To byly časy



Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 248.27 (?)
17.2.2016 23:01

On je tak trochu rozdíl mezi kravským lejnem sbíraným na pastvině a čerstvým hovězím hnojem.

To lejno co se užívá k ošetření ran v korunách i na kořenech stromů by měl být ten "kravinec z pastviny", ideálně pak jeho svrchní zaschlá slupka. S ohledem na procesy, které při zasychání proběhly (aerobní stabilizace) nemá sklon při přeměnách dusíkatých látek vytvářet čpavek (a tak nepálí) a přitom obsahuje látky dobře hydratující strukturu vzniklou smícháním s krtincem. Jenže nyní máme acrylamidový hydrogel a lignohumát, jejich směsný roztok funkčně plně nahradí "kaši z krtinců a lejna".

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
host - 184.133 (?), 16.2.2016 10:32, zobrazeno: 5805x

Kolik je na tom i dnes pravdy


Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Jaroslav u Prahy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 228.47 (?), 16.2.2016 14:49

Bať, bať - svatá pravda!

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 16.2.2016 16:25

Chvályhodný plakát. Ale každá pravda je relativní a ne každá platí nadčasově.

1.  Každé prázdné místo někomu patří. Pokud majitel nebude mít odbyt ovoce, je je jeho osázení bezúčelné
2 Nevím, k čemu jsou ovocná jádra dobrá. Jestli na výrobu podnoží, kriteriem je spíš klíčivost.
3. Chyba. Kravské lejno na kořeny nepatří.
4. Záleží případ od případu. Na hloubce ornice, kvalitě půdy a jejím vyčerpání či odpočatosti.
5. Není jasné, o jakém utrpení se píše. Zda při výsadbě nebo růstu.
6.Nic se nesmí přehánět
7.Zhruba to platí, ale napsáno je to hodně nepřesně.  Písčitá půda neznamená automaticky špatná,  nízké tvary hrušní a třešní vyžadují (na rozdíl od slivoní na myrobalánech) nejlepší půdy.
8.Pěstitelé palmet, kordónů a solaxů by nemuseli souhlasit.
9. Zbytečné.
10. Lze souhlasit

Hříchy:

1. Hříšní trávníkáři
2. Platí. Sloupovky tehdy neznali.
3. Neublíží, ale není nutné. Stromy v lese taky nikdo nečistí
4. Na dlouhou debatu, zda je to vyplatí.
5-7 Vcelku prázdná slova. Pokud člověk chodí do práce mimo sad, těžko jim může dostát.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 153.9 (?), 17.2.2016 22:45

Ad 3: Svého času jsem četl (Knihovnička Květů č. XY) o sadaři, který kořeny jabloní přes výsadbou máčel v kaši z hlíny z krtinců a lejna od březí krávy. Prý něco jako stimulátor... Nicméně tamtéž, asi jen v jiném čísle, jiný sadař v nepříznivých podmínkách sadil semenáčky jabloní "pod motyku" na různé meze apod. Příroda si i v tomto případě poradila.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 248.27 (?), 17.2.2016 23:01

On je tak trochu rozdíl mezi kravským lejnem sbíraným na pastvině a čerstvým hovězím hnojem.

To lejno co se užívá k ošetření ran v korunách i na kořenech stromů by měl být ten "kravinec z pastviny", ideálně pak jeho svrchní zaschlá slupka. S ohledem na procesy, které při zasychání proběhly (aerobní stabilizace) nemá sklon při přeměnách dusíkatých látek vytvářet čpavek (a tak nepálí) a přitom obsahuje látky dobře hydratující strukturu vzniklou smícháním s krtincem. Jenže nyní máme acrylamidový hydrogel a lignohumát, jejich směsný roztok funkčně plně nahradí "kaši z krtinců a lejna".

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 18.2.2016 8:38

Říkalo se, že lejna březích krav obsahují růstové stimulátory, které pomáhaly hojit rány např.po okusu zvěří. Máčení kořenů v kaši s kravincem ale prospějě hlavně samotnou vlhkostí a kontaktem kořínků se zeminou (bude-li víc hlíny než lejna). V současnosti bych neradil dávat kravinec ani na kořeny, ani na rány ve dřevě. A kde ho taky dneska shánět, že.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6491) - 9.135 (?), 18.2.2016 9:02

Moč březích krav používají (používali) chovatelé ryb k vyvolání tření v chovných rybnících. Jinak s tím získáním čerstvého kravince to nebude až tak složité myslím.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 18.2.2016 9:19

Pro mě tedy ne, mám kravín hned za plotem. Ale jsou tam jen býci na maso, obávám se, že březí letos nebudou. crying
    S tou močí je to pravda, nicméně kráva nemá kloaku, takže na jejím lejnu mnoho moči, potažmo metabolizovaných hormonů, není.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika