Očko, nebo roub

vacsina ockovancov su jednorocne vypestky ktore sa ockuju preto nizko ze je to najhrubsie miesto daneho podpnika a lepsia ujatelnost... cim vyssie je miesto stepenia tym vacsi vplyv rastovych vlastnosti podpnika vo vzajomnom vztahu s danou odrodou a zase naopak

Pane V., dle Vašich příspěvků soudím, že si poradíte se stěpováním starší i silnější podnože v obvyklé výšce. Neujmuté silnější podnože jsem běžně přeroubovával za kůru se sedélkem pro kolmé postavení roubu. Určitě už jste něco podobného také dělal.

Záleží na druhu dřeviny. Silnější podnože jabloní a hrušní se snadno naroubují za kůru v kterékoli výšce.  Ujmutí i hojení je bez problémů. U peckovin je to horší. Ujímají se hůř - míza pořádně teče až po odkvětu. Navíc hojení větší řezné rány bývá problematické. Ani přesazení staršího špěpovance není snadné. Štěpovat starší myrobalán výše nad zemí nedoporučuji pro silné podrůstání vlků z podnože. 

Očko, nebo roub
viktor viktor (46) - xxx.xxx.168.31 (?)
4.11.2016 

vacsina ockovancov su jednorocne vypestky ktore sa ockuju preto nizko ze je to najhrubsie miesto daneho podpnika a lepsia ujatelnost... cim vyssie je miesto stepenia tym vacsi vplyv rastovych vlastnosti podpnika vo vzajomnom vztahu s danou odrodou a zase naopak.

Když se to přeloží:

většina očkovanců jsou jednoleté výpěstky ktere se očkují proto nizko že je to nejtlustší místo dané podnože a lepsí ujatelnost... cim vyše je místo roubování tim vetsi vliv růstových vlastnosti podnože ve vzájemném vztahu s danou odrůdou a zase naopak

Takže jestli jsem to pochopil čím výš se naočkuje tím má větší vliv podnož na růst a čím níž se naočkuje, tím menší vliv...

Ale já právě myslím, že to je naopak, čím je na jednoletém očko výš, tím víc se brzdí vzrůst...

Však tak to viktor myslel. Čím výš je odrůda na podnoži naočkovaná (naroubovaná) tím větší je (obvykle brzdný) vliv podnože na stromek. Problém je, že u takových "bržděných" stromků je kmínek tenký a rád se láme.

Začnu tedy od začátku, jelikož jsem letos v srpnu získal jen kousek větvičky ze švestky kterou jsem desítky let neviděl, potřeboval jsem mít jistotu ujmutí.Pozval jsem si kamaráda zahradníka aby mi pár oček dal na letošní výmladky z kořenů na mé zahradě, dal jeden níž, druhý výš, pak jsem ukázal na velkou švestku a řekl jestli by to nešlo dát někam na ni, on mávl rukou, že by to málo rostlo.Od té doby se zajímám jak ovlivňuje NAOČKOVÁNÍ, nejde mi o roubování za kůru nebo kopulací, to je mi jasné, jde mi pouze o očkování.Někde jsem četl kde byl vliv rozfázovaný po 10 centimetrech a v metru už bylo jen 10 %nebo tak nějak málo, ale ten článek nemůžu najít a Ovčáčka nemám...

Zkrátka když si koupím stromek na podnoži A2 což je silně vzrůstná podnož pro vysokokmen, proč bych jí měl očkovat výš, aby se zvýšil vliv podnože nebo očkovat dole aby to byl "normální "vzrůst udávaný pro tuto podnož?...

V praxi tedy když mám podnož A2 a naočkuji v 60 centimetrech, jakou mohu čekat vzrůstnost, M9, M26, M7, M4 nebo se to týká jen slivoní?

vzdy musite brat v uvahu vzajomny vztah typoveho podpnika a rastove vlastnosti naočkovanej odrody, inak vam bude rast ked naočkujete rubin v 60cm a inak ked naočkujete v 60cm rozelu, takze musite klast priamu otazku, podpnik+uslachtila odroda a da sa predpokladat rast..mimochodom rast este ovplyvnuje, klima polohy, stav pody, zalievka,rez, hubove choroby, skodcovia na vzduchu aj v zemi... takže tak...

podpnik A2+RUBIN 1.varianta naočkovany 10cm nad zemou,2.varianta naočkovany 60cm nad zemou... tak napriklad netusim sam rozdiel v raste, ja mam rubin na A2 stepeny asi v 60cm a ten dava prirastky snad aj metrove

Pane viktor x 2. Omezení se jen na růst není dobré. Podnože krom růstových vlastností ovlvňují i další - plodnost, velikost plodů, vybarvení, dobu zrání. A tak u výše štěpované A2 nehledejte rozdíl v délce výhonů (je to vždycky A2), ale v těch dalších znacích.

Dobrý den,

když dovolíte, tak bych se také připojil k diskuzi. Jen bych poopravil pana Vysloužila. My děláme jenom očkovance. Už nějaký rok neroubujeme. A co se týká roubování versus očkování, tak je to pro zahrádkáře zcela bezvýznamné. To je podstatné jenom pro školkaře, který podle toho musí mít technologii pěstování. Roubování má výhodu v úspoře času. Sází se již naštěpovaná podnož a ve špičkových školkách dokáží udělat už za 1 rok celkem slušný stromek. Běžně to trvá 2 roky. Pokud se očkuje tak jeden celý rok je ve školce jenom podnož. Intenzivní školky tak mají stromek druhým rokem. My třeba děláme jádroviny dvouleté tzn. že celý cyklus trvá 3 roky. S tím souvisí také potřeba pěstebních ploch a tím pádem i délka odpočinku půdy pokud se školka nestěhuje na úplně jiné místo. Pak už převažují negativa roubování. Velká spotřeba roubů, což se při některých licenčních odrůdách placených za očko nevyplatí. Vyšší cena za jeden naštěpovaný kus. Vyšší pracnost. Potřeba skladování, protože do půdy třeba nejde založit a nebo by to bylo neefektivní. Všechno toto ovlivňuje i dostatek času a pracovníků, což zase vyznívá lépe pro roubování. Zkrátka nejde říct co je lepší. A jak už tady zmiňoval p. Vysloužil, pro běžného zahrádkáře je to bezvýznamné. Srůst musí být dobrý u obou, takže není nutné to řešit.
Rostislav Kubáček