu chutnají kořeny slaběji rostoucích podnoží s větším počtem jemnějších kořínků. Jeden stromek mu stačí. Až odejde, příští rok si vybere další. Mně takto postupně likviduje stálezelené plazivé keře v okrasné části zahrady. U zetě postupně zlikvidoval polovinu vřeten dnes 5 letých jabloní na M9. V ochraně vyzkoušeno všechno možné. Gelové i granulované nástrahy, pasti, elektronické odháněče i tablety fosfidu zinku. Trvale nepomáhá nic.

Blízkost potoka napadení hryzcem významně zvyšuje. Ale hryzec vodní žije a škodí i tam, kde široko daleko žádná voda není, obzvláště, když na pozemku bývá dlouho neposečená tráva.

Na této starší fotce vidíte stromek čačanské lepotice (podnož byla asi myrobalán, neboť stále u kmene obrůstal) sázený v r.1998. V květnu 2006 tento vzrostlý 8-mi letý stromek větrem při bouřce spadl a já jsem s překvapením zjistil, že velká část kořenů je značně ohryzané hryzcem nebo hrabošem. Teď již každý stromek sázím do drátěných košů z králičího pletiva.

Existuje hryezc vodní a hryzec zemní, proto jeden je vázán na potok. Hryzce jsem zlikvidoval během jednoho roku do sklopných pastí, tak počítám 15 kusů, včetně dvou lasiček jako predátorů. Stromky mne sežrali 2 a to na podnoži M9, vysazeno jem měl v tu dobu asi 25 kusů ale většina na vzrůstnějších podložích. Dokopal jsem se ke hnzídu, kde byla komora napěchovaná ucvaknutými kořeny, pak hnízdo, pak záchod.

Blahopřeji k úspěchu, Rony. Váš postup ale u mne uplatnit nejde. Než jsem začal vysazovat okrasné keře, nechal jsem si přivést do této části zahrady veliké kameny. A to byl ten malér. Pod těmi obrovskými balvany má hryzec ideální místo na hloubení svých komor. A vzhledem k vzrostlým dřevinám už s nimi nepohnu. Mezi dřevinami je mulč. Další malér je v tom, že okrasná část zahrady končí u cesty, vedle které teče potok. Jeho břeh je doslova prošpikován norami.

Zajímavé je, že za 3O let, co zahradu mám, mi hryzec nezlikvidoval ani jeden ovocný stromek. Přičítám to pravidelnému sečení trávy, herbicidnímu úhoru kolem stromků a také asi pomohly kočky. Zde se také dobře dají včas objevit nory a účinně zasáhnout.

Když je zahrádka u potoka, tak prý je dobré zakopat u plotu pásy plechu vysoké 30 cm. Hryzec obvykle dělá nory jenom tak 10 cm pod povrchem a toto jej odradí. Hryzec nemá takovou hrabcí schopnost jako krtek. Často využívá chodeb po krtkovi a dokoce dělá chodby za sucha tak, že hlínu sesouvá do prasklin (kopíruje prasklinu) půdy a proto se těžko prozradí. Jinak spolehlivě fungují tablety, které zplynují přijímáním vlhkého vzduchu a nazanechávají rezidua v půdě. Bylo označeno jako PH4, což by mohl být přímo bojový plyn šířící se norami. Původně se to vyrábělo v bývalé NDR a lesáci dávali do nor vzteklých lišek a jiné hávětě. Nevím jaká náhrada je za to dnes. Mnoho lidí vzdává boj s hryzci zbytečně předem aniž by nastražili jedinou kovou sklopnou past těsně ke kolmo odkopnuté díře. To se nedá přejít.

měl jsem stejný problem, spodní poškození jsem si způsobil sám a to krovinákem jsem mu poškodil kůru a neošetřil poté stromek slábnul, další poškození udělalo silné jarní slunce a následný mráz, stromek prasknul a několik let živořil, sice kvetl, rodil ale nic moc, byl se na něj podívat zahradník a ten mi řekl pouze vykopat, na jeho radu každý rok na jaře stromky natřu vápnem a již nepraskaj, kořeny měl zdravé i když jsem také měl problémy s okusem,  od té doby sázim do dvojtého pletiva a mám klid

Dobrý večer. Hryzec vodní mě celkem netrápí. Veškeré stromky sázím taky do drátěných krabic. Kočky nechávám volně lovit a při čekané je zásadně neruším. Dneska se mi ale podařilo toto  - viz foto. Tento snímek jsem nazval " A je to"  Mat a Pat.  Zdeněk

Tak nevím, jak si ten snímek mám vyložit.  To jste ty hrábě o hlodavce přerazil a nebo hlodavec hrábě přehlodal?