Ovocná stěna pana Kotyšana z Receptáře

Pane Hlavaty, pokud nemate druhou (studenou) zahradu, bude ten seznam nevhodnych odrud shodny s vasimi nejlepsimi odrudami (u me na Trebicsku napr. Golden).

Mimmo: To je OK, ja som si už za tie roky vytitroval čo je u mňa vhodné a čo nie. Pýtam sa viacmenej kvôli záhradkárom ktorí ovocinárčia v podobných podmienkach ako pán Polehla (medzi takými mám tiež zopár známych). Niet nad osobné skúsenosti, ich odovzdávanie je hádam aj jeden z hlavných účelov tohto fóra (pre nás hobíkov).  IH

...bude ten seznam nevhodnych odrud shodny s vasimi nejlepsimi odrudami

Myslím, že tyto odrůdy pan Polehla zrovna nemyslel. Naopak doporučuje p. Vladanovi pěstovat v Polabí náročnější a delikátnější odrůdy než Ametyst, Petru, Blaník. Navíc 4 kusy od každé odrůdy, to je na úkor pestrosti jak chuti, tak konzumní zralosti. S tím taky souhlasím.
   Můžeme diskutovat, zda pro začátečníka - samouka je nejlepší začínat právě ovocnou stěnou. Ale chuť nadšení a pracovitost překonají nejednu překážku.

Vite pane Hlavatý, jednalo se tehdy o velmi protěžované odrůdy s novinkou rezistence nabo slabou náchylností k houbovým chorobám.Tedy jsem zvolil Zvonkové, Otava, Delicia, Lord Lambourne Red, Goldstar, Rajka (ta mě chutnala),Florina (suchá),Topaz a možná další, které si nevybavuji.Po prvních sklizních velké rozladění.Většinou kyselé odrůdy nebo naprosto chuťově nevýrazné.Topaz jsem ponechal k vůli manželce i když mě také chutnal.Tedy jednalo se ochuťové parametry ne o možnosti je dopěstovat.To mě motivovalo se poohlédnout i po světě a starších odrůdách.Tedy začala odrůdová přeměna.Po prvních sklizních třeba Spenceru nebo Elstaru to byla mana proti těmto odrůdám.Překonal jsem zavedené klišé o náročnosti odrůd a nyní mám zavedenu pestrou výsadbu z našeho ale i mnohých zahraničních šlechtění.Výsledkem je vysoká pestrost chutí. Náročnost odrůd začíná tam kde končí zájem pěstitele pro kvalitu sklizně něco udělat.

Pane Mimmo, mohu si dovolit stejnou skladbu odrůd jako pan Hlavatý.Některé pěstuju ale můj zájem při volbě odrůd je od pana Hlavatého dost odlišný.Způsob pěstování mě to dovoluje s vysokou kvalitou sklizeného ovoce.Už dávno nevěřím na náročné a nenáročné odrůdy jde především o způsob pěstování, agrotechniku,typ výsadby a dalších opatření zvyšující kvalitu vývinu plodů.Jistě jsme si mnozí uvědomili proměnu počasí.Podzim bývá teplý a dozrávání i pozdnějších odrůd i na "studené" zahradě není zas tak velký problém. - Mičurin II (470 m) 

Z vašeho příspěvku jsem to nevyčetl, ale předpokládám, že pěstování takových odrůd znamená větší množství pravidelné chemické ochrany?

Ďakujem za odpoveď, pán Polehla.  IH

Při různé intenzitě se chováme jke stromkům dost odlišně. Na Receptář jsem nikdy nekoukal, ale byl jsem vícekrát v Havířově, v Životicích. Tam zkoušeli intenzivní pěstování jabloní i jako super hustou výsadbu na slabých podnožích, ve které se obnovoval kmínek vřetene ("spur kmínku", kordonu???) po několika málo letech, vždy hlubokým řezem. I když to v podstatě jsou stromky jen podle jména, ale spíše tvary keřové s dosti přísně daným uspořádáním větví. A tady se mi to jeví podobně. Považuju ten řez na "babku" za lepší řešení než je častá výměna stromků ob jeden. K tomu by byl třeba i na těch nejlepších půdách v ČR nutný dokonalý výživářský servis od rozborů půdy až po odběry listů, plůdků, doplňování živin přes list i ke kořenům, jak ve ztahu k výnosům, tak zejména k půdní únavě. Takže tady bych to řezání na pahýl, který obroste, nezatracoval, vím, že je to reálné a funguje to. Ne u ZK, ČK,..., ale u velmi intenzivních tvarů ano. Předpokladem, že materiál je virózní bych se nezabýval do doby, než dám vzorky na testaci a ta vyjde jako pozitivní.      

