To byly časy

Kolik je na tom i dnes pravdy

Bať, bať - svatá pravda!

Chvályhodný plakát. Ale každá pravda je relativní a ne každá platí nadčasově.

1.  Každé prázdné místo někomu patří. Pokud majitel nebude mít odbyt ovoce, je je jeho osázení bezúčelné
2 Nevím, k čemu jsou ovocná jádra dobrá. Jestli na výrobu podnoží, kriteriem je spíš klíčivost.
3. Chyba. Kravské lejno na kořeny nepatří.
4. Záleží případ od případu. Na hloubce ornice, kvalitě půdy a jejím vyčerpání či odpočatosti.
5. Není jasné, o jakém utrpení se píše. Zda při výsadbě nebo růstu.
6.Nic se nesmí přehánět
7.Zhruba to platí, ale napsáno je to hodně nepřesně.  Písčitá půda neznamená automaticky špatná,  nízké tvary hrušní a třešní vyžadují (na rozdíl od slivoní na myrobalánech) nejlepší půdy.
8.Pěstitelé palmet, kordónů a solaxů by nemuseli souhlasit.
9. Zbytečné.
10. Lze souhlasit

Hříchy:

1. Hříšní trávníkáři
2. Platí. Sloupovky tehdy neznali.
3. Neublíží, ale není nutné. Stromy v lese taky nikdo nečistí
4. Na dlouhou debatu, zda je to vyplatí.
5-7 Vcelku prázdná slova. Pokud člověk chodí do práce mimo sad, těžko jim může dostát.

Ad 3: Svého času jsem četl (Knihovnička Květů č. XY) o sadaři, který kořeny jabloní přes výsadbou máčel v kaši z hlíny z krtinců a lejna od březí krávy. Prý něco jako stimulátor... Nicméně tamtéž, asi jen v jiném čísle, jiný sadař v nepříznivých podmínkách sadil semenáčky jabloní "pod motyku" na různé meze apod. Příroda si i v tomto případě poradila.

On je tak trochu rozdíl mezi kravským lejnem sbíraným na pastvině a čerstvým hovězím hnojem.

To lejno co se užívá k ošetření ran v korunách i na kořenech stromů by měl být ten "kravinec z pastviny", ideálně pak jeho svrchní zaschlá slupka. S ohledem na procesy, které při zasychání proběhly (aerobní stabilizace) nemá sklon při přeměnách dusíkatých látek vytvářet čpavek (a tak nepálí) a přitom obsahuje látky dobře hydratující strukturu vzniklou smícháním s krtincem. Jenže nyní máme acrylamidový hydrogel a lignohumát, jejich směsný roztok funkčně plně nahradí "kaši z krtinců a lejna".

Říkalo se, že lejna březích krav obsahují růstové stimulátory, které pomáhaly hojit rány např.po okusu zvěří. Máčení kořenů v kaši s kravincem ale prospějě hlavně samotnou vlhkostí a kontaktem kořínků se zeminou (bude-li víc hlíny než lejna). V současnosti bych neradil dávat kravinec ani na kořeny, ani na rány ve dřevě. A kde ho taky dneska shánět, že.

Moč březích krav používají (používali) chovatelé ryb k vyvolání tření v chovných rybnících. Jinak s tím získáním čerstvého kravince to nebude až tak složité myslím.

Pro mě tedy ne, mám kravín hned za plotem. Ale jsou tam jen býci na maso, obávám se, že březí letos nebudou. 
    S tou močí je to pravda, nicméně kráva nemá kloaku, takže na jejím lejnu mnoho moči, potažmo metabolizovaných hormonů, není.