Nemoc?

Když nad tím tak přemýšlím, tak u nás jsou vlastně taky všechny stromy napadené, a sem tam nacházím nemocné větve i na jiných peckovinách. Ty se však prostříháváním jakš tak drží a ani mi to nepřijde tak špatné. Ikdyž višně nám všechny umřely už dávno, to je fakt. Ale když to vidím u tak malého stromu, ten dopad je výraznější. Máte někdo zkušenost s tím, jestli má nějaký valný význam odstraňování výhonů napadených monilií? Nebo naopak - když tento výhon neodstraním, většinou se v dalším roku jeho stav ještě zhorší. Je však řešením jej odstranit? Nebo jediná možnost je trocha si pojedovatit?

Nemyslím si, že máte broskev napadenou Monilií laxa, či jiným kmenem této houby. Monilie musí nejprve napadnout bliznu pestíku a přes pestík a semeník se dále šíří do letorostů i staršího dřeva. Příznaky napadení jsou brzy zřejmé. Květy vadnou, zasychají a s nimi i letorosty. Často to vypadá, že to způsobil mráz.
Monilie nejčastěji napadá meruňky a višně. Na Moravě třeba švestky, v některých lokalitách to můžou být i broskvoně, či další peckoviny.

Spíš si také myslím, že v tomto případě by mohlo jít o suchou skvrnitost, synonym. dírkovitost, listů peckovin, způsobenou houbou Stigmina carpophila. Z těchto obrázků se to však poznává těžko.

Dobrý den, děkuji za info a souhlasím s Vámi. Pravděpodobně to je suchá skvrnitost. V článcích o monilii opravdu není žádná zmínka o skvrnách na výhonech. Nepamatuji si však, že bych viděl nějaké projevy skvrnitosti na listech, jenom byly poněkud žlutší. Letos to budu sledovat.

Zatím jsem se však nikde nedozvěděl, co s napadenými větvičkami - odstraňovat? Postřiky, pokud jsem to správně pochopil, účinkují na pupeny -> větvička tedy zůstane napadená, a může dál praskat. Na oné broskvi je jediná kosterní větev, co vypadá zdravě. Dvě slabší jsou beznadějné, ty ustřihnu. Tedy zbývají dvě kosterní větve, z toho jedna je zdravá, a přemýšlím, zda už při řezu počítat s budoucím odstraněním té napadené -> na té zdravé ponechat výhony rostoucí dovnitř koruny.

To samé řeším i v případě švestky Katinka. Na jedné kosterní větvi je dominantní větev napadena, má obdobné skvrny a asi to bude letos praskat. Tak bych jí tu sílu převedl na jinou, zdravou větev. Je v tom však nějaký valný smysl? Postřiky se pokusím nějaké provést, ale to je jen prevence, není to řešení již napadených.

A k těm obrázkům - pořídit jiné? Nebo musejí být z vegetačního období?

V podstatě uvažujete správně. Už při současném řezu uvažovat o tom příštím. Napadené větvičky se nemusí vždy odstraňovat celé, stačí ta část, která je napadena nejvíce.
Silnější větve je nejlépe odstranit či sesadit na nížší rozvětvení v létě, hned po sklizni. Pro tyto účely je dobré v současné době si označit místa budoucího řezu za vegetace, protože teď se to nejsnáze určuje.
Já si na to místo vždy uvážu kousek bílého provázku, lze to třeba i latexem používaným k zatírání řezných ran.

Foto pořízené za vegetace by, samozřejmě, pomohlo více k určení příčin nemoci.
Jako prevence proti napadení (jakoukoliv houbou) je včasné a důsledné uklízení opadaných listů pryč ze zahrady už v průběhu vegetace.
Omezit napadení houbou Stigmina lze, podobně jako u kadeřavosti, postřikem peckovin na podzim pri opadu listů a v průběhu zimy, kdykoliv při teplotě alespoň 7°C a na začátku rašení měďnatým fungicidem, nejlépe v hydroxidové formě.

Během vegetace by na houbu Stigminu účinkovaly postřiky např. Horizonem, Delanem či Syllitem, ale toto se běžně nedělá.

Tak jsem o víkendu obhlídla výše zmiňovanou nektarinku (při minulém příspěvku jsem ještě nebyla registrovaná) a ta houba bude nějaká nezničitelná potvora. Schválně vypíši všechny postřiky, co ten stromek od loňska dostal (a moc se nehrozte, díky chemii byla po asi 6 letech konečně nějaká úroda, cca 3/4 metráku moc dobrých plodů):

22.2.2015 Kuprikol (kadeřavost)

3.3.2015 Sulka (kadeřavost)

11.4.2015 Horizon (moniliový úžeh - začátek kvetení)

18.4.2015 Champion (proti mrazu, stříkala jsem meruňky, tak jsem vzala i nektarinku)

7.5.2015 Talent (strupovitost)

16.5.2015 Syllit (strupovitost)

27.6.2015 Horizon (suchá skvrnitost)

21.11.2015 Kuprikol (suchá skvrnitost)

10.2.2016 Champion (kadeřavost)

20.2.2016 Syllit (kadeřavost)

A některé loňské letorosty jsou stejně zasažené. Budu muset všechno nakažené ostříhat, co tak pozoruji, nemocné letorosty v dalších letech neprospívají. Na zahradě jsem s sebou neměla foťák, tak přikládám fotky ustřižených větviček.

Já nestih ani špric proti kadeřavosti, úroda cent...

Paní Štěpánko, není nezbytně nutné úplně všechny napadané větvičky odstraňovat.
U některých by pomohlo nožem(dobrá je žabka) opatrně odříznout napadené pletivo až na zdravé dřevo. Tato místa pak lokálně postříkat Championem v koncentraci 0,8% (lepší je použít místo postřikovače štěteček) a po zaschnutí ránu zamáznout vekovním latexem. Hlavně si také dejte záležet na odstranění toho klejotoku.

Já to u peckovin dělám tak, že po vyčištění postižených míst,  do malého množství latexu přisypu trochu měďnatého fungicidu, důkladně rozmíchám a postižené místo tím zatřu.