Pane Petře z H, termín zvýšené chemické ochrany se často používá ale málokdo z nás si tuto hranici dokáže představit, kdy už je nežádoucí a kdy je nezbytně nutná.V minulosti jsem se choval naivně a používal prostředky na ochranu proti houbovým chorobám pouze Discus a Zato a to opakovaně.Střídání přípravků proti rezistenci na základě jiné použíté látky s jinou mechanikou účinnosti jsem neřešil.Až zde na stránkách jsem si uvědomil moji naivitu na základě příspěvků pana Vinšálka.Vzal jsem si poučení z jeho příspěvků + zakoupení odborné bublikace + studium stránek Ovocnářské unie a sestavil si svůj kalendář ochrany s přihlédnutím minimálního dopadu na prostředí a reziduí v plodech a požadavcích mé pěstitelské polohy spojené s dodržováním předepsané koncetrace přípravku.Psal jsem zde již mnohokrát, dělám 4 postřiky proti strupovitosti a padlí bez rozdílu náchylnosti jednotlivých odrůd proti těmto chorobám a jakými pravidly se řídím.Praxe mě nejednou přesvědčila nepodceňovat toto ošetření ač je prezentováno jako nepotřebné zejména šlechtiteli a prodejci.Je dobré si tuto problematiku pozorně nastudovat a poté dělat závěry zda použít či ne.Chápu však, pokud se zde píše o "jedech" má to na čtenáře přirozeně zásadní dopad a jednoduchou volbu.Přirozený odpor a jasná volba.To moje slova o integrované ochraně nemají šanci. - Mičurin II (470m)

Dobrý večer, děkuji za příspěvky všech diskutujících.Přesně mě odhalili pan Polehla a pan Hlavatý, já doopravdy nehoním kvantitu ale chci pokud možno kvalitu.Pane Polehla, když jsem nakupoval stromky do ovocné stěny, tak jsem v objednávce udával, že bych chtěl rezistentní červené odrůdy, špičáky na podnoži M9, plodnost na krátkém dřevě, do 200 m n.m, k zapěstování do ovocné stěny, výška štěpování 20 cm, nechci křivdit ale očkování v této výšce prodává asi hodně málo ov. školek. Dnes už mi to nevadí stromky si zapěstovávám sám podle svých potřeb.Dostal jsem všechny stromky na M26 a já na poslední chvíli před výsadbou zaměnil Tabor na M26 za Blaník na M9.Úmyslně jsem nechtěl do stěny několik odrůd, natož aby byly třeba na jiných podnožích.Prostě jsem se obával abych je udržel v tvaru.Neni odborník jako odborník myslím si, že ovocná stěna jim toho moc neříkala, už jsem to tušil při tel.hovoru před objednávkou - moje chyba neměl jsem to objednávat.Letničky mě moc nevadí oni se poměrně rychle snědí a já mám zapěstované zimní odrůdy ve tvaru štíhlého vřetena, superštíhlého vřetena, svislé a vodorovné kordony, dokonce už 4.rokem zkouším modifikovaný systém pillár - tam jsem pohořel - zatím. Přesně pane Polehla udáváte moc dobré odrůdy do Polabí, já některé mám, ale já se zaměřuji hlavně na rezistenty, akorát tam mám Rubína, který chci zkusit jak se mu bude dařit a jaké bude chuti, myslím, že bude spíš do vyšších poloh a ten je asi tolerant. Já vím, že ty rezistenti nemusí být tak chutné jako jiné odrůdy a to je víc chémie, ale já s tou chemii zacházím velice pomalu. To si mohu jít koupit jablíčka do Kanfu, tam jsou jablíčka jako sluníčka jak se na ně klepem, ale oni mají zasebou 20 chemických postřiků a to já, pokud možno nemusím.Už končím zase jsem napsal slohové cvičení.

Vladan: "...ty rezistenti nemusí být tak chutné...". Dovolím si nesúhlasiť, aj medzi tzv. "rezistentami" sa nájdu odrody vynikajúcej chuti. Spomeniem napr. Rubinolu, Opál, Rozelu, Sirius, Rajku, Admiral, Topaz, Merkur, Angold, Goldstar, Orion... Samozrejme, "nerezistentné" klasiky ako Jonathan, Golden Del., Coxova reneta, Fuji, Rubín/Bohemia, Jonagold/Jonagored a ďalšie sú chuťovo špičkové, o tom sa netreba baviť. Skôr by som asi použil formuláciu ' nie všetky rezistenty sa chuťovo vyrovnajú nerezistentom ' (čo napokon platí aj v opačnom garde). Ďalšou témou by bola "rezistencia", nie náhodou som tam dal tie úvodzovky, ale táto téma tu už bola dôkladne prevetraná. IH