Mc Intosh

Ty pomníky by jim měly vystavět hlavně chemické továrny. z Ameriky přišla s těmito - nepochybně lahodnými - odrůdami i mimořádná náchylnost ke strupovitosti a padlí vylučující jejich pěstování bez chemie.

Vážený, přečtěte si poslední číslo Zahrádkáře.Tam se dovíte jak se ošetřují nejchutnější rezistenti.To mě stači v normálních letech na uhájení i citlivých odrůd. - Mičurin II

Nesuďte všechno podle Vaší polohy! Kupříkladu u nás letos kvůli strupovitosti Rubín nevidal jediné jablko. Znetvořené, popraskané plody přes celou šíři. Bez postřiku. Rezistenty čisté! Listy i plody.

Nemusíte stále na někoho útočit pro jiný názor. Nikdo Vám McIntoshe ani Jonathana nebere. Každý se může svobodně rozhodnout, co a jak chce pěstovat. Myslím, že je u nás stále ovocnářská gramotnost vysoká a všem jsou známy kvality těchto odrůd. Nehledě na to, že v marketech převažují. Každý máme jiné chutě a jiné preference. Pro mě je už od dětství tím pravým jablkem třeba Rubín.

Silná náchylnost amerických dezertních odrůd (Macintosh, Golden, Jonathan, Red Delicious) k houbovým chorobám je jen jedním z důvodů - ne však jediným, proč jsem jejich pěstování ukončil. Větší překážkou je jejich nevhodnost do studených poloh. Tu totiž nelze napravit žádným postřikem. Rubín a Bohemia taky strupovitostí trpí, ale každoročně přinášejí velké a chutné plody. Proto jim nějaké ty strupy odpouštím a považuji stále za páteřní odrůdy své zahrady.

Pane Mittwoch o jaké ideální poloze tady mluvíte.Zahradničím v n.m.v.470 m.Pokud se mi něco daří, je to pouze moji tvrdou prací.A nejsem opravdu zvědav aby byla stále zpochybňována.Pročtěte si reakce na moje poslední příspěvky.Lehce se dovíte kdo vztahuje moje výpěstky na svou polohu a kdo na koho útočí.- Mičurin II

Poslední příspěvek/reakce na toto téma.

1) Nikdo Vám Vaše zásluhy a tvrdou práci neupírá!

2) Asi špatně čtete příspěvky - kupříkladu v mém se o "ideální" poloze nikde nepíše. Vím, že zahradničíte v ne ideálních podmínkách. Jen mě zkrátka stále rmoutí Vaše vztahovačnost.

Moje pointa byla, že v mých 550m. pod Pradědem by jste musel nad McIntoshem vybudovat sprchu pro permanentí postřik proti strupovitosti. Zkrátka z těchto důvodů jsem tam fanouškem rezistentů. Ale u dědy na pomezí Hané si klidně dovolím vysadit Dezert, Grávštýn, nebo pěstovat Coxovu. Ani se tím netajím.

A když se mě zeptá neznalý začátečník? Řeknu mu: "vysaď si rezistenta - nebudeš mít práci (jde o pravděpodobnost, že tomu tak bude - nikoliv dogma)". A toto ze mě rozhodně nedělá nějakého lobistu šlechtitelů. Či fanatického stoupence mladých, nově vyšlechtěných odrůd.

Toť vše.

P.S.: omlouvám se za prasáckou hrubku v předchozím příspěvku.

