Netradiční metoda řezu

No vidíte, s tím příkladem souhlasím, ale tvrdím že to podporuje to co tvrdím - strom nebude dělat listy tam, kde by si na sebe "nevydělaly", takže to co tvrdíte nehrozí.

ale kacíři, co plody? ty budou taky na povrchu uzavřené koruny stromu?

Popřemýšlejte o tomto příspěvku:

_potenciálně možná a skutečná intenzita činnosti fotosyntetického aparátu listů,_

Zapomněli jste na to, že celý proces příjmu sluneční energie lze popsat matematicky za pomoci integrálního a vektorového počtu, přičemž výsledek bude zcela nepoužitelný a tudíž nanic, jak je výše správně řečeno. Díky jednomu sradistovi tady houf lidí řeší fiktivní problém.

          V praxi vidím užitečnost letního řezu v tom, že aktuálně ovlivňuje vývoj stromu likvidací nežádoucích výhonů, napomáhá prosvětlení koruny i osvětlení a vybarvování plodů, omezuje střídavou plodnost i nežádoucí zbujňování a zahušťování stromů po průklestu v předjaří a také rozprostře dost vysoký objem předjarního řezu do delšího časového úseku. Asi bude vhodný i pro odrůdy typu Rubín, Matčino či Čistecké. Nevýhoda - nikdy to nekončí a pořád je třeba vyřezané výhony uklízet. Ale tyto názory jsou spíše odhad podle zkušeností jiných, než zkušenost vlastní. Ke kvalitnějším závěrům potřebuji delší praxi i zkušenost s jednotlivými odrůdami. To, že nerad stříhám větve s plody, není žádná pověra, jen je mi jich líto a bojím se, že mi mohou chybět v případě nepříznivého vývoje zbývající úrody, tedy spíše selský mamon.

Jinak bych se spíše přimlouval za věcnou výměnu zkušeností, teorii nechme výzkumníkům. 

V principu, p. Radouši, souhlasím. Jenom se ještě se vrátím k tomu řezu větví se zelenými plody. Já postupuji právě opačně. V případě zimního řezu toho o příští úrodě mnoho nevím, jak strom pokvete, zda nevymrzne, atd. V době násady zelených plodů má ty nejhorší nejistoty za sebou a nemusím se bát redukce násady.
   V praxi to praktikuju u odrůd se sklonem ke střídavé plodnosti v letech po nadměrné úrodě.  Silným průklestem v zimě u stromu, který se chystá tak trochu odpočívat bych mohl zimním řezem a odstraněním toho mála květních pupenů, které zbývají podnítit  zbytečně bujný růst. Když strom nezklame a vykvete stejně dobře jako loni, mohu si dovolit po odkvětu ten průklest bez obav o růst i úrodu provést - i se zelenými plůdky.

Pane Vysloužile, myslím, že máte pravdu s výřezem větví i s plůdky, dělá to i můj známý pěstitel broskví na Moravě v zájmu jejich velikosti a tím i prodejnosti. Ale já to dělat nebudu, zvlášť pokud jde o odrůdy, které větší úrodu "unesou" a reagují jen únosným zmenšením plodů. Dokonce se mi zdá, že se dostanu ke stejnému cíli z druhé strany. V roce nízké plodnosti bez výčitek svědomí ořežu neplodné větve a tím omezím případnou nadúrodu v roce příštím, možná že řezem v květnu i podpořím diferenciaci květních pupenů na ponechaných větvích. Ale to je jen pokus malých rozměrů a tím i jeho výsledek je relativně bezvýznamný. Máte pravdu s těmi "superúrodnými odrůdami" typu James Grieve či Šampion - tam asi přitlačím na zimní řez, u J.G. je ta podpora růstu s následnou selekcí přírůstků řezem letním často žádoucí.

To je zajímavý postup.

V roce nízké plodnosti bez výčitek svědomí ořežu neplodné větve a tím omezím případnou nadúrodu v roce příštím
  Bál bych se, že tím neomezím nadúrodu v roce příštím, spíš podnítím nadměrný růst do dřeva letos. Příští rok pak beztak všechny pupeny vykvetou a periodicita ještě zesílí.

