Půdy na vápencovém podloží nená třeba vápnit, obsahují vápence samy dost, někdy až moc. Některé stromy - např. broskvoně - jsou ta to citlivé a hledají se proto podnože odolnější k nadbytku vápníku.V Česku takových lokalit není až tak mnoho, na Slovensku, mnyslím, víc. Jak správně píše JG, vápník urychluje rozklad organických látek a uvolnění živin (mineralizaci). Pokud však půda nemá dostatek organické hmoty - a takové jsou všechny půdy, kde se hnojí výhradně minerálními hnojivy - pak vápník půdu jen víc ždímá a v podstatě ochuzuje. 
    Proto úplně nerozumím pěstitelům, kteří jako první krok všechno povápní a pak se ptají, co dál. Vlastně chápu, prachové vápno i mletý vápenec jsou relativně levné, dobře se rozhazují, efekt zabílení je viditelný. 
    Jak píše guru starých zahrádkářů R. Šrot, stačí orientačně hrst půdy usušit a zalít octem. Pokud šumí, má vápna dost a vápnit není třeba.