Přikrývání stromků

Právěže led není teplejší. Sám o sobě situaci ještě zhoršuje. Voda musí prskat celou dobu kritických teplot. Jak by v půlce noci zamrzly trysky, nebo došla voda, bude výsledek ještě horší. Led je totriž celkem dobrý tepelný vodič a jeho sublimace povrch ještě víc ochlazuje.

V.

Potvrzuji. Minulé jaro při mrazové kalamitě jsem si naivně myslel, že udělám dobře, když každou půlhodinku postříkám koruny kvetoucích/nakvétajících stromků vodou z hadice. Nikdy více.Výseldkem byla naprostá zkáza, spáleny nejen květy ale i rašícící pupeny listů. Meruňky, broskve, třešně v háji víc, než kdybych se na to vykašlal a spal. Zmar..

S tím stříkáním - domnívám se, že myšlenka je nepřetržitě během trvání mrazu rosit, čímž se zvýší teplota díky této vodní mlze nebo vodní spršce nad bod mrazu (voda má vyšší teplotu než 0°). Samozřejmě při tom může docházet i k namrzání na větvích, ale vzhledem k tomu, že stále rosíte, je teplota ledu kolem 0°. Po pominutí mrazu to už zřejmě nevadí, protože led má teplotu kolem 0° a už jej nemá víc co ochlazovat.

Pokud stříkáte přerušovaně, fungovat to nemůže, protože během té půlhodiny musí dojít ke značnému promrznutí i skrze led na větvích.

S tím stříkáním - domnívám se, že myšlenka je nepřetržitě během trvání mrazu rosit, čímž se zvýší teplota

To si tedy neumím představit. Pokud bych celý tento mrazivý týden nepřetržitě stříkal (mlžil), tak jednak se nedoplatím za vodu a pak díky námraze se všechny stromy polámou.
Led v teple má teplotu 0st., ale led ve 20 stupňových mrazech má teplotu minus 20

Samozřejmě, že to je nesmysl. Řeč byla o krátkodobém mlžení na jaře při malým nočním mrazíku za květu. Tam to krátkodobě uplatnit lze a může to fungovat. Při velkých mrazech v zimě je to logicky blbost.

Ma to zmysel na lyziarskych svahoch. Ale dovod je iny. 

Led není dobrý vodič - tepla tedy. Princip je v tom, že voda při mrznutí vydává skupenské teplo, tedy vlastně okolí ohřívá těsně než zmrzne. Led pak nedovolí další pokles teploty větví pod 0.

Tak k té tepelné vodivosti:

Led má při 0°C 2.2 W/ (m.K), což je čtyřikrát víc než voda (0.55) sníh má 0.03, skelná vata, ovčí vlna, dřevo 0.04.  Kovy mají sice podstatně větší vodivost, ale izolační vrstva ledu je zanedbatelná. Navíc sublimací, případně opařováním dochází k ochlazování na nižší teplotu než je teplota vzduchu. Funguje to tedy jen při předávání skupenského tepla při předčasném ukončení mlžení dochází k prudkému podchlazení.

To le důvod, proč se kritické teploty pro ukončení mlžení řídí vlhkým teploměrem. Jistě znáte jak funguje psychrometr..

V.

Účinok postrekovania počas mrazov je v teple, ktoré sa uvoľní pri vymŕzaní vody. Je to 330 kJ na jeden liter vody. Vymŕzanie 1 L vody počas 330 sekúnd dáva teplo ekvivalentné 1 kW ohrievaču.

Ak sa spoliehame na teplejšiu vodu, účinok nie je taký veľký. Povedzme máme 10 st C a opäť jeden liter vody. Ak by sme z teplej vody chceli získat tepelný výkon 1 kW (porovnateľný s vymŕzaním) trvalo by len 42 sekúnd, až by teplota vody dosiahla nulu. 

Vymŕzanie má skoro 10x väčší účinok. Významnejšie by to bolo ak by voda mala nejakých 20-30 st C.

(počítané na základe internetových = nespoľahlivých údajov)

Asi je to blbosť čo tí Novozélanďania robia a propagujú, a ani si to neviem technicky predstaviť. Pripojím len svoju vlastnú skúsenosť - spred mnohých rokov, ale bola natoľko bizardná, že mi utkvela v pamäti. V čase kvitnutia stromov prišiel mrznúci dážď a broskyňa Flamingo vyzerala ako z nejakej rozprávky - ružové kvety celé zaliate v ľade (nie čiastočne, ale úplne, akoby boli v skle). S úrodou sme sa vtedy rozlúčili, a - div sa svete - Flamingo normálne zarodilo akoby sa nechumelilo. Nechcelo sa mi tomu veriť, ale bolo to tak. Takže s tou teplotou vnútri ľadového cencúľa (toto asi čechizmus nebude! ) by som si až taký istý nebol.  IH