Řez roubů ve druhém roce po roubování

Soused mi vloni narouboval jednu starou jabloň rouby Rubínu. Rouby rostou jako z vody a měl bych je prořezat. Výchovný řez nově vysazených stromků zvládám, ale tady jsem bezradný. Na třech hlavních větvích se ujaly jeden, tři a čtyři rouby. Má se ponechat jen jeden a ostatní odřezat? Je lepší nechat horní nebo spodní roub? Nebo jich nechat více? Poraďte prosím.

Vyberte ten nejlépe vyvinutý, nejlépe postavený. Ostatní postupně oslabujte řezem tak, aby až rána zaroste, zůstal jen ten jeden vybraný výhon. Ten případně upravujte prosvětlováním. Rubínu moc nezkracujte obrost, rodí na koncích výhonů.

Ještě bych doporučil , pokud možno, rozhodnout se pro roub na vrchní části přeroubované větvi. Ujmuté rouby spodní se později lehce vylamují. H.

Řeči o tom, že lepší by byl nový mladý stromek, či že roubovat se mělo jinak, jsou už dost zbytečné - je to, jak to je. Můj názor:

• Obvykle se vybere 1 roub, u šikmých větví nejčastěji ten na horní straně, jako základ a zkrátí se výchovným řezem - viděl bych to snad na polovinu, možná i více. Příliš velké přírůstky bych omezil letním řezem.
• Ostatní zatím nelikvidovat, jen velmi hluboce zkrátit a pak několikrát za zelena opět zkrátit - slouží jako pomocné k zavalení rány.
• "Důležité" rouby je dobře chránit před vylomením vyvázáním k opěrným laťkám, velké přírůstky působí na srůst jako "páka".

Až teď jsem si prohlédl fotku Vašeho stromu. Byl v minulosti velmi zanedbán a proto těžko zvladatelný. H.

Se všemi radami lze souhlasit.  Nepoznám podle obrázků, zda byl nebo nebyl strom velmi zanedbán v minulosti.   Možná bych rouboval blíž ke kmeni, tažné větvičky byly i tam.
  Problémy v dalších letech po přeroubování mohou být. Jak se rouby olistí, mohou se ve větru vylomit. Je to dokonce častější než v roce štěpování, taky už bývá odstraněný úvazek. Nejnáchylnější na vylomení je jeden ponechaný roub - mívá již v červnu velké přírůstky.
   Druhým problémem bývá hojení u ponechání jednoho - obvykle horního roubu jako pokračování větve. Pokud se ostatní rouby hodně zakrátí, přísun mízy k nim je omezen a stará větev se špatně zavaluje a hojí.
   Z obou těchto důvodů raději ponechávám první rok všechny rouby a jenom je zkrátím asi o třetinu. Vypadá to sice blbě, ale není problém to opravit v příštím roce (letech) zpětným řezem do staršího dřeva - vybráním té nejlépe rostoucí větve. Zahojení rány považuji v tuto dobu za důležitější. Hrozí, že zachne kůra a dřevo pod neujatými a zakrácenými rouby i níž a rána se pak nezahojí nikdy. Za důležité to považuji u přeroubovaných větví tak 8 cm v průměru a silnějších. U mladých stromků je hojení obvykle bezproblémové.

Děkuji za rady. Mladé stromky postupně vysazuji na hektarové zahradě za chalupou. Těhle starých mi bylo líto porazit a víceméně to beru jako experiment a možnost zkoušet. Stejně rostou na nevhodném místě (severní strana, ve stínu velkých stromů...) takže velkou úrodu tady neočekávám.

Myslel jsem, že soused se v roubování vyzná, ale vy píšete, že roubovat se mělo jinak - poraďte jak. Více pahýly větví seříznout? Roubovat postupně větev po větvi?

Soused mi vloni slíbil, že mi to letos i prořeže, ale má letos "jiné" starosti a nemůžu ho sehnat. Jsem na chalupě jen o víkendu a on dělá na směny... Adam

Proč jste se vlastně rozhodl takhle velký strom přeroubovat?

Mám rád klasiku. V jasných pravidlech se člověk rychle orientuje. Tady je klasikou zakládání korunky. To znamená maximálně 4 kosterní větve a jeden střed, další řád větvení u kosterních větví až po půl metru, patro 0,8 až 1,0 m, stačí tři větve. Vše ostatní je obrost sice užitečný, ale vhodný jen jako plodonosný, tzn. v létě omezovat nebo ohýbat. Patro zakládat raději později.

To je schema. Váš strom do něho obtížně vpasujete. Málo větví, nesymetrie, obrost daleko od kmenu. Jedno možné řešení bylo výrazně větší seřezání pahýlů (pár tažných větviček je třeba nechat, i když jsem už zkusil říznout vysokokmen v půli a naroubovast a vyšlo to). Druhé, možná lepší řešení je po razantním seřezání počkat na bujný obrost a ten pak roubovat kopulací, tj. šikmým řezem stejně silné větévky i roubu. Zkuste se podívat na zahrada.zjev, jsou tam metody řezu i roubování popsány. Vlastní tvořivosti se meze nekladou, někdo vytváří chybějící větve roubováním do boku. Pokud máte nenarašené rouby, je teď vhodná doba na pokusy. Jde to i za zelena v "klimatické buňce". Je také možné dřevo starých stromů využívat na topení nebo uzení. Dřevěný popel je pak dobré hnojivo. I o kácení a dobývání pařezů je zde vlákno, právě tak jako o motorových pilách. Když budete chtít přečíst všechny dobré rady, tak se ani na zahradu nedostanete. Tím chci říci - poraďte se a pak to udělejte po svém. Zkušenost je prý nesdělitelná.

Všichni diskutující mají pravdu.  Pokusím se zdůraznit to, co mne se nelíbí. I přeroubovaný strom musí ctít zákony růstu koruny. Tady postrádám mírně vyvýšený a dominantní terminál.  Postrádám tzv. tažní větvě. To je nesmírně důležité aby nějaká fotosyntéza probíhala a neodumřelo mnoho kořenů. Co to je tažní větev? Je to taková již obvykle převislá větev "neschopná" intenzivního růstu a nachází se jako odbočka pod místem roubování asi 5 až 8 cm ideálně a až svoji funkci splní, tak se odstraní. To co je na prvním snímku sice ujato, tak neznamená, že je vyhráno. I ve třetím roku najednou odumře kůra a je po stromu. Každý si musí uvědomit, že kořeny a habitus stromu jsou fungující soustava a zasáhneme- li do toho uřezáním věch větví, tak je zle a kořeny odumírají a nejsou-li tažní větvě ani se novém netvoří. No a na závěr. Každá odrůda trochu jinak reaguje na radikální zmlazení a přeroubování. Zkusím zítra sem dát foto úspěšně a radikálně přeroubovaných stromů (neúspěchy nemůžu již vyfotit), na kterých ani není poznat, že k takovému úkonu došlo.