Zdravím

Pánové, přece tu nebudete vést žabomyší válku. U každého se najde pravda. Je pravda, že rezistenti se nemusí stříkat, ale toto tvrzení platí pouze pro strupovitost, která neumí prolomit odolnost floribundy. Jinný klon strupovitosti s přehledem ůtočí na floribundskou rezistenci a napadá je jako normální odrudy. Normálně se vyskytují už plně strupaté rezistentní odrudy a to nejvíce Topaz, Rubinola, Melodie, Rajka. Rezistentní odrudy nejsou ještě tak dlouho v přírodní zátěži, aby jsme mohly o nich hovořit o 100% rezistenci. Co naplat, že ušetřím jeden přípravek v postřiku na strupovitost, když stejně musíme stříkat pesticidy a rezistentní odrudy nejsou ani většinou odolné na padlí, což v horských oblastech není takový problém. Nejvíce se začíná jevit, že strupovitosti většiny klonů odolávají odrudy s polní odolností získanou od staré matečné odrudy jako např. Antonovka, Hvězdnatá reneta, Matčino, Zvonkové...  Z této rodiny vznikly Angold, Rezista, Zuzana, Nabela... Musíme si také uvědomit, že floribunda pochází z Ameriky a naše strupovitost jí neznala a také nebyl tak obrovský pohyb plodů a sadby mezi kontinenty. A je otázka času kdy se sveze i škodlivý patogen a přizbůsobí se klimatu. Rozhodně není správné a dobré vychvalovat nové odrudy, které alespoň někdo nepěstuje více jak 10 let. Což také kdysi byla i podmínka u schvalování nové odrudy do LPO. Na co teď se nebere ohled a nové neodzkoušené odrudy se valí ve velkém do světa bez ohledu na jejich prověřenou odolnost. Pomologie toho snese na papíru hodně, ale otázka je jak je to s realitou. Na druhou stránku se změnou klimatu se také rychle mění reakce starých a kdysi i pořadných odrud k lepšímu, kterým studené a vlhké klima vadí.

sadař vlada

Rezistence floribundy je už několik let prolomena.Kdo chce tuto informaci si najde v loňském vydání Rukověť zahradkáře na stránce 65.Celý článek začíná na straně 64,a má nadpis: MÁ DNES JEŠTĚ SMYSL PĚSTOVAT STARÉ ODRŮDY OVOCE?

Nemáme inú možnosť ako sa zmieriť s realitou kosmopolitného sveta, s pohybom všetkého, čo s ním súvisí, nevyjímajúc šľachtiteľský materiál. Práve preto, že nikto netúži po nadmernej chemizácii, šľachtia sa odolnejšie sorty jadrového, kôstkového, bobuľového ovocia, vysádzajú sa nové vinohrady interšpecifických odrôd... Na opačnej strane barikády sú patogény, ktoré menia svoju génovú štruktúru a ako neoddeliteľná súčasť prírody bojujú o prežitie. Tento zápas dúfam nebude mať koniec. Aspoň dovtedy, dokedy nás budú lákať novšie a odolnejšie odrody. Nechať sa odradiť prelomením imunity v niektorých konkrétnych lokalitách by nebolo rozumné. Ani to nie je dôvod k zatracovaniu rezistentov. Že sa na staré odrody naších predkov nezabúda, to už p. Vladislav naznačil (Antonovka, Matkino, Zvonkové, Hvezdnatá reneta...).

Zdravím

Rozhodně nemám v úmyslu brát některým optimismus a vítr z plachet příznivcúm nových odrud. Ale bohužel realita a pravda je krutá. Nemám nic proti odolným odrúdam. A je bohužel i smutné, že i zde sahá neviditelná ruka trhu bez ohledu na tvrdou realitu a pravdu. Trzní hospodářství se bohužel nechová ani k zemědělství jinak než k oceli a tím pádem šla etika šlechtitelú jinam než k realitě. Vše se točí ohledně peněz. Šlechtitel musí vydělat peníze na svuj provoz a jak se bude chovat jeho dilo to už je jedno. Modní bum se o zbytek postará. Stejně, to dopadne tak, že nakonec se bude pěstovat a hlavně prodávat tak nanejvíš 10 rezistentních odrud. Ono stejně co se nejvíce bude se rozšiřovat stejně rozhodují školkaři a cena, kterou musí zaplatit za autorská práva za patentované odrudy. U nás teď jsou v prodeji Melba, Rubinola, Julie, Karmína, Rubín, Booscop, Coxova, Gloster,  Jonagold, Paula Red, Mor. jader., Šampion, Rubín, Bohemie, Prusvitné letní. Tento sortiment je u nas poslední dobou každý rok. Kde se ztratily ostatní rezistetní odrudy? Jenom někteří specializovaní prodejci je nabízí a to i za mnohem vyšší cenu než klasiku. Tak si říkám má to cenu mítí tisíce odrud, když stejně si pěstitelé koupí to co je momentálně ve školce a co Kotyšan v Receptáři doporučí. Já říkám plané řeči do větru.  A kde je teprve aklimatizace odrud v provozu?  To je na psychiatra a hnojaře.  Snaha je dobrá věc a to nemluvě pod reklamou, ale realita a cena je věc druhá. Hlavu vzůru!!

sadař vlada