Netradiční metoda řezu

V časopisu Receptář č.11 v rubrice Odpovědna doporučuje pan Stanislav Peleška, známý z mnoha článků, neprovádět průklest v předjaří, ale - cituji:

"Zahrádkář, který repektuje zákonitosti růstu a plodnosti ovocných stromů, začne s jejich průklestem až za zelena, obvykle v období od května po odkvětu, až do konce září, pokud je strom olistěn....Zimní prořezávání vede k růstu dřeva, letnéí řez olistěného stromu podporuje plodnost." Článek obsáhleji zdůvodňuje uvedený postup, doporučuje kotlovité koruny bez termínálu pro získání kvalitního ovoce. Samozřejmě něco jiného je výchovný řez nebo řez tvarovací.

Faktem je, že jsem dlouhodobě zafixován na klasické tvary korun. Zdá se mi, že i několikaleté zanedbání se u nich nechá dost snadno napravit. Ale nenastal čas změnit názor?

Já myslím, že to, co uvádíte Vy a pan Peleška není vůbec v rozporu s tím, co se tradovalo dřív. Záleží na přístupu k ovocnaření, na pěstovaných tvarech - podnožích a odrůdách, jestli chcete růst podpořit nebo naopak omezit, jestli Vám stromy rostou v dobře vyhnojené nebo vyčerpané půdě, aj. A taky,  kdy na to máte čas a chuť.
    Je jisté, že kotlovitá koruna, ovocná stěna, štíhlé vřeteno, důsledný detailní a letní řez vedou k lepšímu oslunění a přiměřeným úrodám kvalitnějšího ovoce.  Ovšem za cenu náročnější agrotechniky - víc času, peněz,  námahy. Je-li to zábavou, pak samozřejmě. 
   Na druhé straně lze využít dynamiky růstu, tvaru a plodnosti, které má strom tendenci zaujímat od přírody.  Dobrých výsledků, i když jistě ne tak dobrých, jako v prvním případě, tak lze dosáhnout i s diametrálně menším množstvím zásahů. Je to věc volby.

Vidím to trochu jinak. U "dospělých" stromů jsem řez v období vegetace ("letní") vždy bral jako doplňkový, nikdy to nebyl zásah pilkou na kvetoucí nebo již plodící větve, zatímco při řezu předjarním, tedy spíše většinou průklestu, byla častěji v ruce pilka či pákové nůžky a méně často pak nůžky zahradnické normální. Razantnější řez v době olistění pak byl pro mne jen řez ranných peckovin. I když o průklestu v době květu či později samozřejmě neslyším poprvé, u ČK či jiných tvarů s volněji rostoucí korunou se mi to jevilo jako extrém a kotlovitá koruna u vysoko či jiného kmenu mi připadala jako sice možná účelné, přesto však necitlivé deformování stromu. Ale účel světí prostředky - jak to heslo nemám rád, tady možná platí. Z.E.

Když odmyslím vědecké tendence, je s řezem za zelena dva potíže. Jednak je do koruny hůř vidět, druhak se vlastní nemotorností oláme to co, by se nemělo, plodné trny květy a výhonky. Mimoto na to nezbývá čas, je práce s něčím jiným, nebo je potřeba odpočívat, když je hezky. To jsou taky důvody větší oblíbenosti zimního řezu.

Řez po olistění strom naprosto zbytečně vysiluje. První listy musí strom vytvořit ze svých zásob, o které přijde, pokud ho ořežete dřív než listy vytvoří zásoby nové.

   To je nepochybně pravda, řezem zazelena se vyhodí část živin, které strom investoval do vrcholových pupenů. To mělo zásadní význam zejména před pár stoletími, kdy jediným zdrjem živin ve vysokokmenných sadech bylo spadané listí od loňska. Statková hnojiva bylo potřeba přednostně vyvézt na pole.
    Dnes je situace poněkud jiná. Dodat libovolné množství živin - ať už kořenům nebo formou listové výživy nebývá velký problém. Rozhodující je dnes dosáhnout brzké plodnosti, většího výnosu z malé plochy, získat větší a vybarvenější plody. Tomu všemu napomáhá řez zazelena. Svou roli hrají i další proměnné - hojení řezných ran, květní násada na příští rok a jiné.

Žádným hnojením nedodáte stromu organické látky. Ty se tvoří jedině právě v listech.

Zato řezné rány se zazelena daleko lépe hojí. Josef.

Jistě, pěstujete-li ovocné stromy na biomasu, pak Vám mohou organické látky v odstřižených listech scházet. Chcete-li chtít ovlivnit násadu květů a kvalitu plodů, může řez zazelna pomoci.

Aha, takže plody jsou anorganické?