Podzimní postřik proti kadeřavosti

...jesen je pekna ako nikdy... pred tyzdnom som striekal kuprikolom, a to aj ostatne ovocne stromky (tiez mali hubove choroby). Myslite, ak pocasie vydrzi, ze sa moze postrek povedzme o tyzden zopakovat? Ma zmysel postrek opakovat? Pripadne dat iny postrek, povedzme sulku?

Stříkat Kuprikolem nebo Championem má smysl jen broskvoň proti kadeřavosti. Ostatní ovocné stromy nemá smysl stříkat - padlí a strupovitost tím vůbec neovlivníte. Druhý postřik broskvoní bych nechal až na jaro.

Chtěla bych poprosit na tomto fóru místní znalce chemie, jak bude reagovat Kuprikol na vápno, kterým jsem broskev natřela až do kosterních větví. Natírala jsem vedle stojící meruňku, jejíž polovinu jsme koncem léta odřízli kvůli poškození dřevokazným hmyzem, který provrtal větve durch jako červotoč. A při té příležitosti se nedávno nakonec natřely vápeným mlékem stromy všechny, včetně jabloní, meruněk, broskví, třešní i švestek.

Jak to vápno s Kuprikolem půjde dohromady?

Vápno se bude projevovat ve svém důsledku jako uhličitan vápenatý a s Kuprikolem nebude negativně působit jak na stromek, tak na vaše zdraví.

Děkuji pane Jiří, spadl mi kámen ze srdce .

Letos také v Receptáři radili podzimní postřik proti kadeřavosti a to  "měďnatým" postřikem (klasický Kuprikol). Lze použít i Syllit, kde měď asi není, účinnou látkou je dodine??

Nelze, resp. lze, ale s mizivým účinkem.

Med je na dezinfekciu vhodnejsia, sillyt je mozno lepsi ked sa choroba rozvija a napada strom pocas vegetacie, pretoze sa vstrebava trosku do tkaniv ktore zasiahneme postrekom. Sillyt sa asi rychlejsie rozlozi... Niektori medou striekaju nielen stromky ale i zem pod nimi a mozno celu zahradu kvoli nejakej dezinfekcii, ale zeleni ich za to asi preklinaju. Pocul som aj nazory spochybnujuce vyznam postreku na jesen....ze cely um je trafit spravny termin postreku jarneho.  Mna v receptary zaujalo ine a to postrek mocovinou na zhodenie listov z ovocnych stromov. Je to nieco ako tabletky na spanie, nutene zhodenie listov... Mozno dlhe zhadzovanie listov sprevadza ich rozklad priamo na strome co moze mat za rozvoj chorob. Mozno naopak postriekanim mocovinou sa doda na pletiva dusik, co rozvinie predcasne pritomne spory choroby a ta potom dostane davku medi (myslim, ze odporucali odstup 2 tyzdne). Dost vela dusika zostane na strome aj pod nim, neviem co to urobi cez zimu, ked dusika ma byt menej a na zimu sa hnoji skor draslikom Inak je zaujimave, ako rychlo sa menia nazory odbornikov a odporucane postupy.

Stříkat mědí půdu není rozumné, protože její hromadění v půdě může způsobit snížení příjmu některých mikroprvků z půdy. Proto se používají ve víceletých kulturách, jako ovocné sady, ale především vinice a chmelnice, takové měďnaté přípravky, kde struktura a velikost částic mědi v nich obsažené umožňuje snižovat dávku přípravku, aniž by se snížila účinnost ošetření (např. Funguran, Kocide a další). A tím se snižuje riziko neúměrného hromadění mědi v půdě.

 Toho dusíku v močovině bych se tolik nebál, neboť je zde přítomen v amidické formě a než se přemění na formu přijatelnou stromem, je strom už v dormanci.

V niektorych krajinach su postreky na baze medi dovolene pre tzv bio plodiny. Aby sa plnohodnotne nahradili organicke postreky, vraj take biovinice su modre od mednatych pripravkov. Ma niekto o tom skusenosti? Potom by ale bolo velke nebezpecie narusenia prijmu mikrozivin z dovodu velkeho mnozstva zivin.