Podzimní přihnojení

Nic ve zlém, ten příklad s kompostárnou je mimo mísu. Od počátku do první fáze procesu kompostování se tato směs organických surovin nazývá zakládka. Nesprávně (ač dosti často používaně) se mluví o kompostu (zralý, nezralý, v první fázi, druhé fázi apod.).

hmm ten odborný termín znám, ale zkusil ste dětem na zahradě říci, že kbelík s vytrhaným plevelem mají "odnést na zakládku"???

A většině měst, aby nádoby na sběr a svoz biomasy nenazývaly kompostainery?

Na pojmenování by se dala začít žabomyší válka, ale vraťme se k tomu, co jsem uvedením pojmů chtěl objasnit. Tedy že pro rozvezení ke stromům "použiji nevyzrálý kompost" = tedy takový kompost kde již proběhly všechny potřebné procesy, aby se to kompostem nazývalo, ale ještě to není to, co by mohlo být nazáváno plně-mineralizovaným kompostem (tmavočerná hmota s plně rozpadlámi složkymi včetně dřevoštěpky a cévnatách částí ze zkompostovaných trvalek).

Pokud chcete přispět ostatním čtenářům, doporučuji tedy sehnat fotky struktury typické pro zakládku, nevyzrálý kompost a plněmineralizovaný kompost.

Vidím, že googlit umíte, tak můžete ostatním čtenářům přispět přímo Vy.

Od počátku do první fáze procesu kompostování se tato směs organických surovin nazývá zakládka

Čeština je řeč živá. Některá slova se ujmou a v obecné mluvě  používají, jiná nikoli. Možná se skutečně v odborné terminologii směs nazývá zakládka. Ale já dál budu házet rostlinný a kuchyňský odpad na kompost do kompostiště, po roce ležení kompost přehážu a po dalším roce kompost vyvezu a zaryju.

Jak je libo. Také házím rostlinný odpad na kompost, ale už nsleduji brouky na ředkvičkách, hnilobu na švestkách a humus na talíři. Bylo to spíše upozornění, aby si to někdo nevyložil jinak.

Kompostem je rozhodně lepší hnojit v pozdním podzimu (není už nutné ho zapravovat), než hnojit kompostem na jaře - to by muselo být opravdu brzo. V následujícím vegetačním období už strom ty živiny lépe využije.
Únik živin při pozdním podzimním hnojení už u stromů nehrozí, to by muselo být na svahu a nějaké mimořádné srážky.
Naopak, při jarním hnojení organickými hnojivy bez zapravení, je nebezpečí ztráty živin těkáním, zejména při vyšších teplotách je významný únik N.

V dobách, kdy se ještě masově nepoužívala průmyslová hnojiva a bylo dostatek hnojiv statkových, se louky hnojily dobře rozloženým hnojem v listopadu, případně v zimě. Hnojem na jaře nikdy.

Možná pánové při té bitvě o dusík (ve vzduchu je ho 70%) pominuli, že se kompostem a hnojem dodává do půdy zejména organická hmota, což je velmi důležitý bod, ne-li nejdůležitější. V souhlasu s VV zvedám ruku pro podzimní hnojení statkovými.

Prosím Vás nevíte, který chem. prvek (nadbytek/nedostatek) nebo špatný poměr prvků (P, K, Mg ai.) může bránit příjmu vápníka. Děkuji.

Tipnul bych Mg, ale??? Síran hořečnatý může reagovat s vápníkem za vzniku nerozpustného síranu vápenatého. Ale jak to funguje třeba v dolomitu /uhličitanu vápenato-hořečnatém/, nevím.

Jabloně:

 Pozor na hnojení draslíkem, protože ten způsobí jen další omezení příjmu vápníku. Doporučuji pod stromy pravidelně vápnit mletým dolomitickým vápencem, protože ten obsahuje další důležitý prvek - hořčík. Hlavně je důležité nepřehnojovat dusíkem.