Kdy a čím hnojit

Pro Petera.
Pro správné posouzení výledků chybí 2 důležité údaje.  Především pH a jestli se jedná o půdu lehkou, střední či těžkou. To je třeba pro zhodnocení obsahu jednotlivých živin a příp. potřeby vápnění.
Předběžně mohu říci, že máte méně vhodný poměr K/Mg.  Pro zeleninu jakž takž (optimum je mírně pod 1,6),  pro ovocné stromy by to číslo mělo být vyšší než 2 a nepřekročit 3,5). Obsah P bude zřejmě dobrý.

Nie som vzťahovačný, p.J.R., aj keď ma dosť prekvapuje, na základe akých informačných zdrojov ste vyhodnotil moju finančnú situáciu? Myslím si, že človek môže byť bohatý aj bez množstva peňazí. Nemusíte sa mi teda za "navážení" ospravedlňovať, viac ma však mrzí, že sa stále zo mňa snažíte robiť prísneho ekológa a protichemizačného strašiaka. Zrejme nečítate moje príspevky do fóra, kde už celé roky sympatizujem s tými, ktorí si všímajú krehkých vzťahov medzi prirodzenými predátormi v záhradke a prípadnú nerovnováhu rieša chemickým zásahom až po rozumnej úvahe. Preventívne striekanie (pre istotu zásahu) napr. zmesou fungicídov proti jednej a tej istej hube nepovažujem za rozumné a ohľaduplné... Ale vráťme sa ku kravskému hnoju a organicky viazanému dusíku: Ak chcete spolu s p.PP porovnávať, či sa pri výrobe hnoja spáli viac alebo menej nafty či inej energie ako pri jednoduchej granulácii hnoja, potom byste nemal stavať domy z pálených tehál a betónu, ale vrátiť sa do doby železnej- k drevostavbám. Klasický hnoj má aj svoje nevýhody. Pretože stavy HD stále klesajú, je už dnes často problém zohnať maštalný hnoj a jeho cena výrazne vzrástla. Keďže poľnohospodári majú veľakrát hlboko do vrecka, nájdete často nekosené a nestriekané úvrate plné burín. Semená sa dostávajú prostredníctvom zeleného krmiva do hnoja a klíčia Vám v zahrádke dlhé roky po vyhnojení. Pri výrobe organických či organominerálnych granúl sa materiál prechodom cez matricu krátkodobo zahreje a klíčivosť burín sa zničí. V záhradke používam vlastný kompost, ktorý vďaka chýbajúcim burinám semená neobsahuje. Chýbajú mu však stopové prvky a výroba kompostu netrvá chvíľu- často až 2 roky. V tomto momente sú granule nezastupiteľné a pohotovo dostupné počas celého roka, napr. pri výsadbe kontajnerových rastlín. Vo vlhkom prostredí granuľovaný hnoj niekoľkonásobne zväčší svoj objem a môže sa ihneď zapojiť do tvorby humusovo- ílovitého komplexu, ktorý plynule uvoľňuje pre potreby vlasových korienkov potrebné živiny. Z "mrtvej" hmoty sa bleskovo stáva živý komplex. Vďaka prídavku minerálií pri výrobe tých niekoľko granúľ veru dokáže nahradiť aj lopatu hnoja. Preto nie je potrebné do záhradky kupovať metrák peliet. Ceny hnoja a granúl sú v tomto prípade porovnateľné. Kultúra a pohodlnosť hnojenia je neporovnateľná. Je to smutné (či úsmevné?), že najväčšiu antireklamu často robia "odborníci", ktorí si v živote nekúpili ani sáčik granúl, ale vedia o nich všetko.

K dotazu pána 22.251: Priemyslové dusíkaté hnojivá aplikované na jeseň, najmä v nitrátovej forme, sa bleskovo dostanú do pôdneho roztoku a odtiaľto do spodných vôd. Dnes už je často problém nájsť po dedinách studňu s kvalitnou vodou. Organické hnojivá dusík viažu a spolu s ílovitými minerálmi ho uvoľňujú postupne a plynule. Preto môžete napr. organominerálnymi granuľami či peletovaným hnojom hnojiť počas celej sezóny. Maštaľný hnoj Vám cez leto v horúčavách vyschne. Čerstvý by sa nemal dávať, jeho vyzretie je dôležité. V ľahkých piesčitých pôdach môžete hnojiť aj každým rokom, v ílovitej pôde druhým rokom nájdete zvyšky nevstrebaného hnoja. Preto u ťažších pôd stačí hnojiť každým 3.-4. rokom.

Ovšem každý, kdo používá tento typ hnojiva by si měl na obalu prostudovat doporučovaná dávkování, aby například podzimní přihnojení neprováděl dávkami několikanásobně nižšími, než jsou dávky výrobcem doporučované. Takovéhle symbolické hnojení totiž spíše než pozitivní zdravotní efekt u roslin vyvolá jen placebo-efekt ve vědomí pěstitele. (Podotýkám že tato doporučovaná dávka dle informací od dvou nejznámějších českých výrobců činí 3 kg / 3÷10 m2, dle plodiny a typu půdy. Pytel kravského granulovaného hnojiva o hmotnosti 10 kg stojí zhruba 230,- Kč).

Granulovaná hnojiva používám několk let. Zpočátku cíleně k rostlinkám, do řádku s bramborama, k rajčatům, okurkám... Když jsme zaregistrovali změnu stuktury půdy v místech aplikace, používám ho dnes již plošně při podzimní přípravě záhonů, k růžím, angreštu a nově vysazovaným stromkům a k zákrskovým jabloním a jabloním na čtvrtkmenech. Vždy se zapravením do půdy. V celkových nákladech na zahradu za rok jde o snesitelnou částku, nemluvím o snadné aplikaci, manipulaci i skladování.   Nevím zda nejde o placebo efekt ale jsme spokojeni.  :)   j.c.

