|
Hrušeň na kdouloni
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3
|
|
|
|
|
|
host - 82.200 (?), 18.10.2017 19:36
Áno, ja mam odkopky. (vegetatívne množené), ašak myslel som, že dula strom ma podnož dulu semenáč, preto som to tak nazval, že ten odkopok je semenáč. (na nete som nasiel že dule sa vrubluju aj na semenáce duly)
Takže tie odkopky su vlastne ušlachtilé podnože?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 248.223 (?), 18.10.2017 22:45
Teď už zase směšujete další věci do jednoho nepřehledného klubíčka. U kdoulí není účelem štěpování modifikace růstu a plodnosti. Provádí se pokud máme omezené zdroje odrůdové kdoule a dostatek podnoží. Je to podobné jako u lísek a růží. Extenzívně možíme bez štěpování ale pokud máme málo ušlechtilého materiálu a potřebujeme rychle velké množství silných sazenic (vyrovnané jakosti), použijeme intenzivnější metody. Někdy se také dělá to, že se roubuje na kořen a štěpovanec se poté sází hlouběji, takže časem zpravokoření. Takový když množíte dále kopčením, nikdy nedostanete podnožovou kdouloň.
Na druhou stranu, plodovou kdouloň můžete použít klidně jako podnožovou pro hrušeň, mišpuli,...
SfK.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mimmo - Diamantový Zahrádkář (2261) - 91.93 (?), 24.10.2017 21:16
Myslím, že se hrušně mohou sázet stejně jako ostatní stromy, tj. místo štěpování mírně nad terénem. Ve školce tak rostou také a vůbec jim to nevadí. Osvětlení podnože může mít určitý vliv na množství výmladků. Ale ani tím si nejsem jist.
Pro zajímavost přikládám podnože (odkopky z koupené hrušně na kdouloni), které jsem ani za 3 roky nestihl naroubovat. Začaly plodit krásné a veliké ovoce.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 248.223 (?), 18.10.2017 19:10
Obecně jsou plody kdouloně zpravidla partenokarpické stejně jako některé druhy hrušní. Je tak obtížné sehnat semínka, potažmo semenáčky.
No a že by tady někdo z diskutujících měl "polní sběr" provedený někde v zakavkazí (např v Arménii) je málo pravděpodobné. Navíc neselektované druhy netrpí kořenovou výmladností, takže i celosvětově bude problém najít někoho, kdo bude mít odkopek z rostliny získané "polním sběrem" na stanovištích původního divokého výskytu Cydonia oblonga.
Hlavní je neplést si kdouli s kdoulovcem (tj. rod Chaenomeles). Ten semínka má a má jich více než 10 (což je zpravidla maximální počet pro rody Malus a Pyrus)
SfK.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
1, 2, 3
|
|
|
|
|
|
|