|
Roubování
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | < 11, 12, 13, 14, 15 >
|
|
|
|
|
|
host - 1.251 (?), 19.3.2007 1:27
belgický brousek byl speciální druh jemného pískovce. Vhodný kámen se dá ještě leckde v kraji, kde je pískovec najít, třeba v řečištích. Nejlepší je ten, který je z jemného písku a který prošel během věků trochu tepelnou přeměnou v blízkosti nějakých termálních jevů. Tady na severní Moravě by to mohly být vybrané vrstvy takzvaného godulského pískovce, ze kterého je tvořena severní část moravskoslezských Beskyd. Aspoň ty pískovcové kameny tady v potocích občas vypadají velice podobně jako ten kus belgického brousku, co mám doma.Později kameníci dělali luxusnější složený z vrstvy jemnějšího a hrubšího pískovce. Zase o hodně později zmizelo umění dělat ty brousky a trpělivost hledat vhodný kámen a tyto brousky se začaly dělat ve fabrikách lisováním korundového a karborundového prášku. A takový mám doma a používám už asi 20 let, kdysi jsem ho sehnal v Karborundu v Benátkách nad Jizerou. Myslím, že jsou pořád v nabídce.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 1.251 (?), 19.3.2007 1:44
Ten brousek má rozměry 15x5x2,5 cm. Co se týká roubování používám běžný odložený kuchyňský nerezový nůž. Odložený proto, protože má oproti jiným velice tenkou čepel a v kuchyni by pravděpodobně utrpěl nějaké zuby na ostří. Nabroušený vydrží tak do deseti řezů, než otupí, když si u nedůležitých řezů vypomůžu druhým brubším nožem, vydrží tak na naroubování 2 - 5 stromků. Co se týká intenzity broušení, u belgického brousku brousí oxid křemičitý a přimíchaný oxid železa, což je mnohem měkčí materiál než korund nebo karborundum. Staří si ale pískovec považovali, údajně prý dobře nabrousil, ale tolik "nežral"ostří jako korund. Nevím ale jak by se osvědčil pískovec na dnešní moderní supertvrdé materiály typu zmrazené ostří.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 50.44 (?), 23.3.2007 18:50
Když už byla řeč o karborundu: valice záleží na materiálu čepele. Z novější produkce jsou to většinou tzv. mražené, tvrdé oceli, které tvrdým brouskem jenom ohladíte. Jako oko v hlavě opatruji notně opotřebený nůž po dědovi, používám ho už 40 let, s jeho broušením nemám problém a protože dobře drží ostří (na rozdíl od nerezu), brousím ho jen v nejnutnějším případě. Je to takový Rols Royce mezi noži. Taky jsem měl nože z KDS; roubovák byl přijatelný, zato žabka měla čepel snad z nějaké obruče.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 33.75 (?), 7.4.2007 0:20
Co se týče broušení používám jak carborundum z Benátek tak piskovcový brousek z Rožnova, ale nejlepší je keramická vložka z pyrometru z průmyslové pece, kterou mám asi 20 let a ta je opravdu nejlepši (materiál podobný pojistce).
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | < 11, 12, 13, 14, 15 >
|
|
|
|
|
|
|