Co se sadem po dědovi?

Vedle paní Lídou zmíněných nových ovocných druhů vidím mnohem větší zájem o klasické a historické odrůdy především jádrovin, z nichž některé jsme možná z pěstování vyřadili předčasně. Těžko predikovat vývoj amatérského pěstování na příštích padesát nebo sto let, ale už dnes na mnohých zahradách vidíme vedle Choruja Koporečku, v řadách Rubinol, Rajek a Topazů Matčino, Kanadskou renetu nebo Grávštýnské, ve skupinkách drobného ovoce jsou zimolezy stále častější, ve vinorodých oblastech se začínají zabydlovat fíkovníky. Užitková zahrada budoucnosti asi bude mít od všeho kvalitního trošku, rodinou upotřebitelnou trošku, jablka za 2,-Kč/kg nikdo do výkupu vozit nebude.

Když vzpomínáte některé staré odrůdy, tak mohu potvdit, že jsem asi před 25 lety mluvil s jedním šlechtitelem (Pavol Cifranič) a ten řekl tuhle památnou větu. Ještě jednou se vrátime k odrůdě Matčino a třeba i Jonathan.

Nikdo neví co bude za 20,30.. let. Ale dle mého názoru půjde ovocnářství směrem sloupových tvarů a vysokokmeny typu jadernička a podobně se bude vysazovat spíše z nostalgie/ nebo jako "okrasný strom". Neříkám, že je to dobře nebo špatně, ale jinak to nevidím...
Honza

Ano Honzo. Máte pravdu. I když jste se trochu odchýlil od tématu. Ovocný sad není ovocná zahrada. A opravdu si nedovedu představit ovocný sad tvořený slopovitými ovocnými rostlinami. Tento modní trend je určený pro zahrádky a rekreační pěstování. Samozásobení rodiny pouze úrodou ze sloupovitých odrůd je též úsměvné. V okolí se od ovocnářství odklánějí i ovocnářské farmy pro něž i po devadesátém roce nebyl problém uspět na trzích v Německu nebo Itálii. Je pravdou, že ovocnářským farmám a firmám uškodil Ruský výpadek. A neschopnost výkupních společností nalézt náhradu. Je pravdou, že výroba vína nebo kořalky z ovoce může částečně a krátkodobě problém vyřešit. Mnozí ovocnáři s výměrou nad deset ha, provozují i moštárny a pálenice. Ale i přesto, pokud se půjdete projít po zahrádkářských koloniích, uvidíte nejen nesklizené ovoce na stromech ale i nezpeněžený mošták na zemi. A to se jedná o výměry do 400m.

Nemyslím si, že jsem se odchýlil od tématu, spíše vy máte "menší představivost" (nemyslím to špatně), protože takové jabloňové sady v zahraničí existují, možná i u nás akorát o tom nevíme. Pravda, ještě jich bude minimum, ale časem...
viz. The new columnar apple tree Malini Subito

Já si naopak myslím, že pan Honza pravdu nemá. Volně rostoucí zákrsek (čtvrtkmen) už přežil všechny kordóny, palmety, štíhlá a superštíhlá vřetena, solaxy a spousty dalších tvarů, stále bude na zahradách a v samozásobitelských sadech nejčastější. Větší ovocnářské podniky byly ke samozpracování donuceny. S neočesaným ovocem (nejen v zahrádkářských koloniích) máte, bohužel, pravdu. Zpeněžování mošťáků je v některých letech prakticky nemožné, vzpomeňte na předminulou sezónu, výkup prakticky neexistoval!

Co bude převažovat v amatérském sadařství za x let je docela jasné. Jako vždy. Aby se stromek zasadil a pak se jen sklízelo dobré ovoce. Bez toho aby se muselo stříkat, řezat atd. Člověk zemský je docela líný, je to vlastnost celou historií prověřená a je to asi dobře.

Oni ty volně rostoucí čtvrtkmeny, vysokokmeny ve starých sadech přežily superštíhlá vřetena, palmety atd. právě proto, že ty vřetena dají práci. A tu práci si dávají jen nadšení sadaři a těch je pramálo. To je i důvod stoupající oblíbenosti starých odrůd a vysokokmenů. Spousta lidí si myslí, že tyto stromy práci nedají žádnou, že jsou odolné, vysokokmen stříhat nemusí, rostou i bez postřiků. Takže jenom nasadí a pak sklízejí. Že to nemusí být zdaleka pravda je nikdo nepřesvědčí. Podobně je to i se sloupovitými tvary. Většinou si myslí, že jen nasadí a pak sklízí množství plodů jak v katalogu. Že to taktéž není pravda jim nedojde. Aby měl malý stromek opakovaně dobrou úrodu je potřeba se o něj až moc dobře starat. Správná výživa, závlaha, v hustém listoví se daří škůdcům, takže dobrá ochrana atd.P

Já si myslím, že Honza pravdu má. Budoucnost podukčního ovocnářství vidím ve sloupových tvarech. Je to dáno jednak nízkou cenou zemědělské půdy a stále se zvyšující cenou lidské práce a pojištění rizik.. Sloupovky líp umožní použití úplné nebo částečné mechanizace. A co je možná ještě důležitější, prakticky vylučují riziko vážného pracovního úrazu při práci v sadu (pomijím střihnutí do prstu).
   Jakou můžeme čekat budoucnost u amatérského ovocnaření, to se neodvažuji předvídat. Když pozoruji záliby potomků nadšených zahrádkářů, nehýřím optimizmem. Ještě že jablko vytištěné na 3D tiskárně není k jídlu.

Nu v tomto se budeme pane Vysloužile opravdu přít!!! Nemám nic proti sloupovitým ovocným rostlinám. Bohužel za pětadvacet let opravdu nemám povědomost o sadařské firmě jež vsadila na obnovu svých produkčních sadů formou sloupovitých tvarů ovocných dřevin. Ano pokud počet jedinců na ha u štíhlých vřeten je tisíc kusů u štíhlých vřeten to bude muset být dvojnásobek. Omlouvám se, nebavím se o zahrádkářských výsadbách ale o ovocnářských farmách s výsadbou nad čtyři ha. Ekonomická stránka výnosu pěstování je též nezanedbatelná, a otázka sezonínch pracovníků při sklizni je tvrdým oříškem a ne každý ovocnář stihne být i policajtem a kvalitářem. Mám několikaleté zkušenosti s českými brigádníky dosazenými UP, včteně studenty ZeŠ..

Došlo k nepřesnosti a mistifikaci - samozřejmě bylo míněno směrné číslo pro štíhlá vžetena na ha sedmset nikoli tisíc. Ale porovnání výnosu a rentability štíhlé vřeteno sloupovitý tvar sedí- u sloupovitých musí být dvojnásobek minimálně.