řezem v květnu i podpořím diferenciaci květních pupenů na ponechaných větvích.
  V roce, kdy strom odpočívá vůbec nemám obavy o diferenciaci květních pupenů na příští rok. Nic jiného strom na práci nemá Naopak, starost o diferenciací klvětních pupenů mám v letech nadúrody. Strom investuje energii do plodů a na přípravu květů pro příští sezónu jaksi nemá sil.

Možná jsou to ale jen mé dojmy.

Tím ořežu je míněn výřez v této době a to větví strom nepřiměřeně zahušťujících a to nůžkami - jen to, co vezmou. Řezem za vegetace příliš růst nepodnítím. Řidší strom - méně ovoce v příštím roce, tedy faktor omezující alternativní plodnost.

 S tou diferenciací, to je jen domněnka - více světla dává lepší podmínky. Ale nikdy jsem letní řez neprováděl v takovém rozsahu, jako letos, zkušenosti zatím nemohu hodnotit.

Aha, tomu rozumím.
  Jsem trochu v jiné situaci. Stromy jsou větší a je jich hodně, takže spíš rozlišuji "stříhání" pilou a benzínovo pilou. Nůžky používám většinou jen na výchovný řez mladých stromků.  Jen když se mi chce,  tak na detailní řez nebo letní řez.  To z lenosti, to není rada.
    Na dospělé stromy po nadúrodě obvykle celý další rok nesahám. Naučila mě to následující praxe, kterou poznal asi každý. Přijde za Vámi soused či kamarád a požádá, abyste mu důkladně prořezal jabloň, která zaplodila obrovské množství drobných brakovitých jablek.  Slušný zahrádkář vyhoví a pod tlakem souseda, který chce raději mnohem méně plodů, ale velkých, provedede v předjaří razantní zmlazovací průklest. Dělával jsem to také tak. Za půl roku soused obvykle přišel opět: "Průklest jsi provedl pěkně, strom mohutně roste - ale má jen pár jablek !" Málokdo pochopí, že počet květních pupenů byl dán dávno před průklestem.  Proto v posledních letech průklest slíbím - ale provést až za rok a raději postupně. Důsledný pěstitel si obvykle najde a přemluví k razantnímu výkonu jiného sadaře, případně si strom prořeže sám.

Extenzivní sadaření s dojížděním na velkou zahradu, mnoho vysokokmenů a čtvrtkmenů s mohutnými korunami a předjarní řez pouze pilkou a pákovými nůžkami s nutností několikadenní dovolené a pak metráky jablek, v lepším případě prodané za cenu o pár korun vyšší, než výkup padanek - to vše už mám za sebou. Hodně práce a také chvíle radosti a teď už jen nostalgická vzpomínka. Dnes výrazně menší plocha u rodinného domku, případně pomoc dalším členům rodiny ve stejné situaci, malé tvary s menší náročností na namáhavý průklest. Už tady byl podobný přechod vícekrát popisován, zahrádka má být pro radost a ne pro tvrdou dřinu. S tím souvisí i její plocha a počet stromů. A zásadně odmítám dojíždění, pro mne je to narušování pohody.

Píšu to jen proto, že si možná málo uvědomujeme, jak je náš přístup ke stromům ovlivněn způsobem života a o něm i vypovídá. Pokud kolem mladého stromku projdu desetkrát za den, tak už si jeho větvičky skoro pamatuji a drobný průklest, zvlášť je-li dosažitelný ze země, je otázkou chvíle mezi uvařením kávy a jejím vychladnutím. A pak ani nemusím mít motorovou pilu na průklest či řez blízko u terénu. Ale to je můj způsob života a taky není bez chyb - dvojnásobná zahrada by byla lepší. A taky to ukazuje na to, že pokud mluvíme o řezu jabloní, je třeba dodat i jejich tvar, podnož a odrůdu, možná i záměr a cíl řezu. A hodně se zapomíná na to, že - kromě toho, že jde jen o jeden aspekt ošetřování - nejde o jednorázovou akci, ale o kontinuelní, v závislosti na reakci stromu průběžně korigovaný proces, provázaný s ostatními agrotechnickými postupy.