Hrušeň na kdouloni

Souhlasím. Zdravých a roubovatelných odkopků produkují totiž kdouloně tolik, že snad nikdo semenáče nepoužívá. Všechno jsou to rostliny rostoucí z kořenů šlechtěné podnože. Samozřejmě šlechtitelé samotní jsou vyjímkou. Shnilé popadané ovoce bývá často červivé s vyžranými semeny, takže semenáček nemusí vůbec samovolně vzniknout. Jiná situace je u peckovin, kde je vyšší riziko přenosu nemocí odkopkem a semenáče jsou dost časté.

Áno, ja mam odkopky. (vegetatívne množené), ašak myslel som, že dula strom ma podnož dulu semenáč, preto som to tak nazval, že ten odkopok je semenáč. (na nete som nasiel že dule sa vrubluju aj na semenáce duly)

Takže tie odkopky su vlastne ušlachtilé podnože?

Odrůdová kdouloň může být naštěpovaná na podnožové kdouloni. Ale asi to nebude kdouloňový semenáč. Bude to spíše BA standardně množená kopčením...

SfK.

Už tomu rozumiem. Dakujem za vysvetlenie.

Známy vravel, že odkopkami (odnožami), rozmnožuje dule.Odkopok presadí, a v dospelosti mu rodia. Ako je to možné, ked ide o ušlachtilú podnož?

To je běžné. Mně kdouloňové podnože plodí už za dva roky. Jednou jsem dokonce dostal k určení neznámé jablko. Vypadalo jako letní průsvitné, ale mělo fádní chuť a navíc byl konec září. Byl to (údajně) docela pohledný plod starší podnože M9.

Teď už zase směšujete další věci do jednoho nepřehledného klubíčka. U kdoulí není účelem štěpování modifikace růstu a plodnosti. Provádí se pokud máme omezené zdroje odrůdové kdoule a dostatek podnoží. Je to podobné jako u lísek a růží. Extenzívně možíme bez štěpování ale pokud máme málo ušlechtilého materiálu a potřebujeme rychle velké množství silných sazenic (vyrovnané jakosti), použijeme intenzivnější metody. Někdy se také dělá to, že se roubuje na kořen a štěpovanec se poté sází hlouběji, takže časem zpravokoření. Takový když množíte dále kopčením, nikdy nedostanete podnožovou kdouloň.

Na druhou stranu, plodovou kdouloň můžete použít klidně jako podnožovou pro hrušeň, mišpuli,...

SfK.

Chtělo by to nějakého experta, aby vše správně shrnul a nepopletl. Mnohé podnožové duly (např. typ A), jsou totiž totožné s plodovými (Angerská). V mém případě dobře plodí odkopky z podnože použité pro koupenou hrušeň. Kdouloňové podnože jsou v komerční sféře vždy vegetativně množené. Ve velkovýrobě jsem viděl pouze používání zelených oddělků, které rychle zakořeňují. Semenáče jsem nikdy neviděl, přestoze v plodech bývají i vyvinutá semena. O roubování na kdouloňový kořen jsem ještě neslyšel, ale asi by to šlo. U školkařů vídám očkovance štěpované asi 10-15cm nad kořenovy krček a jen vegetativně množené podnože. Jsou jasně odlišitelné od možných semenáčů.

Je pravda, že hrušku na dule treba sadiť tak, aby miesto štiepenia bolo zarovno so zemou? Že vraj, aby podpník nebol osvetlený. Viete niečo o tom?

Myslím, že se hrušně mohou sázet stejně jako ostatní stromy, tj. místo štěpování mírně nad terénem. Ve školce tak rostou také a vůbec jim to nevadí. Osvětlení podnože může mít určitý vliv na množství výmladků. Ale ani tím si nejsem jist.

Pro zajímavost přikládám podnože (odkopky z koupené hrušně na kdouloni), které jsem ani za 3 roky nestihl naroubovat. Začaly plodit krásné a veliké ovoce.

Obecně jsou plody kdouloně zpravidla partenokarpické stejně jako některé druhy hrušní. Je tak obtížné sehnat semínka, potažmo semenáčky.

No a že by tady někdo z diskutujících měl "polní sběr" provedený někde v zakavkazí (např v Arménii) je málo pravděpodobné. Navíc neselektované druhy netrpí kořenovou výmladností, takže i celosvětově bude problém najít někoho, kdo bude mít odkopek z rostliny získané "polním sběrem" na stanovištích původního divokého výskytu Cydonia oblonga.

Hlavní je neplést si kdouli s kdoulovcem (tj. rod Chaenomeles). Ten semínka má a má jich více než 10 (což je zpravidla maximální počet pro rody Malus a Pyrus)

SfK.