Co se sadem po dědovi?

Velký souhlas, jen Ta naše Jediná Planeta nás má na háku-to my si pod sebou, každý jiným Mírou podřezáváme halózku. S.P.,Ch.

Velmi pěkný, prozíravý závěr.Jsme všichni na jedné lodi.Otázkou je, zda se modrá planeta stane, či nestane megalomanským "Titanikem". AB

Dobrý den, zdědili jsme kromě švestek též 6 starých jabloní. Dvě jsou krásné, klasický převislé - ačkoliv jablíčka nich nic moc, nechali jsme je hlavně pro okrasu. Zbylé 4 jabloně byla nevzhledná košťata, plodící nepoživatelná případně žádná jablka. Nechali jsme je přeroubovat. Zahradník odstranil celé koruny a ponechal asi 120 cm vysoké podnože. Na třech se rouby uchytily a po dvou letech tvoří již pěkně koruny. Jedna podnož vyschla.

Na vašem místě bych zkusila nechat přeroubovat alespoň ty neplodící stromy, místo jejich likvidace.

Neplodící odrůda neexistuje. Stejně tak nevzhledné koště není dáno odrůdou nýbrž pěstitelem.  Žádný strom správně ošetřovaný neplodil (a to ani v minulosti) nepoživatelná jablka. 
   Je pravda, že když nový majitel nechá stromy přeroubovat moderními - pojmenovanými - odrůdami, začne se obvykle o stromy víc zajímat a pečovat o ně. A o to asi jde.

Zeptám se jinak. Jste schopným mít ze sadu zisk, přesněji užitek v podobě nejen ovoce pro rodinu a příbuzné. Souhlasím s tím zamýšleným radikálním posouzením. Souhlasím ale i s panem Vysloužilem, že v rostlinné říši neexistuje trvale jalová rostlina. I minimálně plodící ovocný strom i keř v době vegetačního roku poskytne plody pro výrobu destilátů, vína, povidel nebo marmelády. Pokud ale nejste schopen celou urodu sklidit, a zpracovat je lepší pošet stromů snížit a dan ze sadu uhradit prodejem palivového dřeva. Osobně mám sad na dvou ha, který do budoucna nemá pokračovatele. Trh ovoce ze sadu též není nijak rentabilním, a to mám většinu na palmetách a polokmenech. Pro děti a vnoučata je snadnější jít koupit do supermarketu, než si přijít natrhat, a zpracovat. proto jsem začal s postupnou likvidací řad ovocných stromků a náhradou rychlerostoucími rostlinami (původně topoly nyní vrbovinou). Palivové dříví vlastní jako důchodce využiji a spálím ve svých kamnech a ušetřím za nákup.  Nevím, zda se ještě vrátí doba, kdy se sadařství a ovocnářství bude vyplácet. Pro běžnou i větší rodinu stačí od každého druhu ovoce po dvou až čtyřech zástupcích, za předpokladu, že rodinní příslušníci jsou ochotni a schopni kvalitního zpracování.  Výrobou nekvalitní samohonky díru do světa neuděláte spíše ostudu a problémy druhým. 

Pravdivé, třebaže smutné.
   Nezbývá, než hledat jiný, duchovní rozměr ovocného sadu. Nedívat se na ovoce prizmatem zisku. Je to stejné jako třeba u chovatele holubů. Jeho miláčci mu taky námahu a náklady nezaplatí, třebaže v dávné minulosti bylo holubářství obživou. Jestli vám působí práce v zahradě radost, může to být větší užitek než finanční zisk.

S největší pravděpodobností se v budoucnu budeme setkávat na zahradách spíše s okrasnými rostlinami, možná některé dřeviny budou mít krom okrasné funkce částečně užitkovou, těžko říct. Přesto věřím v lepší příští českého ovocnářství, v nové zapálené nadšence, v udržované sady po předcích. V dnešní době je finanční profit z malého sádku či školky jen chimérou, ale dobrý pocit ze zachráněné odrůdy, bohaté sklizně, radosti souseda z darovaného stromku, ten je... k nezaplacení. Nestěžujme si na nízké výkupní ceny, vysoké vstupy, línou mládež, marketovou kulturu, nové choroby, vždyť většina z nás si může dovolit své hobby pravidelně dotovat, nejsme na svých výpěstcích existenčně závislí. Mějme na paměti, že naši nejlepší ovocnáři a šlechtitelé dostali "zaplaceno" až po smrti, mnozí na "zaplacení" stále čekají.

Perfektně napsané, je to super si pěstovat vše jako hobby, je to i o inteligenci, každý dnes už ví, že domácí bezchemické výpěstky mohou mít podstatný vliv na zdraví celé rodiny, jen nebýt líný a něco pro to udělat, mě to nikdo neučil, já jen načetl a ozkoušel a ono to funguje, ale mladí dávaj přednost zevlingu (cestování), co chcete po 20-ti letém teleti:-) Spíše mě zajímá, jak chce stát bojovat proti suchu, na což půjde prý 8mld. Kč, zejm. jak zabrání utužování a zvýší úrodnost půdy, což je hlavní příčina problémů.

Hezky o tom přemýšlí a podle mne trochu pábitelsky i píše Václav Cílek. Odkaz zde

Máme zahr.osadu starou 60 let. Zpočátku ryze užitkovou, postupně se kromě užitku ve formě výpěstků začala víc prosazovat i funkce rekreační, pro odbourání dnešního pracovního stresu začal být důležitý i "pohled do zelena". Dnes u nás vidím kromě toho i opětovný návrat pěstování ovoce a zeleniny, i když ne v takové míře, jak kdysi dávno. Ale i ti mladí už zjistili, že rajče ze zahrádky chutná jinak, než z obchodu, jabloně při vhodně volených odrůdách i při minimální péči dají jablka vzhledná a jiné chutě a s vyšším obsahem vitamínů i vlákniny než ta z obchodu. A to se začínají prosazovat i druhy dříve nepěstované - muchovníky, rakytník ap. Většinou to mají hlavně pro své malé děti, aby je necpali x krát stříkanými a vodou napichovanými plody z obchodu... Říkají - nebudu nic moc pěstovat, jen jahody, maliny, mrkev, rajčata, nějakou meruňku... Jsem ráda.           Lída