Mám dotaz hlavně na pana Vinšálka, ale budu rád, když bych se něco dozvěděl i od jiných.

Je známo, že broskvoně trpí chlorozou v půdách s nadměrným množstvím vápníku Ca, který způsobuje nedostatek železa Fe.Taky jsem se dozvěděl, že fosfor P blokuje přísun vápníku do rostliny, což se někdy děje jabloním, které jsou vysazeny v půdě s dostatkem, nebo i přebytkem vápníku, ale z nějakého důvodů ho nedokážou přijmout v dostatečné míře, a to způsobuje hořkou skvrnitost.

Můj dotaz zní-zda by bylo možné předejít chloroze u broskvoní dodáním dostatečného množství fosforu do půdy, abych zablokoval Ca?

Pane Rosťo,
Poruchy v příjmu Fe u broskvoní mohou mít vícero příčin. Nejčastěji jsou zmiňovány nadměrný obsah fosforu a vápníku v půdě. Čili tím dodáním většího množství P byste případnou poruchu ještě zhoršil.
Ale chlorozu mohou vyvolat i další vlivy, ty teď nebudu zmiňovat.

Fosfor neblokuje příjem vápníku rostlinami. Nedostatek Ca v plodech jabloní je nejčastěji způsoben přehnojením N nebo K, nízkým pH půdy a nízkým obsahem Ca, suchem i přemokřením půdy.

Hořkou skvrnitost může způsobit i silný řez u bujných odrůd a zkracování letorostů při letním řezu. To pak vyvolá nadměrnou tvorbu nových výhonů, s novými vegetačními vrcholy, které pak odčerpávají Ca z asimilačního proudu a chybí v plodech.

Nebude mít podobný efekt dodání síranových hnojiv, nebo síry? Ta vytvoří společně s Ca sádrovec, tím ho stabilizuje?

Mám pouze zkušenost se zálivkou síranem železnatým, tedy zelenou skalicí. Mně se ta zálivka u broskvoně osvědčila + postřik na list.
Síran draselný se špatně rozpouští, čili případný efekt by se projevil za dlouho.
Síran amonný je fyziologicky asi nejkyselejší hnojivo, velmi dobře se ve vodě rozpouští, ale jeho aplikace by přicházela v úvahu pouze brzy na jaře. Zkušenost s tím však nemám.
O aplikaci čisté síry jsem dosud nic neslyšel.

Zdravím Vás pane Rosťo! Mať v záhradke prevápnenú pôdu je hotové nešťastie. Fosforečnany vápnika znemožňujú v rastlinách pohyb železa, ktoré je súčasťou chlorofylu. Chlorózy sú veľmi ťažko liečiteľné. Trochu pomáha prevzdušňovanie pôdy + zákaz hnojenia čerstvým hnojom a snadno rozpustným fosforom. Viac pomôže pestovať odolnejšie sorty na odolnejších podpníkoch. Pre broskyne odporúčam podložku mandloň. Tá je však bohužiaľ teplomilnejšia. Ďalšie informácie Vám ponúkam z iného súdka: "Nadbytek fosforu se zatím v polních podmínkách vyskytl výjimečně. Předčasně se zastavuje vegetace, růst je slabý, výnosy velmi nízké. Nadbytkem fosforu se zmenšuje i velikost listové čepele. Interakce jsou známé hlavně při vysokých dávkách fosforu k zásobnímu hnojení, kdy může dojít k tlumení příjmu zinku, popřípadě i Ca, B, Cu a Mn. Na vápenitých půdách může vysoké zásobení fosforem způsobovat žloutenku. Zvýšený obsah fostorečnanu vápenatého se za zvláštních okolností (vlhká půda a zvýšené množství CO) dostává v přebytku do rostlin, kde se váže s přijatým železem na fosforečnan železitý, který je nerozpustný, a železo je tak blokováno. Nedostatek železa se pak projeví žloutnutím listů, které začíná od vrcholu letorostů. Proto je třeba na vápenitých půdách hnojit fosforem obezřetně, půdy provzdušňovat a dodávat do nich organickou hmotu již rozloženou, aby se vytvořilo v půdě málo CO2."

Pri študování návodu k používaní granulovaného hnoja je potrebné zapojiť do práce logické myslenie. 3 kg/10 m2 je dávkovanie pri výsadbe. Na základné hnojenie podľa výrobcu stačí 2kg/10 m2. Ak som teda vyhnojil rad viniča so 100 koreňmi v dĺžke 100 m a šírke cca 0,5 m, predstavuje vyhnojená plocha výmeru 50 m2. Podľa výrobcu by mi malo stačiť 5 kg peletovaného hnoja. U organominerálnych peliet ešte menej. Kalkulačka p.PP správne vyrátala, že 2 x 3 kg = 600 Dg. Na 1 koreň viniča som teda použil 6 Dg hnojiva, čo v praxi predstavovalo 1 mužskú hrsť granúl rozhodenú na povrch pôdy pripravenej k rýľovaní. V žiadnom prípade neide teda o placebo- efekt či symbolické hnojenie, ale racionálny a navyše po praktickej stránke veľmi šikovný a kultivovaný prístup k výžive vinohradu za prijateľnú cenu. Náklady za moderné hnojivo sa hravo vrátia už v nasledujúcej úrode.