Odchází do věčných lovištˇ?

To je možné a logické, ovšem nijak to nesouvisí s chlorózou, jakou vidíme na obrázcích.

antokyanové zabarvení není chloróza, to je jen pozůstatek atypického průběhu počasí a možná i provozu na sousední ulici.

jinak síran je pomalu působící tak pokud byl dodán bodově a část ho sebrala zelenina pod stromem, mohlo ho být pro starý strom málo (pro mladé tak akorát).

to není o nenažranosti : každý rok mívám dost broskví, ale je fakt, že jsem to před 5 lety a dříve tak neřešil ty věci...

Ano většina těch, co libovolný stromek šoupnou libovolně někam aby to bylo v zemi, neřeší nic, a o nic se nezajímají.Vzpomenou si, až když je třeba sklidit bohatou úrodu, nebo kdy je potřeba něco řešit.Pět let bohytých na úrodu vyčerpalo stromek, i půdu okolo, navíc ochuzenou, protože v těsné blízkosti je betonová zídka, asfaltová silnice.

Na listech je patrná chloróza. Proč jste letos aplikoval síran amonný - bylo nutné zvýšit kyselost půdy?...

Nejsem si chlorozou jistý, ani ji nevylučuji.Příznaky vyblednutí listů mohou být lehce zaměněny za celkovou půdní vyčerpanost po bohatých létech, ruku v ruce s vyčerpaností rostliny, neštastnými klimatickými podmínkami letos.Chybí chlorofyl, a s ním spojený deficit železa, tam síran amonný pomoci může, kor když u některých funguje dobře.Je známo, že když posuneme PH níže, stane se železo pro rostlinu více přístupné.Otázkou zůstává "co na to bude říkat jíl,a utužená půda.V první řadě bych dodal hnojivo pro broskvoně v chelátové formě postřikem na list+přídavek zelené skalice na list, a jako zálivku.

Pán má broskvoní několik. Předpokládejme, že všechny řeže stejným způsobem, proč by taky jednu řezal jinak, než druhou?...

Každý stromek požaduje v různých etapách života odlišný přístup, platí to i o řezu.Některé vyžadují krátký řez, jiný dlouhý, nebo je jim to jedno, ale nikoli obráceně-že je jim to jedno.Já tam mnoho řezu nevidím, spíše žádný.Cresthaven má plně zelené olístění, protože nebyl, a není vyčerpán.

Takže se ptám, jak a kdy to řešit nějakým zachraňujícím řezem a jak razantně zakrátit větve?...

Tady si trochu ulehčím, protože Vám šalamounsky poradím, aby jste si něco o specifickém řezu brosvoní nastudoval.Aby jste porozumněl jádru věci, nelze radit krátkými větnými štěky, ale je třeba pro zvládnutí pochopit širší souvislosti.

S tím, co jste pánovi napsal, souhlasím. Částečně si nerozumíme snad v jediném, a to v tom, že jsem napsal, že na listech je chloróza jako důsledek vyčerpání půdy (a možná i změny jejích kyselosti). Já totiž za chlorózu považuji veškeré barevné změny na listech, způsobené deficitem jakéhokoli stabního prvku, nikoli pouze železa.

chloroza je od slova chlorofyl = tedy deficit chlorofylu nebo jeho nerovnoměrná distribuce.

OK, budu si to pamatovat. Prosím, jak se správně nazývá jev, kdy jsou viditelné barevné změny na listech, způsobené nerovnováhou ve výživě?

Chloroza nepostihuje pouze broskvoně, ale i jiné rostliny, plodiny.U broskvoní, révy je především příznakem deficitu Fe, a potažmo nedostatečného zásobování listů chlorofylem.U jiných rostlin, vyžadující jiné Ph, můžou být v deficitu jiné makromikro prvky.

Pokud listy broskvoní vykazují jiné změny,například fialové skvrny,už to obecně nenazýváme chlorozou,ale může to být důsledkem nesprávné výživy,kdy chybí npř, P,nebo v důsledku houbovité nemoci.

Tak šla včera ven, totálně KO, budiž ji země lehká, své odrodila