25 odrůd jabloní

Ano, to jste popsal skoro přesně. ČR se svojím úrodným Polabím a moravskými úvalmi. Jenže většina území ČR se nachází mimo tyto regiony, stejne jako Slovensko není jen Žitný ostrov.
  Jistěže jsou rozdíly mezi severem a jihem. Ale na tak malém území jako je ČR hrají zanedbatelnou roli.

Neberiem Vám Vaše presvedčenie o vplyvu Golfského prúdu na úrodnosť väčšiny územia Poľska. Osobne verím viac Poliakovi Peniažekovi a všetkým tým, ktorí na nete píšu o ťažkostiach s pestovaním plodín na svojích farmách v Poľsku. Plodín, ktoré sa často bez problémov dajú pestovať aj vo vyšších polohách ČR a SR. Úspešnosť Poliakov napriek drsným podmienkam v porovnaní s ČSR vidím v prístupu samotných producentov k pôde a vo forme vlastníctva výr. prostriedkov, ktoré majú oproti ČSR oveľa dlhšiu históriu. Na rozdiel od Poliakov sú rodinné farmy u nás stále ešte iba raritou. Paľo

"Jistěže jsou rozdíly mezi severem a jihem. Ale na tak malém území jako je ČR hrají zanedbatelnou roli."  To ste dúfam nemyslel vážne? Spýtajte sa v Břeclavi a na Ostravsku, aký sortiment ovocia pestujú, príp. koľko stoviek hektárov vinohradu majú Ostraváci?  Paľo

Pane Paĺo, rozdíl mezi Břeclavskem a Ostravskem není dán roztdílem sever-.jih, ale zejména nadmořskou výškou, konkrétní mikroklimatem, půdou, atd.   Nejvhodnější ovocnářskou lokaliítou Česka je Zahrada Čech, tedy nejsevernější oblast kolem Litoměřic (mimochodem o dost severněji než Ostrava), nikoli jižní Čechy. Rovněž vinohradů je na Mělnicku víc než na Třeboňsku.

Pane Milośi, je škoda, že ste si nedal odo mňa poradiť a nepozrel sa do sekcie Vinná réva. Tam byste sa dozvedel napr.o klimatických rozdieloch medzi oblasťami na sever a na juh od Brna. Nemyslím si, že by Ostravsko bola hornatá oblasť, stačí sa pozrieť na mapu. O existencii mikroregiónov vzniknutých zásluhou výškových rozdielov, vhodnej expozície či pozdĺž riek tu bolo už písané. Takisto nemôžete poprieť, že ČR je ovplyvnená prevažujúcim atlantickým klimatom v srovnaní s diskutovaným Poľskom. Sledujte vývoj počasia v posledných týždňoch. Táto diskúsia mi pripadá ako mlátenie prázdnej slamy. Rád by som sa venoval užitočnejšej činnosti, nechcem sa stať klávesovým záhradkárom závislým na internete. Za veľmi dobrý postreh považujem názor pána Vlastimila ohľadne agrokultivácie v jabloňovom sade. Chce to zrejme veľký cit, nadšenie a akýsi šiesty zmysel, aby sadár dodal jabloniam presne to, čo potrebujú a zaistil ich optimálnu kondíciu, ktorá je nutná na prekonanie menej priaznivých klimatických podmienok... Paľo

To že se dá pěstovat réva leckde sice je pravda, ovšem víno z ní vyrobené se sotva dá pít. Vhodných oblastí pro pěstování révy zase až tak moc není, nesmí tam být moc teplo aby hrozny neprodýchaly aroma a chladno je jasné. Je jednoznačně určená suma tepla a světla vhodná k pěstování révy a Vysočina do tohoto "spolku" zcela jistě nepatří. Což mi ovšem nebrání mít u zdi révy s každoroční sklizní v 550 mnm. Ale JE to víceméně rarita. A pokud ji zasadím na volném prostranství, ani si neškrtnu.

To si uvedomujú aj vinaři v Sádku a podľa toho sa zariadili. Podobne postupujú aj vinohradníci v Poľsku. Stačí listovať na nete.  Paľo

A jak prosím souvisí seznam výše uvedených druhů jabloní, doporučených pro vyšší nadmořskou výšku (rozumějme spíše doporučených "pro chladnější klimatické podmínky") s vinohradem na Sádku a vinařskými experimenty Poláků?  

Pestovanie jabloní typu Melrose, McIntosh v drsných podmienkach Poľska som zakomponoval do diskúsie iba ako odpoveď na skúsenosti Ronyho na Valašsku v 450 m.n.m., pre ktorého je Spartan "propadák". Pán Vlastimil má s Melrose v 470 metrovej výške ceľkom opačné skúsenosti. Melrose aj McIntosh sú odrody vhodné aj do chladnejších klimatických podmienok. Vinařství Sádek je príkladom toho, že vyššia nadmorská výška nemusí nutne znamenať nemožnosť pestovania náročnejších plodín a dorobenia kvalitného vína. Záleží na odrode a expozícii, aby ste zabezpečil dostatok slnečného svitu pod správnym uhlom. Svahovitý terén dokonca umožňuje stečenie mrazivého vzduchu do dolín. Poliaci na rovine v kontinentálnej klíme takéto možnosti nemajú. Pri jabloniach vkladali mrazuvzdornú vložku dokonca až do úrovne rozkonárenia korún.  Paľo

Abych se přiznal, příliš těm vašim srovnáním a názorovým kombinacím nerozumím. To, že pan Rony na Valašsku a pan Polehla na Třebíčsku, kteří pěstují jabloně v podobné nadmořské výšce a nedosahují u podobných odrůd shodně příznivé výsledky, vůbec nic nedokládá. Klimatické podmínky, ve kterých oba pánové pěstují, mohou být značně rozdílné. Mikroklima dané lokality není úměrně závislé na nadmořské výšce, což všichni zde víme. Nikoli nadmořská výška, ale mikroklima dané lokality je určujícím faktorem (ne však jediným) pro úspěšnost pěstování teplotně náročných plodin. Vy zmiňujete révu, dobře.  Ale vždyť právě vinařství na Sádku je tohoto typickým příkladem. Neexistuje jediné podobné místo na centrální Vysočině (Jihlava – Pelhřimov – Havl. Brod – Žďár n. S.), s podobnou nadmořskou výškou, kde by existoval podobný produkční vinohrad s vysázenými klasickými odrůdami Vitis Vinifera. To, že na okraji Vysočiny a napomezí znojemské vinohradnické oblasti existuje ojedinělá, historicky prověřená lokalita s příznivými mikroklimatickými podmínkami pro pěstování révy - Sádek, neznamená automaticky, že můžeme kdekoli na Vysočině začít ve výšce 500 až 550 m zakládat produkční vinohrady a vyrábět prodejné víno. Zkrachovali bychom. Můžeme pouze v ojedinělých případech při souběhu příznivých přírodních podmínek a zajištění maximální odborné péče dosáhnout kvalitního výsledku, jako to dokázali např. na Sádku nebo jak to dokazuje pan Polehla se svými náročnými odrůdami. Ostatně, sám jste si to ve svém předešlém příspěvku logicky zdůvodnil těmito větami : „Záleží na odrode a expozícii, aby ste zabezpečil dostatok slnečného svitu pod správnym uhlom. Svahovitý terén dokonca umožňuje stečenie mrazivého vzduchu do dolín.“