Jak zkvalitnit půdu pod stromy

Však já nepsal že topím v krbu jen abych si udělal uhlí :-) Jen spojím příjemné s užitečným, nestojí mě to nic jiného než naplnit větší plechovku štěpkou a vložit ji do topeniště. Navíc efektivně využiji energii z hořícího dřevoplynu, než kdybych to dělal pomocí kropení ohně vodou nebo v sudu venku...

Biouhel - no můžu vřele doporučit i jen kvůli prašnosti zcela jiný způsob separace - sud s vodou - popel se potopí / nedokonale spálené (dřevěné uhlí) plave - posbítáte zavážete do jutového, či látkového pytle/pytlíku do kapaliny rozpustíte např. i čerstvou mrvu či jiný zdroj dusíku (všechny ostatní prvky jsou v kapalině /výluhu/ již obsaženy, kamenem zatížený pytel s biouhlem hodíte zpět po 14-ti dnech máte prvky dokonale nasycený biouhel

Připojím se s dovolením s dotazem. Dostala jsem do péče sad, na který 20 let nikdo nesáhl, co se týká hnojení. Stromy občas byly prořezené. Sad je zatravněný, tráva se dvakrát ročně sekla. Chtěla bych stromům zkvalitnit půdu a tak dřív, než jsem něco načetla, jsem dala na rady souseda a sad minulý ten zavápnila. Chtěla bych přidat i minerály a mám doma superfosfát, který jsem plánovala rozhodit teď na podzim pod stromy. Mezitím jsem na diskuzích vysledovala, že to není dobrý nápad, že se snad mezi sebou vápno a superfosfát nesnese.

Můj dotaz zní, jestli mám tedy superfosfát zarýt na jaře (kdy tak zhruba) a bude vše v pořádku nebo mám už teď na podzim (zarýt nebo pohodit)? Případně, když budte tak hodní a poradíte, co by bylo dobré, budu vděčná, děkuji.

Pokud se v sadu jen sklízelo, řezalo, kosila tráva, bude patrně půda dost vyčerpaná. Máte-li možnost (a chuť či sílu) něco zarýt, pak je to nejlepší volba. Vápnem bych nezačínal, ale když už je rozhozené nelze nic dělat. Zaryl bych hlavně organickou hmotu - kompost, uleželý hnůj (pravda, s vápnem se nemá, ale lepší než nic), zelené hnojení. K tomu bych přidal fosforečné a draselné hnojivo. Zarytí má víc funkcí - provzdušní půdu, čímž zmírní její stárnutí, zmladí kořeny, atd. Vápnil bych v dalším roce až podle reakce půdy, na zásadité vůbec.

Mezitím jsem na diskuzích vysledovala,...

Internet je dobrý sluha, ale zlý pán. Většina lidí - zejména mladých - dnes hledá rychlé "instatní" informace. Než něco poctivě nastudovat o výživě rostlin, koloběhu živin (i to lze snadno najít na webu), raději se řídí podle několika anonymních vět z diskuze na netu. 

"Pokud se v sadu jen sklízelo, řezalo, kosila tráva.."

aky vplyv na podu a jej vlastnosti maju slepacince? z dlhodobeho pohladu?

desiatky rokov tam rastli iba kostkoviny, teraz tam pojdu jadroviny (uz je tam bohemika a jana na planke a krasava na m26), sliepky tam vybeh budu mat stale

pripajam aj vysledky podneho rozboru

Kolik slepic na jak velkou plochu? Budou-jsou v sadu nonstop, dlouhá léta? Nebo máte v plánu, či už praktikujete-"každý slepičinec pod stromy"-tedy i ty z trusného stolce?

5-8 sliepok, kurin je s vybehom 30m2 - tam su cez den, tato plocha ma cca 150m2, 2/3 roku to je len popoludnajsi vybeh na 4-5hodin, na jesen a v zime tam maju pristup nonstop ako aj do celej zahrady (7ar)

slepacince zakopavam pod stromy, s hoblinovou podstielkou ich vynasam na kompost

slepacince obsahuju vela vapnika a zaroven aj okysluju podu? 

Kategorie nosnice většinu vápníku ukládají do skořápky...

„že se snad mezi sebou vápno a superfosfát nesnese“

Superfosfát má rozpustné a částečně rozpustné formy fosforečné složky (hydrofosforečnany). Ty mohou přijímat rostliny. Jejich reakcí s „vápnem“ vznikají nerozpustné fosforečnany, které rostliny nemohou přijímat. To je základní poučka. (takže superfosfát příští rok)
Vápník má v půdě celou řadu funkcí. Například zrychluje rozklad organické hmoty (tím z ní uvolňuje živiny, ale také jeho nadbytek sráží přijatelný fosfor).
Bohatý půdní život (žížaly, krtek a další) umí půdu i sám provzdušňovat (zlepšovat), když má pravidelný přísun organické hmoty („potravy“). Je na Vás, co budete „servírovat“, kdy, jak a kolik. To je jinými slovy to, co píše pan doktor Vysloužil.
Jako nejméně pracné obdělávání půdy vidím (a používám) několikeré posečení strunou („aby tráva vrátila zpět co ukradla“) a rozhození nízké dávky kombinovaného hnojiva (typu Cererit) v předjaří. JG

Půdy na vápencovém podloží nená třeba vápnit, obsahují vápence samy dost, někdy až moc. Některé stromy - např. broskvoně - jsou ta to citlivé a hledají se proto podnože odolnější k nadbytku vápníku.V Česku takových lokalit není až tak mnoho, na Slovensku, mnyslím, víc. Jak správně píše JG, vápník urychluje rozklad organických látek a uvolnění živin (mineralizaci). Pokud však půda nemá dostatek organické hmoty - a takové jsou všechny půdy, kde se hnojí výhradně minerálními hnojivy - pak vápník půdu jen víc ždímá a v podstatě ochuzuje. 
    Proto úplně nerozumím pěstitelům, kteří jako první krok všechno povápní a pak se ptají, co dál. Vlastně chápu, prachové vápno i mletý vápenec jsou relativně levné, dobře se rozhazují, efekt zabílení je viditelný. 
    Jak píše guru starých zahrádkářů R. Šrot, stačí orientačně hrst půdy usušit a zalít octem. Pokud šumí, má vápna dost a vápnit není třeba.